Britská banka nevydala Madurovi zlato, Pompeo ho označil za "krutého diktátora"

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 26. 1. 2019 21:00
Centrální banka Británie (Bank of England) odmítla venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Banka se k tomu nevyjádřila. Madurovu žádost podle Bloombergu banka odmítla na žádost USA, které se snaží odříznout autoritářskou venezuelskou vládu od aktiv v zahraničí a pomoci tak šéfovi venezuelského parlamentu Juanu Guaidóvi uspořádat demokratické volby.
Nicolás Maduro.
Nicolás Maduro. | Foto: Reuters

Podle agentury Bloomberg se Madurova vláda snažila zlato z britské centrální banky dostat několik týdnů. Hodnota tohoto zlata je velkou částí zahraničních rezerv venezuelské centrální banky, které podle Bloombergu činí asi osm miliard dolarů. Další zlato má zřejmě Venezuela uložené v Turecku, které je ale Madurovým spojencem.

Spojené státy ve středu jako první uznaly šéfa venezuelského parlamentu úřadujícím prezidentem, protože stejně jako opozice a další americké země neuznávají legitimitu Madurova nového mandátu, vzešlého z loňských nedemokratických voleb.

Maduro kvůli tomu přerušil s USA diplomatické styky a dal americkým diplomatům tři dny na to, aby opustili zemi. Washington poté sice stáhl část personálu, ambasádu v Caracasu ale uzavřít nehodlá.

Rada bezpečnosti OSN se dnes mimořádně sešla k jednání o venezuelské krizi na žádost Spojených států.

Vyberte si stranu, doporučil státům Pompeo

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pátek jmenoval veterána zahraniční politiky Elliotta Abramse zvláštním zmocněnce pro Venezuelu s úkolem "obnovit demokracii" v této latinskoamerické zemi.

Pompeo v pátek vyzval všechny země, aby uznaly Guaidóa dočasným prezidentem. Madura označil za "krutého diktátora", který zdevastoval svou zemi. Pompeo také řekl, že USA jsou připraveny poslat nové venezuelské vládě přes 20 milionů dolarů (asi 450 milionů korun) ve formě humanitární pomoci.

Podle Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. "Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa," uvedl.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval však také dnešní reakci Británie, Německa, Francie, Španělska a Belgie, které oznámily, že uznají Guaidóa za prozatímního prezidenta, pokud Maduro do osmi dnů nevyhlásí nové volby. Toto ultimátum je podle Arreazy dětinské.

Osmidenní lhůta? Absurdní

Za absurdní označil osmidenní ultimátum ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala "srdcem" rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel.

Rusku se nepodařilo zablokovat dnešní jednání Rady bezpečnosti. Proti zasedání byly spolu s Moskvou také Čína, Jihoafrická republika a Rovníková Guinea. Devět zemí ale hlasovalo pro uskutečnění schůze a Pobřeží slonoviny a Indonésie se zdržely hlasování. Rusko, Čína, JAR a Rovníková Guinea nicméně zablokovaly snahu USA o přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které by vyjádřilo plnou podporu venezuelskému parlamentu jako jediné demokraticky zvolené instituci v zemi.

"Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality," prohlásil v Radě bezpečnosti Něbenzja.

Guaidó se počátkem ledna stal předsedou venezuelského parlamentu ovládaného opozicí. Ve středu při protivládních demonstracích složil přísahu jako prozatímní prezident; nejnovější mandát Madury, který vede zemi od roku 2013, opozice odmítá uznat s argumentem, že poslední, loňské prezidentské volby nebyly demokratické.

Během ostrých demonstrací ve Venezuele zemřelo nejméně 16 lidí | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy