trest

Čmejlovi a Divišovi z Mostecké uhelné zmírnilo Švýcarsko tresty na podmíněné

Podnikatelé Marek Čmejla a Jiří Diviš, kteří v Česku čelí obžalobě v kauze Mostecké uhelné společnosti, dostali v srpnu ve Švýcarsku v souvislosti s kauzou nakonec podmíněné tresty. Rozhodnutí je pravomocné, a proto budou žádat českou stranu o zastavení svého stíhání. Uvedli to ve čtvrtek u pražského městského soudu.

Nejvyšší soud ve Švýcarsku podle advokáta Bohdana Žáčka, který v Česku hájí spoluobžalovaného manažera Antonia Koláčka, změnil původní nepodmíněné tresty vězení na dvouletou podmínku pro Čmejlu a dvacetiměsíční podmínku pro Diviše. Rozsudky zatím nejsou přeložené do češtiny. Oba muži ve Švýcarsku dál vedou i řízení o obnovu svého procesu, protože se švýcarským verdiktem stejně jako Koláček nesouhlasí.

Za podvodné ovládnutí Mostecké uhelné společnosti a praní špinavých peněz potrestal soud v Bellinzoně v roce 2013 šest mužů - Čmejlu, Diviše, Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody. Čmejlu tehdy soud poslal do vězení na 48 měsíců, Diviše na 46. Muži následně dosáhli zmírnění trestů, dále se ale snažili o to, aby soud změnil odnětí svobody na podmíněný trest.

Zdroj: ČTK

Odvolací soud poslal Fialu za dvojnásobnou vraždu na 25 let do vězení

Tomáš Fiala si za dvojnásobnou vraždu majitelky vily v pražské Bubenči a jejího druha odpyká 25 let ve vězení. Poslal ho tam ve středu odvolací pražský vrchní soud, který tak potvrdil březnový prvoinstanční verdikt. Jiřímu Nehybovi uložil odvolací senát pětiletý trest za podvod. Vražda se stala na počátku června 2019, těla majitelky vily a jejího partnera nalezla policie ve vodní nádrži Švihov po několika měsících pátrání. Fialův advokát předpokládá, že se proti rozsudku dovolá k Nejvyššímu soudu.

Podle předsedy senátu Jiřího Lněničky soudy vinu obou mladých mužů jednoznačně prokázaly. Fiala s Nehybou chtěli získat historickou vilu v hodnotě přesahující 20 milionů korun, kterou vlastnila dvaasedmdesátiletá seniorka. "Poškozená rozhodně neměla v úmyslu vilu prodávat, už vůbec ne za 2,5 milionu a už vůbec ne obžalovaným," prohlásil soudce. Nakonec ale zřejmě její druh oběma mladým mužům nabídl, že prodej za provizi zprostředkuje. Podle znaleckého posudku byly na kupní smlouvě na prodej vily i na návrhu na vklad domu do katastru nemovitostí zfalšované podpisy. Návrhy smluv se našly v počítačích obžalovaných.

Zdroj: ČTK

Soud potvrdil pětici mužů tresty osm až třináct let za výrobu 12 kilogramů pervitinu

Za výrobu a prodej téměř 12 kilogramů pervitinu potvrdil v pondělí olomoucký vrchní soud pětici obžalovaných mužů tresty od osmi do třinácti let. Nejvyšší trest dostal Lukáš Janecký, který byl podle soudu šéfem skupiny, souzen byl jako člen organizované skupiny působící ve více státech. Léky s obsahem účinných látek část gangu ve velkém dovážela z jedné lékárenské sítě v Rumunsku. Drogy pak prodávali v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Výrobu a prodej drog většina mužů přiznala, popírali však většinou jeho množství i rozsah své angažovanosti.

Zdroj: ČTK

V kauze zakázky na výplatu sociálních dávek potrestal soud muže pěti lety vězení

Šéf oddělení bezpečnosti informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Karel Macek má jít na pět let do vězení. V úterý tak rozhodl pražský městský soud, podle kterého se dopustil pomoci k pletichám při zadání veřejné zakázky a z přípravy zneužití pravomoci úřední osoby v souvislosti s tendrem na systém pro výplatu sociálních dávek. Verdikt není pravomocný. Macek v pondělí soudu řekl, že se necítí vinen.

Kromě trestu vězení soud Mackovi uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a také pětiletý zákaz výkonu funkce představeného a práce v samosprávě spojené s agendou veřejných zakázek. "Jednání (obžalovaného), jak je zaznamenáno a popsáno bylo zcela úmyslné (…), soud nemá pochyb o tom, že to bylo jednání na základě svobodné vůle a nejednalo se o provokaci žádného jiného orgánu státu," konstatoval předseda trestního senátu Kamil Vacík.

Zdroj: ČTK

Za posprejování Karlova mostu 60 hodin prospěšných prací, rozhodl soud

Chlapci i dívce, kteří loni v létě posprejovali Karlův most, uložil soud vykonat 60 hodin společensky prospěšné činnosti. Rok bude navíc mladistvé sledovat, zda vedou řádný život. Chlapec, který měl nedávno osmnácté narozeniny, i šestnáctiletá dívka, se k činu přiznali a společně napůl uhradili způsobenou škodu v celkové výši zhruba 95 tisíc korun.

Verdikt uznal mladistvé vinnými z poškození cizí věci. Uložil jim pouze výchovné, nikoliv trestní opatření, od jehož uložení podmíněně upustil na roční zkušební dobu. Oba obžalovaní i státní zástupkyně se vzdali práva na odvolání.

Nápisy v angličtině načmárané tyrkysovou barvou se na nejstarším pražském mostě objevily loni 9. července. Policisté dohledali pachatele na záběrech z kamer, které zveřejnili den po činu. Sprejer se tentýž den přišel přiznat.

Zdroj: ČTK

Za schvalování teroristického útoku na internetu dostal muž tříletou podmínku

Pražský městský soud udělil sedmapadesátiletému Zdeňku Salovi za podporu a propagaci terorismu tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Řidič kamionu v březnu 2019 na internetu vychvaloval pachatele teroristického útoku v Christchurchi na Novém Zélandu, který ve dvou mešitách zastřelil pět desítek lidí. Rozsudek není pravomocný, muž i státní zástupce si ponechali lhůtu na možné odvolání. Sala vinu popírá.

Muž podle obžaloby pod článek o střelbě na Novém Zélandu na webu zvrácený.cz napsal komentář "Dobře on, tak na muslimáče". Dopustil se tak podle státního zástupce trestného činu podpora a propagace terorismu. Žalobce Miloš Klátik ho za to navrhl poslat na pět let do vězení, soudkyně Jarmila Pavlátová však stejně jako většina soudců v podobných případech uložila podmíněný trest.

"Jde o ojedinělé jednání, kdy schvaloval takto odporný čin," prohlásila předsedkyně trestního senátu. U soudu se podle ní neprokázalo, že by Sala patřil do nějaké extremistické organizace nebo že by psal další podobné komentáře. Muž ale podle ní neprojevil žádnou lítost, proto dostal nejvyšší možný podmíněný trest. Sala vinu u hlavního líčení popřel. "Nic takového jsem nenapsal," uvedl. Dodal, že z jeho IP adresy mohl komentář odeslat i někdo jiný. Jeho argument však soud neuznal.

Za podporu a propagaci terorismu přes veřejnou síť hrozí trest pět až 15 let vězení. Soudy však zatím v případě schvalování útoku v Christchurchi ukládaly podmíněné tresty.

Zdroj: ČTK

Pytlák zastřelil na Berounsku jelena, hrozí mu dvouletý trest vězení

Pytlák na konci prosince zastřelil u Chyňavy na Berounsku jelena. Pachateli hrozí až dvouletý trest vězení. Pátrají po něm kriminalisté. Škoda podle odhadu přesáhla sto tisíc korun, informovala v pondělí policejní mluvčí Michaela Richterová.

Jelena evropského podle výsledků dosavadního vyšetřování neznámý pachatel střelil v době mezi 25. prosincem 20:00 a 26. prosincem 13:30. "Strašlivé je i to, že jelen měl ujít přesně nezjištěnou vzdálenost v lesním porostu v katastru obce Chyňava, kde posléze zranění podlehl," uvedla Richterová.

Podle ní policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu pytláctví, kde v případě prokázání viny hrozí odsouzení až na dva roky. Jelenovi bylo přibližně sedm až osm let a šlo o trofejní kus.

Kriminalisté také pátrají po člověku, který v době mezi 13. a 14. prosincem v Černošicích u Prahy rozřezal dvě kozy. Případ vyšetřují jako podezření z týrání zvířat, v případě prokázání viny pachateli hrozí až tříletý trest vězení.

Zdroj: ČTK

Soud potvrdil pokutu a podmínku pro Němce, který posprejoval Karlův most

Nejvyšší soud odmítl dovolání německého turisty Benjamina Wittiga, který spolu s dalším mužem v létě 2019 posprejoval jeden z pilířů Karlova mostu v Praze. Dostal rok vězení s podmínečným odkladem na tři roky, peněžitý trest 100 tisíc korun a vyhoštění na pět let. Soud rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil usnesení ve své databázi.

Wittig v dovolání kritizoval například skutečnost, že veřejné zasedání odvolacího soudu se konalo formou videokonference, bez jeho fyzické účasti na místě. Soud ale označil videokonferenci za rozumné řešení v době, kdy pandemie covidu-19 komplikovala cestování mezi státy. Odvolací soud při využití videokonferenčního zařízení postupoval správně a zcela v souladu se zákonnými ustanoveními, konstatoval Nejvyšší soud.

Další Wittigovy výhrady směřovaly k provádění a hodnocení důkazů. Měl námitky třeba k věrohodnosti svědeckých výpovědí a jejich vzájemným rozporům, poukazoval také na chybějící fyzické důkazy, třeba otisky prstů, z místa činu.

"Soudy nižších stupňů se podrobně zabývaly hodnocením všech důkazů a těmi skutečnostmi, z nichž dovodily spáchání posuzovaného skutku, takže Nejvyšší soud odkazuje na jejich závěry," reagovali soudci.

Zdroj: ČTK

Soud uložil Nárožnému za dvojnásobnou vraždu v Přerově doživotní trest

Za dvojnásobnou vraždu manželů z Přerova z roku 2009, jejichž těla se dosud nenašla, uložil ve čtvrtek olomoucký vrchní soud šestačtyřicetiletému Pavlu Nárožnému doživotní trest. Vyhověl tak žalobci, který argumentoval mimořádnou společenskou nebezpečností.

Ostravský krajský soud muži původně uložil výjimečný souhrnný trest 25 let vězení. Obžalovaný vinu po celou dobu desetiletého procesu odmítal a žádal zproštění. Uložený trest zahrnuje i jeho předchozí pravomocné odsouzení za přípravu vraždy jeho tety v délce 13 let.

Manželé zmizeli v listopadu 2009, podle znalce nemohli na základě nalezených stop útok ve svém rodinném domě na periferii Přerova přežít. Policisté tehdy v rojnicích prohledali přírodní lokality na Přerovsku a Olomoucku, vodní toky a plochy. Nasadili i policejní potápěče a psovody, ze Slovenska povolali psy speciálně vycvičené na vyhledávání zemřelých osob, použili vrtulník s termovizí, ale bezvýsledně. Těla neobjevili, oba již však byli soudy prohlášeni za mrtvé.

Motivem vraždy byly podle obžaloby majetkové důvody. Nárožný podle rozsudku z obavy, že jej otec vydědí, na začátku listopadu 2009 nejprve vypnul hlavní jistič, čímž donutil otce otevřít dveře. Otce surově napadl nezjištěným předmětem a následně i jeho manželku, která mu šla na pomoc. Útok podle rozsudku vedl razantními údery především na jejich hlavy. Jejich těla poté odvezl osobním autem svého otce a ukryl na neznámém místě.

Zdroj: ČTK
Pokračovat