Trumpův muž hrozí Madurovi "ráznou reakcí". Nepokoje ve Venezuele pokračují

Martin Novák Zahraničí Martin Novák, Zahraničí
Aktualizováno 28. 1. 2019 11:13
Situace ve Venezuele, kde se minulou středu prohlásil lídr opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó hlavou státu, se dál vyhrocuje. V zemi se konají velké protesty, při kterých zemřely už desítky lidí. Guaidó mezitím svolal na tento týden další demonstrace proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Spojené státy Madurovi pohrozily násilnou odvetou. Stále je klíčové, jak se zachová armáda - jestli vysoce postavení důstojníci dosud loajální Madurovi přejdou na stranu opozice. Nabízíme přehled venezuelské krize v otázkách a odpovědích.
Protesty ve Venezuele z minulého týdne. | Video: Reuters

Proč se situace ve Venezuele tak vyhrotila?

Opozice obviňuje Nicolase Madura z uzurpátorství a podvodů při loňských prezidentských volbách. Vyčítá mu ekonomické zruinování země a posun k diktatuře. Například Nejvyšší soud je obsazen lidmi loajálními Madurovi.

Stoupenci opozice označují Madurovo setrvávání v úřadě za nelegitimní. Po smrti bývalého prezidenta Huga Cháveze se v roce 2013 konaly volby, ve kterých Maduro velmi těsně porazil opozičního kandidáta Henrique Caprilese.

Jak se zachová armáda?

Klíčová otázka. Nejvyšší velení zachovává naprostou loajalitu Madurovi. "Neuznáme žádného samozvaného prezidenta," varoval na Twitteru ministr obrany Vladimir Padrino. Důstojníci i během předcházejících nepokojů v minulosti vždy stáli za Madurem a tvrdě potlačili všechny pokusy o vzpouru v armádě.

Není však jasné, jak se zachovají důstojníci s nižšími hodnostmi a zda nedojde tentokrát k rozštěpení armády. Je však pravděpodobnější, že rozhodující část ozbrojených složek zůstane věrná Madurovi. Vedení státní ropné společnosti PDVSA, která je zdaleka nejdůležitějším podnikem v zemi, rovněž vyjádřilo podporu Madurovi. Ministr Padrino ve čtvrtek označil situaci ve Venezuele za "státní převrat". 

"Varuji venezuelský lid, že je páchán převrat proti státním institucím, proti demokracii, proti naší ústavě a proti našemu legitimnímu prezidentovi Nicolási Madurovi," prohlásil Padrino na tiskové konferenci. Dodal, že vojáci "by nebyli hodni své uniformy, kdyby nebránili ústavu země".

O víkendu také agentura Reuters s odvoláním na informace z okruhů ruských kozáků napsala, že do Venezuely v minulém týdnu zamířili bojovníci ruské  soukromé armády, aby ochránili Madura před bouřlivými protesty obyvatel a možnými útlaky jeho vlastní ochranky. Vlivný ruský senátor Franc Klincevič ale informaci popřel. 

Jak se k situaci ve Venezuele staví USA? 

Západní mocnosti včetně Spojených států vyjádřily podporu Guaidóovi. Poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost John Bolton také v neděli pohrozil "ráznou reakcí" v případě, že dojde k násilí nebo zastrašování amerického diplomatického personálu, lídrovi opozice Guaidóovi nebo Národnímu shromáždění jako celku, v jehož čele Guaidó stojí. Bolton to napsal na Twitteru s tím, že jakákoliv forma násilí nebo zastrašování by znamenala vážný útok na právní stát. 

Které další země uznaly Madura a které Guaidóa?

Guaidóa uznaly za prezidenta kromě USA také Kanada, Brazílie, Argentina a další latinskoamerické země. Jako hlavu státu jej vnímají také Izrael a Austrálie. Evropská unie Guaidóa podpořila, ale zatím ho výslovně neuznala za hlavu státu. Česká diplomacie oznámila, že podporuje ve Venezuele návrat demokracie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček na Twitteru k situaci v latinskoamerické zemi připomněl sametovou revoluci v roce 1989.

V sobotu se některé země EU včetně Španělska, Německa nebo Francie nechaly slyšet, že Guaidóa uznají jako prezidenta v případě, že ve Venezuele neproběhne během následujících osmi dní nová volba hlavy státu. 

Za Madurem stojí Rusko, Turecko, Mexiko, Írán, Čína, Kuba, Bolívie a také Sýrie. Kreml slibuje Venezuele vojenskou pomoc a taktéž spolupráci při těžbě ropy.

Kdo má na své straně většinu obyvatelstva?

Nezávislé a reprezentativní průzkumy nejsou k dispozici. V minulosti vyšší a střední třída spíše volila opozici, zatímco takzvaně dělnické čtvrti měst a oblasti Cháveze a Madura. Podle agentury Reuters ale demonstrace proti Madurovi propukají i v lokalitách, kde měl dříve jednoznačnou podporu. V květnových prezidentských volbách dostal Maduro 67 procent hlasů, podle opozice ale byly volby i vyhlášené výsledky zmanipulované.

Proč je ekonomická situace Venezuely tak katastrofální?

K systémovým chybám, které se hromadily od nástupu levicově populistického prezidenta Huga Cháveze v roce 2000, se přidal pokles cen ropy. Venezuela má jedny z největších zásob na světě, na státních příjmech se ropa podílí 95 procenty. Pokles cen nastartoval hyperinflaci a nedostatek zboží z dovozu. Nyní už je obtížné v obchodech dostat i základní potraviny nebo hygienické potřeby. Problémy jsou s dodávkami elektřiny, nemocnice mají nedostatek léků a vybavení.

Pro tento rok očekává Mezinárodní měnový fond míru inflace deset milionů procent. Podle opozice dosáhla loni v listopadu ve Venezuele 1,3 milionu procent.

Přesná statistická data o ekonomice nelze získat, protože centrální banka je už před třemi roky přestala zveřejňovat.

Jak Maduro a jeho vláda ekonomickou krizi řeší?

Dosavadní prezident tvrdí, že země je obětí ekonomické války, kterou proti ní vedou Spojené státy a opozicí ovládaní byznysmeni. Vláda loni dala do oběhu nové bankovky, škrtla na nich pět nul. Zvýšila daň z přidané hodnoty, části obyvatel zrušila dotace na pohonné hmoty. Minimální měsíční mzdu zvýšila na 4500 bolivarů, což je podle kurzu na černém trhu necelých 230 korun.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že počet Venezuelanů, kteří odešli ze země kvůli krizi, v posledních čtyřech letech přesáhl tři miliony. Nejvíce jich žije v Kolumbii, Ekvádoru a Peru. V zemi je obrovská zločinnost. V roce 2016 úřady evidovaly přes 27 tisíc vražd.

Kdo je Nicolás Maduro a kdo jeho konkurent Juan Guaidó?

Maduro, původně řidič autobusu, se dostal do politiky jako odborový předák. Byl loajální exprezidentovi Hugo Chávezovi a po jeho smrti byl zvolen v roce 2013 hlavou státu. Stejně jako Chávez se opírá o armádu a státní ropnou společnost PDVSA. Je mu šestapadesát let.

Guaidóvi je pětatřicet let a pochází ze severu Venezuely. Oba jeho dědové byli armádní důstojníci. Vystupuje jako kandidát sjednocené opozice, ale dosud nebyl ani ve Venezuele příliš známou postavou. Mnoho opozičních představitelů je ve vězení, v exilu nebo jim vláda znemožnila politickou činnost.

Video: Kamera zachytila výbuch při Madurově projevu

Mohutná rána a panika. Výbuch při Madurově projevu zachytila televize | Video:
 

Právě se děje

před 9 minutami

Smutná dokončila sedmdesátikilometrovou Marcialongu sedmá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná obsadila sedmé místo v sedmdesátikilometrovém závodě Marcialonga. V průběžném pořadí česká reprezentantka uhájila čtvrté místo, ale její odstup na třetí pozici se zvětšil z 15 na na 115 bodů. Nejlepší z Čechů byl devatenáctý Jiří Pliska, o místo za ním dojel laufařský matador Stanislav Řezáč.

Závod vyhráli Norové Kari Vikhagen Gjeitnesová a Tore Björseth Berdal. V čele dálkového seriálu Ski Classics jsou jejich krajani Astrid Öyre Slindová a nově Tord Asle Gjerdalen.

Smutná doběhla do cíle v Cavalese s více než sedmiminutovou ztrátou. Nejprve se držela v pětičlenné vedoucí skupině, ale postupně odpadla. "Dlouho jsem se cítila dobře a držela se na čtvrtém pátém místě. Pak mi ale najednou přestaly jet lyže. Udělali jsme asi chybu, že jsme se ráno na poslední chvíli rozhodli pro jiné lyže, než které nám vyšly včera v testu," uvedla Smutná v tiskové zprávě týmu Lukáše Bauera eD system.

Pro Řezáče je 20. místo nejlepším výsledkem v sezoně. "Udělalo mi radost. Zvlášť na Marcialonze, což je specifický, dlouhý a opravdu těžký závod," uvedl Řezáč v tiskové zprávě týmu Slavia Pojišťovna, v jehož barvách jezdí.

Marcialonga, závod seriálu Ski Classics v dálkovém lyžování v Trentinu (70 km):

Muži: 1. Berdal (Nor./Koteng) 3:05:52,0, 2. Gjerdalen -1,5, 3. Eliassen (oba Nor./Ragde Eiendom) -2,7, …19. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -59,3, 20. Řezáč (ČR/Slavia Pojišťovna) -1:06,9, 37. Sedláček (ČR/Silvini Madshus) -2:35,0.

Průběžné pořadí: 1. Gjerdalen 705, 2. Hoelgaard (Nor./Koteng) 680, 3. Pedersen (Nor./Kaffebryggeriet) 673, …35. Řezáč 209, 38. Pliska 174, 40. Štoček (ČR/Vltava Fund) 157.

Ženy: 1. Gjeitnesová 3:21:59,2, 2. Slindová (obě Nor./Koteng) -7, 3. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) -57,4, …7. Smutná (ČR/eD system Bauer) -7:18,6, 19. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -15:21,0, 25. Klementová (ČR/Vltava Fund) -24:59,1.

Průběžné pořadí: 1. Slindová 945, 2. Johanssonová Norgrenová (Švéd./Lager 157) a Gjeitnesová obě 875, 4. Smutná 760, …21. Grohová 225, 23. Klementová a Moravcová (Slavia Pojišťovna) obě 197.

před 38 minutami

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 50 minutami

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy