Syrské město Afrín padlo. Boje mezi tureckou armádou spolu se syrskými rebely proti kurdským milicím YPG trvaly dva měsíce. Kurdové, kteří město až donedávna ovládali, slibují partyzánskou válku. Z regionu za poslední týdny uprchly tisíce civilistů. Jak nyní město, jímž se prohnala frontová linie, vypadá?
Turecká armáda okupuje území Kurdů, nemá tam co dělat, na jejich straně jsou i bývalí bojovníci IS. Ve válce v Sýrii jde jen o zájmy velmocí, kdo bude ovládat ropovody, Rusko je největší hráč, říká Lenka Klicperová, šéfredaktorka časopisu Lidé a Země. Dodává, že Turecko označuje Kurdy za teroristy, a tím své jednání omlouvá, Erdogan chce celou kurdskou oblast dostat pod svoji kontrolu.
Od neděle zahynulo při náletech syrské armády na města a vesnice ve východní Ghútě na 500 lidí. Mezi nimi bylo 150 dětí. Východní Ghúta je poslední větší území v okolí Damašku, které mají pod kontrolou povstalci. Asadův režim se jej proto snaží ovládnout. Boje v oblasti se tak vyhrotily, v sobotu nakonec Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o 30denním příměří v Sýrii.
Viktoria a Rudolf žijí u frontové linie na východní Ukrajině. Jejich dům už dvakrát zasáhla střela, oba ale ve vesnici Vodjane zůstávají. "Tady, kde teď máme šatní skříň, byla jen velká díra. A tady zůstala střepina od střely," popisuje Viktoria. "Ale víte, jak to bývá: doma je doma."
Východní Ghúta je poslední oblastí v blízkosti Damašku ovládaná opozicí. Žije tam na 400 000 lidí a syrská armáda ji obléhá čtyři roky, což komplikuje humanitární dodávky obyvatelstvu.
Teroristická organizace Islámský stát po vyhlášení chalífátu kontrolovala rozsáhlá území v Sýrii i Iráku. V roce 2017 se však džihádisté potáceli od porážky k porážce. Postupně v dlouhé bitvě ztratili irácký Mosul i svou syrskou baštu, město Rakka. Mezinárodní koalice je navíc vytlačila také z mnoha dalších míst, která kontrolovali. Připomeňte si minulost Islámského státu nejlepšími snímky uplynulého roku.
V deseti letech se s rodiči a třemi sourozenci rozloučila s vlastí, kterou právě dobývalo hnutí Tálibán prosazující radikální islám. Vzpomínky na bombardovaný Afghánistán se jí vrátily až v době, kdy se po třech letech v uprchlickém táboře úspěšně integrovala do české společnosti. O překážkách, které její rodina musela podstoupit, vyprávěla devětadvacetiletá Sagar Rakin na besedě neziskové organizace Mozaiky.
Prudké boje propukly v jemenské metropoli mezi dosavadními spojenci - povstaleckou organizací Húthíjové a vojáky, kteří jsou loajální bývalému prezidentovi Alímu Abdalláhovi Sálihovi.Húthíjové Sáliha zabili, na sociálních sítích kolují videa s jeho tělem. Proti Húthíjům a Sálihovi bojuje armáda současného prezidenta Abda Rabbúa Mansíra Hádího. S nálety mu pomáhá arabská koalice v čele se Saúdskou Arábií. Sálih minulý týden nabídl Saúdům mír a ukončil spojenectví s šíitskými Húthíji, které vyzbrojuje Írán. Válka v Jemenu začala v roce 2014. Sáli byl prezidentem Severního Jemenu od roku 1979 a pak sjednocené země od roku 1990.
Spojené státy americké vyzvaly všechny země, aby ukončily veškeré diplomatické i obchodní vztahy se Severní Koreou. Její úterní raketový test podle Washingtonu přiblížil svět k válce. Ve středu v noci kvůli tomu zasedla Rada bezpečnosti OSN. USA válku nechtějí, ale pokud propukne, režim KLDR bude "zcela zničen," řekla americká velvyslankyně při OSN Nikky Haleyová. Podle ní bylo úterní odpálení střely pokročilejší než v předchozích případech. Čína by podle Washingtonu měla ukončit dodávky ropy do KLDR. Americké ministerstvo zahraničí vybídlo Německo, aby z totalitní země stáhlo svého velvyslance, napsala agentura DPA. Haleyová volá i po vyhoštění všech Korejců, kteří pracují v zahraničí.
Nová poslankyně prokremelské strany Jednotné Rusko Anna Kuvyčková natočila s malými školáky z Volgogradu videoklip, ve kterém děti přísahají věrnost ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi - přezdívanému "strýček Vova". V případě jeho povelu jsou údajně jako vojáci připraveni nastoupit do "poslední bitvy". Kontroverzní klip budí pozdvižení na sociálních sítích. Malí ruští školáci, někteří ani ne desetiletí, z policejní školy ve Volgogradu se v něm vymezují vůči "chaotické EU". Slibují, že udrží obsazený ukrajinský Krym a "do lůna vlasti vrátí Aljašku", tedy americký poloostrov, který carské Rusko v 19. století prodalo USA.
Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Během válek na Balkáně zažil odkrývání masových hrobů a podílel se mimo jiné na zatčení Srba Slavka Dokmanoviče. To byla tehdy unikátní operace, od Norimberského procesu nikdo nezatkl člověka obviněného z válečných zločinů, vypráví Dzuro.
Příští válka může být typická tím, že nerozpoznáme její začátek. Tvrdí to zástupce velitele nadnárodní divize NATO v Polsku, český generál Karel Řehka. Politický geograf Michael Romancov připomíná, že Česko, ale i další země EU už dávno v nekompromisní informační válce s Ruskem jsou. "Není to strašení, jen upozornění na realitu. A nevidí ji jen ten, kdo ji nechce vidět anebo je líný to vidět," říká uznávaný bezpečnostní expert Otakar Foltýn. Dezinformace a "nepřátelskou propagandu" ze strany Ruska odsoudil před časem i Evropský parlament.
Bosenský dokumentarista Alen Drljevic si za svůj fikční debut Chlapi nepláčou odnesl dvě ceny z karlovarského filmového festivalu. U příležitosti uvedení snímku do české distribuce navštívil Prahu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tom, proč se rozhodl reflektovat obrovské trauma nejen své země právě prostřednictvím hraného filmu. "Sám jsem byl v bosenské armádě. A mám pocit, že v médiích se o válce mluví jako o ukončené události, jako o věci z minulosti. Kdybyste ale byli na některém z terapeutických sezení, ani by vás nenapadlo, že vše už skončilo. Pro ty lidi určitě ne," říká.
Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. Barmská vůdkyně Su Ťij podle ní musí být velice opatrná, armáda má totiž v zemi stále velkou moc. Velitelé se vysmáli výzvám mezinárodního společenství, dodává.
Ministr zahraničí KLDR v pondělí prohlásil, že americký prezident Donald Trump vyhlásil jeho zemi válku. Podle ministra to tak dává Severokorejcům právo sestřelit jakýkoliv americký bombardér, a to i kdyby právě neprolétal vzdušným prostorem KLDR. Podle agentury Reuters ministr zároveň dodal, že však doufá, že se "válka slov" mezi Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem nezmění ve válku skutečnou. Trump minulý týden na Valném shromáždění OSN označil Kima za "rakeťáka" a pohrozil, že pokud bude KLDR pokračovat v jaderném zbrojení, Spojeným státům nezbude než ji "totálně zničit". Kim na to vzápětí zareagoval, že Trump je "choromyslný".
Americký prezident Donald Trump se nechce ocitnout v jaderné válce a bude dělat vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil, uvedl americký ministr financí Steve Mnuchin poté, co se po několika jaderných útocích vyostřilo napětí mezi USA a severní Koreou. Vztahy eskalovaly poté, co Trump nazval v projevu na Valném shromáždění OSN severokorejského vůdce Kim Čong-una "rakeťákem na sebevražedné misi" a nechal těsně kolem hranic KLDR přeletět bombardéry a stíhačky. Severokorejský ministr zahraničí zase reagoval slovy, že "rakety KLDR nevyhnutelně navštíví pevninu USA".
Koksárna v Avdijivce na východě Ukrajiny je největší továrnou na koks v Evropě. Má ale tu smůlu, že se nachází na frontové linii mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Ostřelování je zde na denním pořádku. Přesto závod chrlí 10 tisíc tun koksu denně, tedy stejné množství jako před válkou. Uhlí ale musí koksárna nakupovat až v Austrálii, na Novém Zélandu nebo v USA. Nedaleké uhelné doly jsou totiž v rukou separatistů.
OSN bude vyšetřovat zločiny spáchané v Sýrii za občanské války. Padesátičlenný vyšetřovací tým povede francouzská soudkyně Catherine Marchiová-Uhelová, která již působila v Kosovu, Kambodži či u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Podle soudkyně půjde zejména o zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, útoky na školy a nemocnice, hromadné vraždění či násilí na ženách a dětech.
Kniha Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost, která právě míří do obchodů, nabízí unikátní svědectví českého kriminalisty Vladimíra Dzura, jenž téměř deset let “lovil” válečné zločince v bývalé Jugoslávii. ”Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi,” říká Dzuro.
Nové příměří mezi vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajiny má začít platit 25. srpna. Shodli se na tom zástupci mírové kontaktní skupiny na jednání v Minsku. Klid zbraní vyhlásí v souvislosti se zahájením nového školního roku, napsala agentura TASS. Boje mezi vládou a povstalci trvají od roku 2014 a vyžádaly si už na 10 000 mrtvých. Strany v minulosti vyhlásily příměří už několikrát, po nějakém čase ho však porušily.
