Venezuelští emigranti vyzvali Evropskou unii k přijetí sankcí vůči režimu prezidenta Nicoláse Madura. Brusel sice Venezuelu opakovaně kritizoval, k uvalení sankcí ale zatím nesáhl.
Sacharovovu cenu za svobodu myšlení letos dostanou zástupci venezuelské demokratické opozice - poslanci Národního shromáždění a všichni političtí vězni. Oznámila to na Twitteru řada členů Evropského parlamentu, který cenu pravidelně uděluje. Venezuelou zmítá hospodářská i politická krize, ve které se režim prezidenta Nicoláse Madura snaží udržet moc navzdory odporu parlamentu, v němž převládá opozice.
Venezuelská vláda se snaží bojovat s katastrofickou ekonomickou situací v zemi. Lidé hladoví, ceny za jídlo strmě stoupají. Proto prezident Nicolás Maduro vyhlásil takzvaný Plán králík. Jeho cílem je, aby obyvatelé Venezuely začali chovat králíky na maso, protože jsou malí a rychle se množí. První pokus o zavedení nového programu ale nevyšel. Lidé králíky nejedli a začali je chovat jako domácí mazlíčky.
Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna je Venezuela podezřelá ze zločinů proti lidskosti během potlačování demonstrací proti vládě Nicoláse Madura. Husajn požaduje mezinárodní vyšetřování, samotná Venezuela to odmítá.
Papež František v neděli ztratil rovnováhu při cestě automobilem v kolumbijském městě Cartagena, které navštívil v rámci své cesty po této jihoamerické zemi. Po pádu má podlitinu na tváři a roztržené obočí, jeho stav ale není vážný, oznámil vatikánský mluvčí.
Ústavodárné shromáždění ve Venezuele chce stíhat vůdce opozice. Dekret, který v úterý schválili poslanci, opozici viní z toho, že podněcovala přijetí sankcí. Ty na autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura uvalily Spojené státy. Soud proti opozičním lídrům má zahájit nejvyšší soud, který je nakloněný Madurovi.
Washington v sankcích proti Venezuele přitvrdil. Americká vláda zakázala obchodování s novými dluhopisy vydanými vládou nebo státní ropnou společností PDVSA. Caracas tak nebude moci prodávat dluhopisy, aby získal potřebné peníze na splátku svých dluhů. Nové americké sankce podle analytiků zvyšují riziko bankrotu Venezuely. Klíčový test na venezuelskou vládu čeká už v listopadu, kdy by měla splatit 3,8 miliardy dolarů.
Spojené státy uvalily na Venezuelu přísné hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Bílý dům v pátek oznámil, že prezident Donald Trump již podepsal příslušné nařízení. Sankce jsou namířeny "proti diktatuře ve Venezuele" a zakazují například kupovat nově vydané dluhopisy venezuelské vlády či obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností PDVSA. Caracas v reakci označil sankce za agresi proti venezuelskému lidu a za snahu vyvolat v zemi humanitární krizi.
Venezuela chystá zákon, který bude pokutovat činnost provozovatelů sociálních sítí. Pokuty jim režim prezidenta Nicoláse Madura udělí v případě, že nesmažou zprávy, které vláda označí za "nenávistné vůči venezuelskému lidu". Zákon začalo projednávat Ústavodárné shromáždění - orgán, který ustavila Madurova vláda a který přebral pravomoce parlamentu kontrolovaného opozicí.
Nové kontroverzní Ústavodárné shromáždění nakloněné prezidentovi Nicolási Madurovi převezme ve Venezuele zákonodárnou pravomoc, která dosud náležela pouze parlamentu ovládanému opozicí. Nový orgán vzniklý sporným způsobem si v pátek přivlastnění kompetence jednomyslně odhlasoval, napsala agentura Reuters. Legitimitu Ústavodárného shromáždění neuznává řada zemí včetně Evropské unie. Autoritářský prezident Maduro vydal letos v květnu dekret, na jehož základě bylo Ústavodárné shromáždění na přelomu července a srpna zvoleno. V orgánu mají většinu vládní socialisté, opozice volby bojkotovala jako nedemokratickou snahu o upevnění moci režimu.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na konec srpna vojenské cvičení jako reakci na nedávné výroky svého amerického protějšku Donalda Trumpa, podle něhož USA zvažují ve venezuelské krizi více možnosti včetně vojenského řešení. Maduro se nyní prostřednictvím demonstrace svých příznivců snaží získat politické body "bojem proti společnému nepříteli", Trumpovy výroky totiž odsoudila i opozice.
Armáda, která tvoří hlavní oporu režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a částečně se podílí na vládě v zemi, se po částech tříští. Maduro má sice neochvějnou podporu u armádních generálů, kteří svou loajalitu vyměnili za moc, beztrestnost a privilegia, vzpoura ovšem probíhá u řadových vojáků, kteří musí demonstrace potlačovat. Jejich rodiny totiž trápí stejné problémy jako protestující - chybí jim především jídlo a léky.
Nové venezuelské Ústavodárné shromáždění postavilo své dekrety nad veškerá zákonná opatření ostatních státních orgánů. Oznámila to agentura AP. Parlament, který ovládá venezuelská opozice, nesmí podnikat žádné kroky, které by nebyly v souladu s rozhodnutím Ústavodárného shromáždění, věrného prezidentu Nicolási Madurovi. Maduro ustavil Ústavodárné shromáždění, aby z mocenského zápasu vyřadil nejvyšší zákonodárný sbor. Opozice nový orgán považuje za nedemokratický a tvrdí, že prezident se s jeho pomocí chce udržet u moci. Ústavodárné shromáždění neuznává ani řada zemí včetně Evropské unie.
Asi 25 tisíc lidí přejde denně hranice z Venezuely do Kolumbie. Většina proto, aby si tam nakoupila základní potraviny. Každý desátý už ale v Kolumbii zůstává, informoval v pondělí server Eldiario.es s odvoláním na kolumbijskou pohraniční stráž. Její vedení se obává, že počet venezuelských uprchlíků dále poroste i kvůli upevňování autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura. V současnosti je podle odhadu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Kolumbii asi 300 tisíc Venezuelanů. O azyl požádalo od začátku letošního roku ve světě asi 50 tisíc Venezuelanů, loni jich za celý rok bylo podle UNHCR 27 tisíc.
Venezuelská vláda potlačila rebelii, kterou v neděli vyhlásila skupina 20 vojáků a civilistů ve městě Valencia. Nyní pátrá po deseti z nich. Zbylí dva povstalci byli zabiti, jeden raněn a dalších sedm zatčeno. V ulicích Valencie i v okolí města nyní hlídkují vojenské vozy. Ve Venezuele od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Ta svolala na pondělí mimořádné zasedání parlamentu, ve kterém má opoziční koalice většinu, ale jehož legitimitu vláda neuznává.
Skupina vojáků ve venezuelské Valencii v neděli vyhlásila rebelii proti současnému prezidentovi Nicolásovi Madurovi a vyzvala další ozbrojené složky, aby se k ní připojily. Vláda povstání potlačila, jeden člověk při tom zemřel a dalších sedm bylo zatčeno. Lídr vládní socialistické strany Diosdado Cabello označil akci za teroristický útok, podle něj již došlo také k zatčení několika vojáků.
Venezuelské Ústavodárné shromáždění, které vzniklo z nedávných kontroverzních voleb, odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou. Ta to ale odmítla úřad opustit a své dovolání označila za převrat. Odvolání Ortegové následovalo poté, co bezpečnostní složky v sobotu obklíčily její sídlo. Ortegová je jednou z hlavních odpůrkyň režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Kritizuje zejména právě Ústavodárné shromáždění, které bylo podle ní zvoleno podvodně.
Bývalého starostu Caracasu zadržela tajná služba v úterý v noci, kdy ho v pyžamu odvezla na neznámé místo. V pátek se opoziční lídr vrátil zpět do domácího vězení. Informovala o tom jeho manželka na sociální síti Twitter. Podle venezuelských médií bylo propuštění bývalého starosty metropole Caracasu překvapivé vzhledem k tomu, že riziko protirežimních protestů v zemi nepominulo.
Proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi existuje v zemi silná opozice. Jedním z jejích nejvýraznějších hlasů je momentálně generální prokurátorka Luisa Ortegová. Ta Madura označuje za diktátora a hovoří o "státním terorismu". Ortegová patří mezi obdivovatele Madurova mentora, Huga Cháveze. Ten by podle ní Madurovu představu Venezuely nikdy nechtěl. V jihoamerické zemi nyní pokračují demonstrace. Ty zesílily o víkendu, kdy se volilo do Ústavodárného shromáždění. Ředitel firmy, která poskytla technologii k počítání hlasů, ve středu připustil, že hlasování bylo částečně pozměněné.
Venezuelská tajná služba odvedla během úterní noci Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu, dva přední opoziční vůdce a kritiky prezidenta Nicoláse Madura. Oba muži byli převezeni na neznámé místo. López byl předloni odsouzen ke 13 letům vězení a Ledezma je již třetím rokem vězněn bez soudu za údajnou snahu o svržení prezidenta. Oba muži byli ze zdravotních důvodů v domácím vězení. Americký prezident Donald Trump v prohlášení uvedl, že jeho venezuelský protějšek Nicolás Maduro je v očích USA osobně odpovědný za jejich zdraví a bezpečnost. K zadržení došlo dva dny po kontroverzních volbách Ústavodárného shromáždění, kvůli jehož ustavení chystá opozice velké protesty.
