V Mexickém zálivu u břehů USA, ale také ve vodách Karibiku stojí velké flotily tankerů. Lodě s celkovým nákladem sedmi milionů barelů venezuelské ropy nikam neplují.
Šéf venezuelského parlamentu Juan Guaidó, jehož už uznaly za prozatímního prezidenta Venezuely na čtyři desítky států, v pondělí znovu vyloučil, že by vyhrocená situace v jeho zemi mohla skončit občanskou válkou. Totéž řekl v úterý španělskému rozhlasu Cadena SER bývalý starosta Caracasu a lídr opozice Antonio Ledezma, který žije přes rok ve španělském exilu.
V zbídačené Venezuele probíhá boj o moc. Ještě nedávno se téměř neznámý Juan Guiadó krátce poté, co byl zvolen do čela Národního shromáždění, prohlásil prozatímním prezidentem. Nyní se snaží získat podporu armády, která má v jihoamerické zemi klíčovou roli. Guaidó Venezuelcům slibuje svobodné volby a přechod k demokracii. Autoritářský vůdce Nicolás Maduro ale zatím odolává a moci se vzdát nechce. Co se bude dít v následujících dnech a týdnech? Přečtěte si čtyři různé scénáře.
Česká vláda v pondělí uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem země. Stejný krok učinily i další státy Evropské unie. Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident poté, co venezuelský parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Guaidó Česku za jeho postoj na Twitteru poděkoval.
Několik evropských zemí uznalo lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa legitimním prezidentem. Informuje o tom agentura AP. Je mezi nimi Španělsko, Británie, Německo, Rakousko, Francie, Nizozemsko, Dánsko nebo Švédsko. Minulý týden tak učinil i Evropský parlament a vyzval k témuž země Evropské unie.
Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Reagoval tak na opoziční protesty, které se snaží potlačit, a zastavit tak aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem. Opozice na svou stranu získala prvního generála - Fransica Yaneze.
V latinskoamerické Venezuele roky zuří humanitární krize. Situace se vyostřila minulou středu, kdy prezident USA Donald Trump uznal opozičního lídra Juana Guaidóa hlavou státu. Při obřích demonstracích proti Nicolási Madurovi, jenž zemi vládne od roku 2013, vládní ozbrojenci zastřelili desítky lidí. To vše na pozadí katastrofálního stavu Venezuely, kterou svírá hyperinflace, nedostatek potravin i léků. Ze země už uprchly tři miliony lidí. Uprchlická krize v regionu může být dokonce větší než exodus Syřanů kvůli tamní občanské válce.
Venezuelské úřady zadržely pět zahraničních novinářů, kteří v zemi sledovali nynější dramatické dění. Dva další reportéři z Chile byli vyhoštěni, informovala agentura AFP. Autoritářský venezuelský prezident Nicolás Maduro čelí v posledních dnech domácímu i zahraničnímu tlaku, aby odstoupil. To ale odmítá. Minulý týden se během protivládních demonstrací prohlásil za úřadujícího prezidenta šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, jehož podporují na dvě desítky zemí.
Davy odpůrců prezidenta Nicoláse Madura se shromáždily v Caracasu a dalších velkých městech Venezuely, aby podpořily opozičního lídra Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil za úřadující hlavu státu. Za šéfem opozicí ovládaného parlamentu stojí většina zemí v regionu a dnes jej o své podpoře ujistil americký prezident Donald Trump. Protesty mají přimět Madura k vypsání předčasných voleb, socialistický vůdce však národu sdělil, že je ochoten před řádným termínem vypsat nanejvýš volby parlamentní.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro je připraven vyjednávat s pomocí mezinárodních prostředníků s opozicí. Maduro to řekl v rozhovoru s ruskou agenturou Ria Novosti. O tom, kdo rozhovory zprostředkuje, se podle něj rozhodne za několik hodin. Ve Venezuele se ve středu očekávají další protesty proti prezidentovi, který je v úřadu podle mnohých protiprávně. Maduro také prohlásil, že je pro vyhlášení předčasných parlamentních voleb. Armáda podle jeho slov projevuje loajalitu legálním institucím státu.
Americké sankce vůči venezuelské státní ropné společnosti PDVSA, oznámené v pondělí, jsou velkou ranou pro režim venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Myslí si to experti, které v úterý citoval server BBC Mundo. Madurova vláda tak totiž přijde o výraznou část příjmů. Podle analytiků mohou sankce také pomoci k přechodu armády na stranu opozice. PDVSA podobně jako řadu státních podniků ve Venezuele ovládají armádní důstojníci.
V Caracasu přistál v noci na úterý Boeing-777 ruské společnosti Norwind bez pasažérů a se dvěma posádkami. Na sociálních sítích vyvolala tato informace spekulace, že letoun s kapacitou 500 osob přiletěl pro členy venezuelské vlády autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten čelí v posledních dnech domácímu i zahraničnímu tlaku na odstoupení.
Ve Venezuele se po masových protivládních demonstracích rozhořela velká bitva o armádní důstojníky. Prezident Venezuely Nicolás Maduro čelí největšímu testu od nástupu k moci v roce 2013. Aby zůstal ve funkci, musí si udržet podporu ozbrojených složek. Získat je na svoji stranu se ale pokouší i opoziční lídr Juan Guaidó. Ten se minulý týden prohlásil hlavou státu a připravil amnestii, jež by se měla vztahovat na všechny členy ozbrojených složek, kteří se budou podílet na přechodu k demokracii.
Už to nemůže skončit jako v roce 2014 nebo v roce 2017, kdy demonstranti odešli z ulic a nějak se žilo dál, proti prezidentu Madurovi staví barikády chudí lidé, kteří přežívají ze dne na den, upozorňuje Martin Rey, který ve Venezuele žil. Ukončit Madurovu vládu se snaží opoziční lídr Juan Guaidó, který vyzval obyvatele k dalším protestům a jako hlavu státu už ho uznaly mimo jiné Spojené státy. Nemůže se ale opřít o armádu, generálové jsou zatím jasně na Madurově straně, říká Rey.
Venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó, jehož za úřadujícího prezidenta uznala tento týden řada zemí, včetně USA a nejnověji Izraele, má podporu velké části Venezuelanů, klíčová je pro něj ale armáda.
Vláda dosavadního autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura ustoupila od svého středečního požadavku, aby zemi do 72 hodin opustili zaměstnanci americké ambasády. Se Spojenými státy chce během následujících 30 dní vyjednat zřízení "zájmové mise", která by velvyslanectví nahradila, informovala dnes agentura AP.
Centrální banka Británie (Bank of England) odmítla venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Banka se k tomu nevyjádřila. Madurovu žádost podle Bloombergu banka odmítla na žádost USA, které se snaží odříznout autoritářskou venezuelskou vládu od aktiv v zahraničí a pomoci tak šéfovi venezuelského parlamentu Juanu Guaidóvi uspořádat demokratické volby.
Španělsko, Francie, Německo a Británie jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů nevyhlásí nové prezidentské volby. Oznámili to španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé americké země, včetně USA.
Demonstranti ve venezuelské metropoli Caracasu musejí čelit slznému plynu a gumovým projektilům.
Situace ve Venezuele, kde se minulou středu prohlásil lídr opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó hlavou státu, se dál vyhrocuje. V zemi se konají velké protesty, při kterých zemřely už desítky lidí. Guaidó mezitím svolal na tento týden další demonstrace proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Spojené státy Madurovi pohrozily násilnou odvetou. Stále je klíčové, jak se zachová armáda - jestli vysoce postavení důstojníci dosud loajální Madurovi přejdou na stranu opozice. Nabízíme přehled venezuelské krize v otázkách a odpovědích.
