Bývala to jedna z nejznámějších chudinských čtvrtí v Praze. Mezi Strašnicemi, Bohdalcem a Záběhlicemi se nachází nevelká nouzová kolonie, která byla domovem dělníků i československých legionářů. Dnes je Na Slatinách k vidění jen pár rodinných domků, posprejované zdi, potok a kulhající kočky. To se má ale změnit s příchodem metropolitního plánu. Jak vypadá slum, který jednoho dne definitivně zmizí?
Metropolitní plán má před schválením. Finální podoba obstála v posledním kole připomínkování, pražské zastupitelstvo o ní bude hlasovat už příští týden. Minulý rok panovala kolem územního plánu shoda napříč politickými stranami, které jsou zastoupené na magistrátu, uvedl náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN). Změny počítají s novými plochami pro byty i se zásadními změnami v dopravě.
Rozvoj Prahy se řídí podle územního plánu z roku 1999. "Tehdy se v Česku vyráběly fabie a lidé poslouchali walkmany," poukazuje na dobu vzniku klíčového dokumentu Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který má na starosti vypracování nové, modernější verze. Po mnoha odkladech a tisících připomínkách stále není hotovo. Na vině je souboj s byrokracií, říká Boháč.
Pražští úředníci už více než deset měsíců zpracovávají téměř 46 tisíc připomínek k připravovanému Metropolitnímu plánu. Tedy k důležitému dokumentu, podle kterého se má řídit výstavba v metropoli po další desetiletí. Teď se ale ukazuje, že značnou část výhrad má na svědomí jen něco přes deset Pražanů.
Čím pestřejší je město, tím je půvabnější a lidé ho mají raději. Metropolitní plán Prahy je ale nesrozumitelný a motivuje jen ke stavbě, říká architekt Tomáš Vích. Stavební plán Prahy by neměl být o penězích, ale o životě, dodává.
Radnicím vadí nejasná terminologie, nedostatečná ochrana zeleně, podoba výškové regulace či nedostatečně vymezené plochy pro školy a sportoviště.
Nemocná a blokující všechny a všechno. Tak architekt a hlavní tvůrce pražského Metropolitního plánu Roman Koucký charakterizuje českou společnost. Metropolitní plán by mohl pomoci situaci změnit k lepšímu, jak však upozorňuje sám architekt, žádný plán není automaticky lékem na nemocnou společnost. Svou obavu vyjádřil i k aktuálnímu rozhodnutí pražské rady zbourat Libeňský most. "Na tomto rozhodnutí lze krásně demonstrovat nekulturnost české společnosti. Její nemoc. Je to čítanková ukázka. Rozdělená společnost neumí nalézat hodnoty," říká architekt.
Praha je jedno z nejřidších měst podobné velikosti. A řídké město znamená drahé město, upozorňuje architekt Roman Koucký. Ten je spolu se svými kolegy podepsán pod Metropolitním plánem Prahy, který by měl od roku 2023 určovat veškerou výstavbu v hlavním městě. Zdědili jsme rigidní plán z 20. století a příprava stavby dnes trvá 15 let, říká. Podle Kouckého by pomohla mimo jiné úprava, dle které by nebylo možné být zastupitelem městské části a zároveň zastupitelem hlavního města Prahy. Metropole prý bude velmi těžko hledat cestu k mrakodrapům. Řekl jsem, že Praha má strop na sto metrech, je ale 21 míst, kde je dobré s výškovými budovami počítat, upřesňuje architekt.
Při zahušťování od centra k okrajům je třeba postupovat citlivě a zbytečně se nezbavovat zeleně, uvedli experti. Některým vadí to, že se Praha nechce rozvíjet do výšky.
Metropolitní plán si budou moci lidé prohlédnout od 27. dubna v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v sídle IPR. Dokument bude možné od 27. června po 30 dní připomínkovat.
Po vyhodnocení vlivu plánu na udržitelný rozvoj dostanou lidé možnost se k navrhovaným změnám vyjádřit.
Moderní třicetitisícové město by mělo do budoucna vzniknout na zanedbaném území, které se nachází na pomezí Bohdalce a Slatin v Praze 10. Architekti v rámci ideové studie navrhli na většině území bytovou výstavbu. Obyvatelé desáté městské části se obávají o sportovní areál SK Slavia Praha. Studii, která má sloužit jako podklad pro Metropolitní plán, schválili minulý týden radní desáté městské části. V září ji bude schvalovat zastupitelstvo Prahy 10.
Ondřej Boháč byl zvolen do čela pražského Institutu plánování a rozvoje teprve před pár dny, už teď je ale odhodlaný tvář metropole výrazně změnit. Pětadvacet let dlouhá zkušenost se stavebními uzávěrami podle něj Prahu "objektivně velmi poškodila" a chce tento stav změnit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Boháč řekl, že hodlá postupně prolamovat stavební uzávěry v místech, kde se investoři a úřady shodnou na podobě ulic, velikosti budov či umístění parků. K revolučním změnám by mohlo dojít v Bubnech, kde může vzniknout nové obchodně-administrativní centrum metropole, nebo na Nákladovém nádraží Žižkov – zde developer připravuje projekt rezidenční čtvrti.
Architekt Petr Kučera se podílí na revitalizaci Václavského náměstí, věnuje se popularizaci architektury a v rámci iniciativy „Metro D jinak a lépe“ se snaží zasadit o hezčí pražské metro. „Pravdou bohužel je, že většina pozitivních příkladů se děje mimo Prahu. Ta by přitom měla být městem, které je pro ostatní inspirací. Nicméně myšlenky, které v Praze vznikají, se často uchytí jinde. Stačí se podívat třeba do Brna, které Prahu velmi rychle předbíhá," konstatuje v rozhovoru.
Institut plánování a rozvoje Prahy má opět ředitele. Pražští radní potvrdili ve funkci Ondřeje Boháče, který post zastával provizorně poté, co rada odvolala dosavadního ředitele Petra Hlaváčka.
Světoví urbanisté radí Praze, jak přistupovat k metropolitnímu plánu. Podle nich je důležitá především komunikace. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) ještě ale společnost není na demokratickou diskusi připravená. Zásadní podle odborníků také je, aby veřejnosti byl plán dobře vysvětlen.
Pražský metropolitní plán by měl dopracovat jeho původní autor Roman Koucký. Shodla se na tom výběrová komise, která po jeho zářijové abdikaci hledala Kouckého nástupce. Sám Koucký přitom odstoupil poté, co na jeho odchod tlačila náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská – podle ní kvůli špatné komunikaci a nerespektování pokynů vedení města. A v září odvolala ředitele Institutu plánování a rozvoje Prahy Petra Hlaváčka, který Kouckého odmítal propustit.
Téměř měsíc už uplynul od doby, kdy vedení pražského magistrátu odvolalo šéfa Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka. Jméno jeho nástupce se ale stále ani nerýsuje. Stále více přitom ze zákulisí zaznívá, že bez Hlaváčka a s ním odvolaného šéfa přípravného týmu Romana Kouckého se Metropolitní plán dokončit nepodaří.
Praha nestihne schválit Metropolitní plán v termínu stanoveném stavebním zákonem. Pokud by bylo vše bez problémů, mohl by nový plán začít platit v roce 2022. Tým, který pracuje na přípravě Metropolitního plánu, se po odvolání ředitele Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka rozpadá. To může přípravu klíčového materiálu ještě zbrzdit. Návrh plánu měl být dokončen letos v listopadu. Komise, která materiál posuzovala, ale požaduje zapracovat další změny. Některé si vyžádají měsíce další práce.
Šéf pražského Institutu plánování a rozvoje Petr Hlaváček byl dobrý ředitel, ale bohužel spojil svoji kariéru s autorem kontroverzního Metropolitního plánu, říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ). Právě ona iniciovala Hlaváčkovo odvolání. Jediným důvodem podle ní bylo to, že držel ochrannou ruku nad hlavním autorem plánu Romanem Kouckým, který při jeho tvorbě ignoroval připomínky města a městských částí.
Z patnáctičlenného týmu, který se v pražském Institutu plánování a rozvoje zabývá tvorbou Metropolitního plánu, odchází třináct odborníků. Reagují tak na odvolání ředitele IPR Petra Hlaváčka. Metropolitní plán tak nyní nemá kdo vypracovat, zůstává totiž jen jeden z členů a asistentka. Pracovníci hromadný odchod zdůvodňují tím, že odvolání Hlaváčka signalizuje to, že vedení města nemá zájem, aby se podařilo prosadit inovativní způsob územního plánování.
