


Řecko společně s několika dalšími zeměmi plánuje vybudovat návratové centrum v Africe. V pátek to napsal s odkazem na své zdroje deník Kathimerini. Do střediska podle plánů budou vysláni migranti, kteří nezískali azyl a jejichž země původu je odmítá převzít. O možnosti umístění centra již evropské země začaly jednat s Keňou.

Na záměru podle řeckého listu pracují vedle Řecka také Německo, Nizozemsko, Dánsko a Rakousko. Společný plán by země měly představit na začátku března v Bruselu na zasedání Rady EU pro migraci, napsal deník.
Řecký ministr pro migraci a azyl Thanos Plevris uvedl, že se již setkal se svými protějšky v těchto zemích. Technické týmy by se měly potkat příští týden, aby plán dále projednaly, informoval server Euronews Romania.
„Problém s návraty (migrantů) existuje v celé Evropě,“ vysvětlil Plevris rumunskému serveru. Doplnil, že vytvoření takových center by také působilo jako odstrašující opatření proti další nelegální migraci.
Do střediska či více středisek by byli umístěni neúspěšní žadatelé o azyl, které nepřijímají jejich země původu, což výrazně ztěžuje jejich deportaci. Podle řeckého listu evropské země chtějí o možnosti umístění zařízení jednat také s Ugandou a Rwandou. Do center by putovali pouze migranti ze zúčastněných zemí. Pokud by například migrant pákistánského původu nebyl přijat svou zemí, byl by přemístěn právě do plánovaného zvláštního centra v Africe.
Řecká vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise v posledních letech zpřísňuje svou migrační politiku. Vedle toho i na unijní úrovni byla schválena opatření, která mají usnadnit například návratovou politiku.
Loni v prosinci ministři vnitra Evropské unie schválili návrh, který by umožňoval zřízení návratových center v třetích zemích a rychlejší deportace. Letos v únoru Evropský parlament schválil návrh pravidel třetích bezpečných zemí.



Kdyby záleželo jen na prezidentovi Petru Pavlovi a odbornících, bylo by o novém ombudsmanovi jasno – za nejvhodnější kandidáty označili Vítězslava Dohnala a Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Jenže podle informací Aktuálně.cz se vládní většina ANO, SPD a Motoristů sobě chystá na konci května zvolit někoho jiného. A to právničku Evu Kostolanskou, která u expertů skončila až na posledním místě.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Britská vláda se hlásí k závazkům vůči Severoatlantické alianci včetně nezbytných investic do obrany, chce posílit vztahy s Evropskou unií a slibuje důrazně zasáhnout proti antisemitismu ve Spojeném království. Ve středu to v tradičním projevu v parlamentu prohlásil britský král Karel III., který tak poslancům představil zákonodárné priority vlády premiéra Keira Starmera pro nové období.



Francie navrhne v OSN vytvoření mise pro volnou plavbu v Hormuzském průlivu. V rozhovoru, který v úterý večer odvysílala francouzská média, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Mise má být podle něj zcela neutrální a mírová. "Musíme dosáhnout znovuotevření Hormuzského průlivu bez podmínek a mýtného," uvedl Macron



Česká národní banka (ČNB) očekává, že po zbytek roku se bude meziroční inflace v Česku pohybovat mezi dvěma a třemi procenty. Hlavním důvodem jejího zvýšení z hodnot pod dvouprocentním inflačním cílem centrální banky z počátku roku je konflikt na Blízkém východě. V komentáři k dubnovému vývoji inflace to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.