Maduro se udrží u moci. Zatím
Nicolás Maduro už přežil velké protirežimní demonstrace i pokusy o atentát. Vůbec nejsilnější protesty proběhly v roce 2017, kdy Maduro připravil strategii, jak obcházet opozicí ovládané Národní shromáždění. Protesty nechal brutálně potlačit. Zemřelo přes 120 lidí a další stovky byly zraněny, připomíná britský deník The Guardian. Maduro si tehdy upevnil svou moc.
Podobný scénář je ale nyní už méně pravděpodobný. Maduro je pod bezprecedentním mezinárodním tlakem. Jeho vyzyvatele Juana Guaidóa uznala coby prozatímního prezidenta řada států od USA přes Brazílii až po Německo nebo Francii.
Washington navíc stupňuje tlak na Madurův režim. Minulý týden USA zavedly sankce na venezuelskou státní ropnou společnost PDVSA. Kvůli tomu Madurův režim přijde letos o 11 miliard dolarů (skoro čtvrt bilionu korun). USA se tak snaží odstřihnout Madura od peněz, za které si kupuje loajalitu svých stoupenců, převážně vysoce postavených armádních důstojníků. Bez nich je jen otázkou, jak dlouho si podporu vojska udrží.
První vysoce postavení činitelé se od něj už odvrací. Nedávno například generál venezuelského letectva Francisco Yanez oznámil, že neuznává Madura jako prezidenta a za hlavu státu považuje právě Guaidóa.
Pokud se chce Maduro udržet u moci, musí najít způsob, jak si armádu ještě více připoutat a zajistit jí peníze. Nicméně zatím může počítat také s podporou hlavních věřitelů, tedy Číny a Ruska. Za jejich půjčky platí ropou. Její produkce ale vytrvale klesá.
Agradecemos al Presidente Emmanuel Macron y a todo el Gobierno de Francia por apoyar nuestra lucha.
— Juan Guaidó (@jguaido) February 4, 2019
Juntos lograremos: cese de la usurpación, Gob. de transición y elecciones libres para el rescate de nuestra nación.#EuropaEstáConVzla https://t.co/lhAixavIia
Pokud Maduro zůstane u moci, bude to za cenu dalšího výrazného propadu ekonomiky a prohloubení humanitární krize. Zhoršila by se také migrační krize v regionu. Od roku 2015 odešly ze země tři miliony lidí, další dva by letos mohly ještě odejít.
Vstup zahraničních vojáků
Autoritářský vůdce Maduro dlouhodobě viní USA a další západní země z "hospodářské války", která podle něj způsobuje hluboké potíže Venezuely.
V posledních dnech mezi Washingtonem a Caracasem létají ostrá slova. Americký prezident Donald Trump opakovaně zdůrazňuje, že "všechny možnosti jsou na stole", tedy i vojenská intervence ve Venezuele.
"Určitě je to něco, co je (…) jednou z možností," odpověděl o víkendu prezident Trump na dotaz, co by ho přimělo vyslat do Venezuely americkou armádu. Fotografové také nedávno vyfotili Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona s notýskem, na kterém bylo napsáno "pět tisíc vojáků do Kolumbie".
El futuro de la Patria se decide hoy, o dejamos que nos conviertan en una estrella de la bandera imperial, o defendemos con dignidad nuestro Tricolor Nacional con sus 8 estrellas. Protejamos a Venezuela con la valentía, fuerza y lealtad que heredamos del Gran Mariscal Sucre. pic.twitter.com/oRgKz4fTmF
— Nicolás Maduro (@NicolasMaduro) February 3, 2019
Mnozí analytici si ale myslí, že na Trumpova slova nedojde. Jsou to podle nich jen výhrůžky. Ve Venezuele, stejně jako v dalších zemích Latinské Ameriky, je zakořeněn odpor k americkým intervencím.
"Myslím si, že Bolton jen blufoval," uvedl pro britský list The Guardian Adam Isacson, analytik nevládní organizace Washington Office on Latin America. "Jakákoliv válka zahrnující Venezuelu a Kolumbii by byla devastující - obě země mají silné letectvo. Byla by to tedy válka o infrastrukturu, vojenské základny a města," dodal.
Není ani jasné, jak by se zachovali sami Venezuelci. Velká většina by se zřejmě postavila proti intervenci. Hrozí, že by to vyvolalo další migrační vlnu. Dopad by byl zničující.
Sám Maduro varuje, že americká intervence by vedla k opakování "Vietnamu v Latinské Americe".
Bude občanská válka, varuje Maduro
O občanské válce mluvil Maduro v rozhovoru pro španělskou televizi La Sexta krátce před vypršením ultimáta, které mu dala skupina evropských zemí v čele s Francií a Španělskem. Ty mu daly lhůtu osmi dnů na to, aby nechal vypsat nové prezidentské volby.
Maduro to odmítl a ultimátum vypršelo v neděli o půlnoci. Toto pondělí následovala reakce Evropy. Řada zemí, vedle zmíněných i Německo, Švédsko, Dánsko nebo Česko, uznala Juana Guaidóa jako prozatímního prezidenta.
"Všechno záleží na stupni šílenství a agresivity severních imperialistů (tedy USA, pozn. red.) a jejich západních spojenců," pronesl Maduro v rozhovoru. Občanskou válku by tedy podle něj zřejmě spustila zmíněná zahraniční intervence.
"Pouze žijeme v naší zemi a žádáme ostatní státy, aby nezasahovaly do našich záležitostí. Připravujeme se na to, že budeme bránit naši zem," dodal Maduro s tím, že lidé v továrnách nebo na vysokých školách se údajně připravují k boji.
Así fue la entrevista de @jordievole a Nicolás Maduro. https://t.co/ABjdMH6g9H pic.twitter.com/EStEgQszGE
— EL MUNDO (@elmundoes) February 4, 2019
Madurova slova kontrastují s postojem prozatímního prezidenta Guaidóa. Ten uvedl, že riziko občanské války neexistuje, protože 90 procent populace si "přeje změnu". Guaidó nicméně varoval před "rizikem násilí" od Madura a části jeho režimu. Během demonstrací z posledních týdnů zemřelo asi 40 lidí.
Venezuelu čeká přechod k demokracii
Nicolás Maduro zatím odmítá, že by se mohl vzdát moci a otevřít zemi svobodným prezidentským volbám. Sám oznámil, že je připraven jednat o nových parlamentních volbách. Ty ale nic neřeší - konaly se v roce 2015 a zvítězila v nich opozice. Jí ovládané Národní shromáždění ale Maduro obchází pomocí svých stoupenců, kteří ovládají Nejvyšší soud a Ústavodárné shromáždění. Podle kritiků se tak Maduro jen snaží získat čas.
Je však pod stále silnějším tlakem, a to jak ze zahraničí, tak doma. Ztrácí podporu i v tradičních baštách. Pokud přijde i o armádu, je možné, že nakonec se rozhodne odejít.
Guaidó se mezitím snaží získat na svoji stranu právě klíčovou armádu. Vojákům nabízí amnestii - ta by se měla vztahovat na všechny, kteří se postaví proti Madurově režimu a zasadí se o přechod Venezuely k demokracii. Amnestie se naopak nebude vztahovat na ty, kteří jsou podezřelí ze "zločinů proti lidskosti, významného porušování lidských práv nebo válečných zločinů".
El Gobierno español ha reconocido este lunes oficialmente a Juan Guaidó como nuevo "presidente encargado" de Venezuela, con la intención de que convoque cuanto antes unas elecciones libreshttps://t.co/118NsEEURZ pic.twitter.com/dYamuOe1nf
— EL PAÍS (@el_pais) February 4, 2019
Není ale jasné, kam přesně by Maduro odešel. Do zahraničního exilu? Která země by ho přijala?
Guaidó slibuje, že nejdříve by se zaměřil na okamžitou humanitární pomoc pro miliony Venezuelců, kteří trpí hlady a nemají základní léky. Je nutné, aby se situace lidí rychle zlepšila. Jinak hrozí, že přijde o podporu, uvedl časopis Economist.
Opoziční politik pak hodlá vytvořit prozatímní vládu, která by vyhlásila svobodné prezidentské volby. Nová vláda nebude mít snadný úkol - musí naprosto "přestavět" tamní ekonomiku. Nutné je hlavně zvýšit produkci ropy, uvolnit cenovou kontrolu a zasáhnout proti hrozivé inflaci. Může se opřít o nerostné bohatství, vzdělanou populaci a podporu mezinárodního společenství.
