Trumpův muž hrozí Madurovi "ráznou reakcí". Nepokoje ve Venezuele pokračují

Martin Novák Zahraničí Martin Novák, Zahraničí
Aktualizováno 28. 1. 2019 11:13
Situace ve Venezuele, kde se minulou středu prohlásil lídr opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó hlavou státu, se dál vyhrocuje. V zemi se konají velké protesty, při kterých zemřely už desítky lidí. Guaidó mezitím svolal na tento týden další demonstrace proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi. Spojené státy Madurovi pohrozily násilnou odvetou. Stále je klíčové, jak se zachová armáda - jestli vysoce postavení důstojníci dosud loajální Madurovi přejdou na stranu opozice. Nabízíme přehled venezuelské krize v otázkách a odpovědích.
Protesty ve Venezuele z minulého týdne. | Video: Reuters

Proč se situace ve Venezuele tak vyhrotila?

Opozice obviňuje Nicolase Madura z uzurpátorství a podvodů při loňských prezidentských volbách. Vyčítá mu ekonomické zruinování země a posun k diktatuře. Například Nejvyšší soud je obsazen lidmi loajálními Madurovi.

Stoupenci opozice označují Madurovo setrvávání v úřadě za nelegitimní. Po smrti bývalého prezidenta Huga Cháveze se v roce 2013 konaly volby, ve kterých Maduro velmi těsně porazil opozičního kandidáta Henrique Caprilese.

Jak se zachová armáda?

Klíčová otázka. Nejvyšší velení zachovává naprostou loajalitu Madurovi. "Neuznáme žádného samozvaného prezidenta," varoval na Twitteru ministr obrany Vladimir Padrino. Důstojníci i během předcházejících nepokojů v minulosti vždy stáli za Madurem a tvrdě potlačili všechny pokusy o vzpouru v armádě.

Není však jasné, jak se zachovají důstojníci s nižšími hodnostmi a zda nedojde tentokrát k rozštěpení armády. Je však pravděpodobnější, že rozhodující část ozbrojených složek zůstane věrná Madurovi. Vedení státní ropné společnosti PDVSA, která je zdaleka nejdůležitějším podnikem v zemi, rovněž vyjádřilo podporu Madurovi. Ministr Padrino ve čtvrtek označil situaci ve Venezuele za "státní převrat". 

"Varuji venezuelský lid, že je páchán převrat proti státním institucím, proti demokracii, proti naší ústavě a proti našemu legitimnímu prezidentovi Nicolási Madurovi," prohlásil Padrino na tiskové konferenci. Dodal, že vojáci "by nebyli hodni své uniformy, kdyby nebránili ústavu země".

O víkendu také agentura Reuters s odvoláním na informace z okruhů ruských kozáků napsala, že do Venezuely v minulém týdnu zamířili bojovníci ruské  soukromé armády, aby ochránili Madura před bouřlivými protesty obyvatel a možnými útlaky jeho vlastní ochranky. Vlivný ruský senátor Franc Klincevič ale informaci popřel. 

Jak se k situaci ve Venezuele staví USA? 

Západní mocnosti včetně Spojených států vyjádřily podporu Guaidóovi. Poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost John Bolton také v neděli pohrozil "ráznou reakcí" v případě, že dojde k násilí nebo zastrašování amerického diplomatického personálu, lídrovi opozice Guaidóovi nebo Národnímu shromáždění jako celku, v jehož čele Guaidó stojí. Bolton to napsal na Twitteru s tím, že jakákoliv forma násilí nebo zastrašování by znamenala vážný útok na právní stát. 

Které další země uznaly Madura a které Guaidóa?

Guaidóa uznaly za prezidenta kromě USA také Kanada, Brazílie, Argentina a další latinskoamerické země. Jako hlavu státu jej vnímají také Izrael a Austrálie. Evropská unie Guaidóa podpořila, ale zatím ho výslovně neuznala za hlavu státu. Česká diplomacie oznámila, že podporuje ve Venezuele návrat demokracie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček na Twitteru k situaci v latinskoamerické zemi připomněl sametovou revoluci v roce 1989.

V sobotu se některé země EU včetně Španělska, Německa nebo Francie nechaly slyšet, že Guaidóa uznají jako prezidenta v případě, že ve Venezuele neproběhne během následujících osmi dní nová volba hlavy státu. 

Za Madurem stojí Rusko, Turecko, Mexiko, Írán, Čína, Kuba, Bolívie a také Sýrie. Kreml slibuje Venezuele vojenskou pomoc a taktéž spolupráci při těžbě ropy.

Kdo má na své straně většinu obyvatelstva?

Nezávislé a reprezentativní průzkumy nejsou k dispozici. V minulosti vyšší a střední třída spíše volila opozici, zatímco takzvaně dělnické čtvrti měst a oblasti Cháveze a Madura. Podle agentury Reuters ale demonstrace proti Madurovi propukají i v lokalitách, kde měl dříve jednoznačnou podporu. V květnových prezidentských volbách dostal Maduro 67 procent hlasů, podle opozice ale byly volby i vyhlášené výsledky zmanipulované.

Proč je ekonomická situace Venezuely tak katastrofální?

K systémovým chybám, které se hromadily od nástupu levicově populistického prezidenta Huga Cháveze v roce 2000, se přidal pokles cen ropy. Venezuela má jedny z největších zásob na světě, na státních příjmech se ropa podílí 95 procenty. Pokles cen nastartoval hyperinflaci a nedostatek zboží z dovozu. Nyní už je obtížné v obchodech dostat i základní potraviny nebo hygienické potřeby. Problémy jsou s dodávkami elektřiny, nemocnice mají nedostatek léků a vybavení.

Pro tento rok očekává Mezinárodní měnový fond míru inflace deset milionů procent. Podle opozice dosáhla loni v listopadu ve Venezuele 1,3 milionu procent.

Přesná statistická data o ekonomice nelze získat, protože centrální banka je už před třemi roky přestala zveřejňovat.

Jak Maduro a jeho vláda ekonomickou krizi řeší?

Dosavadní prezident tvrdí, že země je obětí ekonomické války, kterou proti ní vedou Spojené státy a opozicí ovládaní byznysmeni. Vláda loni dala do oběhu nové bankovky, škrtla na nich pět nul. Zvýšila daň z přidané hodnoty, části obyvatel zrušila dotace na pohonné hmoty. Minimální měsíční mzdu zvýšila na 4500 bolivarů, což je podle kurzu na černém trhu necelých 230 korun.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky oznámil, že počet Venezuelanů, kteří odešli ze země kvůli krizi, v posledních čtyřech letech přesáhl tři miliony. Nejvíce jich žije v Kolumbii, Ekvádoru a Peru. V zemi je obrovská zločinnost. V roce 2016 úřady evidovaly přes 27 tisíc vražd.

Kdo je Nicolás Maduro a kdo jeho konkurent Juan Guaidó?

Maduro, původně řidič autobusu, se dostal do politiky jako odborový předák. Byl loajální exprezidentovi Hugo Chávezovi a po jeho smrti byl zvolen v roce 2013 hlavou státu. Stejně jako Chávez se opírá o armádu a státní ropnou společnost PDVSA. Je mu šestapadesát let.

Guaidóvi je pětatřicet let a pochází ze severu Venezuely. Oba jeho dědové byli armádní důstojníci. Vystupuje jako kandidát sjednocené opozice, ale dosud nebyl ani ve Venezuele příliš známou postavou. Mnoho opozičních představitelů je ve vězení, v exilu nebo jim vláda znemožnila politickou činnost.

Video: Kamera zachytila výbuch při Madurově projevu

Mohutná rána a panika. Výbuch při Madurově projevu zachytila televize | Video:
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy