Válka na Ukrajině ukázala, že i novodobé bojiště, kde hrají prim moderní "chytré" zbraně a inovativní systémy, stejně může opět skončit ve změti zákopových pozičních bojů, které lidstvo už dobře zná. Podle bezpečnostní analytičky Kristiny Soukupové nám ale vývoj moderních zbraní ukazuje, že už teď se neválčí jen konvenčními zbraněmi, ale i technologiemi schopnými třeba měnit myšlení protivníka.
Sto miliard eur na pět let je málo, říká k balíčku pomoci Ukrajině, který chystá NATO, profesor válečných studií na King's College v Londýně Michael Clarke. Podle něj je také problémem to, že pomoc může přijít pozdě. "Mělo by to pro Ukrajinu význam, kdyby byla ve válce i příští rok, ale Ukrajina je v takové fázi, kdy válka může poměrně brzo špatně skončit kvůli nedostatku munice," vysvětluje.
Jeho chování je nestranné, poselství jasné – tak píší o ukrajinském generálovi Oleksandrovi Syrském zpravodajské weby. Velitel pozemních sil v rozhovoru pro Reuters přiznal, že Ukrajina není na bojišti v dobré situaci. Poslední týdny se soustředí především na obranu východního úseku tisíckilometrové válečné fronty. "Blíží se výročí začátku války a Rusko chce převzít iniciativu," říká.
Podle páteční analýzy Institutu pro studium války jsou údajné plány Ruska, které ve článku odhalil bulvární deník Bild, v souladu s jeho snahou o prodloužení konfliktu na Ukrajině. Zdroje německého média uvádí, že má Kreml v plánu obsadit území mimo čtyři nelegálně anektované ukrajinské oblasti v letech 2024 až 2026.
Ruská armáda si už "velmi brzo" může připsat dílčí úspěch u ukrajinského města Avdijivka. Právě tam teď dochází pravděpodobně k nejtvrdším bojům. "Za ten postup ale Rusové platí neuvěřitelnou cenu. Zacházejí se svými vojáky jako s dobytkem," podotýká bezpečnostní analytik Otakar Foltýn s tím, že samotná Avdijivka nehraje klíčovou roli pro vývoj celé války.
Média informují o prohlubujících se sporech mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným. Během nedávné návštěvy amerického ministra obrany Lloyda Austina si měl generál stěžovat na prezidentovu administrativu. Šéfa Pentagonu údajně šokoval prohlášením, že Ukrajina potřebuje na obnovu hranic země z roku 1991 dalších 400 miliard dolarů.
Od začátku války na Ukrajině bylo na Rusko uvaleno téměř 13 tisíc sankcí. Tři čtvrtiny cílí na jednotlivce, zbytek na firmy. Plně účinné ale nejsou, Rusko si našlo způsoby, jak sankce obcházet. V době, kdy se Ukrajina snaží vyhnat ruské vojáky ze svého území, mu k tomu nepřímo napomáhá i Česko.
Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil dobytí města Bachmut na východě Ukrajiny, o které se již měsíce vedou tvrdé boje. Kyjev informaci ve vyjádření agentuře Reuters posléze popřel. Přiznal nicméně, že situace ve městě je kritická a obránci se drží jen v jedné části města.
Slovenský politolog Grigorij Mesežnikov v rozhovoru pro Aktuálně.cz vítá nynější návštěvu českého prezidenta Petra Pavla a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové na Ukrajině. "Prezidentka je citlivá osoba, k Ukrajině se vyjadřuje často. Je vidět, že se jí dění na Ukrajině opravdu dotklo," míní Mesežnikov, který je šéfem bratislavského Institutu pro veřejné otázky.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) oznámila, že zablokovala 26 účtů na sociální síti Telegram. Údajně pomáhaly lidem, aby se vyhnuli mobilizaci, píše americký server Newsweek. Informace přichází nedlouho po článku časopisu The Economist, který tvrdil, že "Ukrajina v prvních dvou měsících letošního roku viditelně zintenzivnila mobilizační aktivity".
Marjinka už není. Ukrajinské město, které leželo necelých 30 kilometrů jihozápadně od Doněcku, přestalo existovat. Zatímco v jiných zničených městech, jako jsou například Vuhledar nebo Bachmut, stále zůstávají poslední civilisté, v Marjince už nikdo kromě vojáků není. Záběry, které v posledních dnech obletěly svět, se tak staly smutnou připomínkou ruské agrese, která tu trvá už od roku 2014.
Po roce války, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, se Západ obává, že komunisty vedená Čína začne agresorovi posílat ve velkém zbraně. Německý časopis Der Spiegel napsal, že společnost Xi'an Bingo Intelligent Aviation Technology jedná o "masové výrobě sebevražedných dronů" pro ruskou armádu. Benjamin Ho, který se tématu věnuje na univerzitě v Singapuru, tvrdí, že Čína s pomocí Rusku nespěchá.
Rusko vyčerpalo své zdroje i rakety a nyní mění válečnou taktiku, míní poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Podle něj mají Rusové již velmi malé množství přesných raketových systémů a chtějí vsadit spíše na přímý kontaktní boj. "My se ale nemůžeme zastavit, protože vleklý konflikt znamená pomalou smrt Ukrajiny," uvádí v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Zahraniční politika Bílého domu se stále více stává rukojmím vnitroamerických bitev a ostrého politického rozštěpení. Pro Kyjev to není dobrá zpráva. Ve své snaze o návrat do nejvyššího úřadu se Donald Trump začíná pasovat do role "holubice" v obklíčení "jestřábů".
Ukrajinští bratři Dmytro a Jevhen brání svou vlast hned od prvního dne ruské invaze. Od té doby slouží společně ve stejné jednotce a jako sourozenci stojí stále při sobě. Oba nyní působí na Donbasu v dělostřelecké brigádě, která využívá houfnice německé výroby PzH 2000. Z těžkých bojů jsou již vyčerpaní, nemají čas na odpočinek, ale zůstávají vděční, že mají po boku jeden druhého.
Jeho volací znak i pseudonym, pod kterým vystupuje na Twitteru, je Šutnik, v ukrajinštině šprýmař, vtipálek. Ukrajinec Serhij Fiščuk v první linii na východě země bojuje už od loňského února. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, že vojáci na frontě tráví volný čas hlavně spánkem nebo čištěním a údržbou svých zbraní.
Německo a Spojené státy tento týden po dlouhých jednáních ohlásily, že na Ukrajinu dodají bojové tanky Leopard 2 a M1 Abrams. I přesto, že se jedná o moderní a účinné zbraňové systémy, zůstává podle mnohých analytiků otázkou, zda vůbec mohou Ukrajincům pomoci zvrátit průběh války. Rozsah dodávek, který západní země přislíbily, totiž není podle nich dostatečný.
Vystudoval střední odbornou školu a pak pracoval na částečný úvazek jako instalatér. Třikrát byl odsouzen, z toho jednou za vraždu přítele. Rus Anatolij Salmin se však v době, kdy byl ve vězení, přidal k žoldnéřům z Wagnerovy skupiny. A stejně jako jiní trestanci se nyní, po půl roce, kdy bojoval na Ukrajině, dostal na svobodu.
