Vojáci přišli o nohy i zrak. Ukrajinský fotograf zachytil následky bojů na Donbase

Boje na východě Ukrajiny od roku 2014 pokračují a řada vojáků i dobrovolníků si z nich odnesla těžká zranění.
Válka na východě Ukrajiny si v dubnu připomíná pětileté výročí. O život přišlo kolem 13 tisíc lidí, dalších 30 tisíc osob utrpělo zranění. Na snímku vidíte Sergije Storožuka, který se v roce 2014 vážně zranil v bitvě u Ilovajska. Trpí ischemickou chorobou dolních končetin, tedy zhoršeným prokrvováním. Lékaři mu museli do tepen voperovat implantáty.
Za počátek konfliktu na Donbasu se považuje 6. duben 2014, kdy demonstrace proruských aktivistů přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov v několika městech Doněcké a Luhanské oblasti. V prvním roce války se do bojů zapojil i Sergij Pandrak, člen ukrajinského dobrovolnického praporu Ajdar. Jeho nasazení ve válce skončilo amputací levé dolní končetiny.
Více než jedna třetina všech lidí, kteří kvůli bojům odešli z východní Ukrajiny, se do oblasti neplánuje vrátit ani v případě konce války. Vyplývá to z dubnových dat Mezinárodní organizace pro migraci (IMO). Na fotce vidíte Jevgena Bondara, příslušníka sil ministerstva vnitra Ukrajiny. V bojích u města Luhansk utrpěl tříštivé zlomeniny. Došlo u něj také ke zhmoždění (kontuzi) očí.
Tento snímek zachycuje Vjačeslava Bujnovského. Člen dobrovolnického praporu Ajdar se zranil u vesnice Ščastja, která leží v Luhanské oblasti. Podstoupil amputaci pravé nohy a ruky.
Foto: Alexandr Čekmeněv
Zahraničí Alexandr Čekmeněv, Zahraničí
20. 4. 2019 18:57
Sergij Pandrak z ukrajinského dobrovolnického praporu Ajdar musel podstoupit amputaci levé nohy. Voják Igor Sachnij si zase těžce poranil oči. Podobných osudů je na východě Ukrajiny více. Konflikt ukrajinské armády a proruských separatistů, který od letošního dubna trvá už pět let, si vyžádal asi 13 tisíc obětí. Příměří, která znepřátelené strany mezi sebou několikrát uzavřely, pokaždé ztroskotala. Podívejte se na snímky těžce zraněných vojáků, které během prvního roku války na Donbasu pořídil ukrajinský fotograf Alexandr Čekmeněv.
 

Právě se děje

před 42 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy