Počet potvrzených případů eboly v Kongu ke středě vzrostl na 1406, z čehož 438 lidí zemřelo. Ve čtvrtek o tom informovala agentura Reuters. V úterý to bylo 1333 případů a 399 úmrtí. Epidemie vyhlášená před sedmi týdny se šíří ve třech severovýchodních provinciích, hrozí ale, že se rozšíří do dalších dvou.
Ve specializovaném armádním Centru biologické ochrany v Těchoníně na Orlickoústecku je v izolaci český voják, který se vrátil z mise v Kongu, kde se šíří virus ebola. Příznaky nemá.
Epidemie eboly v Kongu přerůstá možnosti místních zdravotníků. Nemocnice v epicentru nákazy čelí útokům povstalců, pacienti mizí z karantény a WHO varuje před rychlým šířením viru. Přestože odborníci neočekávají pandemii podobnou covidu, pacienti s podezřením na nákazu už se objevili v několika evropských zemích.
Rakousko uzavřelo do izolace člověka, který po návratu z Ugandy vykazuje příznaky možné nákazy ebolou. První test však infekci nepotvrdil a nyní se čeká na výsledky druhého rozboru, napsala ve čtvrtek agentura APA.
Válka ve východní části Konga podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) ztěžuje potřebnou reakci na šířící se epidemii eboly v oblasti. Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu na síti X napsal, že východ Konga čelí katastrofálnímu střetu konfliktu a onemocnění, a vyzval proto k okamžitému příměří.
Fakultní nemocnice Bulovka má další volné kapacity pro izolaci osob s podezřením na ebolu a další nebezpečné nákazy, drží je pro české občany. ČTK to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Americký lékař s podezřením na nákazu smrtícím virem eboly ve středu večer přiletěl z Ugandy do Prahy. Ve Fakultní nemocnici Bulovka stráví tři týdny v izolaci. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nepředstavuje muž pro veřejnost žádné zdravotní riziko. Převoz Američana do Česka místo do Spojených států ale vyvolává kritiku.
Epidemii eboly dosud v Kongu dosud podle odhadů podlehlo již celkem 131 z 513 podezřelých případů. Informovala o tom v úterý agentura AFP, která se odvolává na konžského ministra zdravotnictví Samuela Rogera Kambu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedl, že je rozsahem epidemie a jejím šířením hluboce znepokojen.
Pacient přijatý v pátek do pražské Fakultní nemocnice Bulovka s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu je ve stabilizovaném stavu. Je to Američan, který se pohyboval v oblasti Konga. Výsledky testů, které určí typ nákazy, měly být známy ještě v sobotu, vzorky nemocnice poslala do berlínského Institutu Roberta Kocha, řekla v sobotu mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.
Některé země váhají ohledně vakcín firem AstraZeneca a Johnson & Johnson. Důvodem je několik případů krevních sraženin, které se po očkování vyskytly. Zabývají se jimi národní zdravotnické úřady i evropská léková agentura EMA. "Může to souviset s typem vakcíny," vysvětluje německý imunolog Carsten Watzl.
Na vývoji vakcíny proti koronaviru pracují desítky týmů po celém světě, bude ale zřejmě dostupná až příští rok. Jako alternativa se tak nabízí léčba pomocí protilátek. Podle některých odborníků by ji mohli pacienti dostat už letos na podzim, a pokud budou právě probíhající testy úspěšné, dokázala by i očkování na určitou dobu nahradit.
Je to již tři měsíce od propuknutí epidemie Covid-19 v Číně a svět stále nemá v rukou účinný lék. A i přes bezprecedentní tempo výzkumu se nedá ani odhadovat, které látky bitvu s virem vyhrají. Na celé planetě se aktuálně testuje několik desítek léčivých přípravků, u nichž tato naděje existuje. Společné mají jedno - v nejbližší době se nedá očekávat, že by byly dostupné široké veřejnosti.
Za rozložitou postavou Donalda Trumpa se ten menší šedovlasý muž s brýlemi tak trochu ztrácí. Ale co se týče věrohodnosti informací, je doktor Anthony Fauci uprostřed pandemie koronaviru pro mnohé Američany zdaleka důležitější osobou než jejich prezident.
Nejúspěšnější z byznysmenů, největší z prezidentů, člověk bohem seslaný, takový je ve svém vlastním podání Trump. V prevenci proti šíření koronaviru v USA teď bude mít šanci prokázat, že je opravdu mužem na svém místě.
Spalničkám letos v Kongu od ledna do srpna podlehlo už více než 2700 lidí, což je více, než kolik v této zemi od loňského srpna zabila ebola. Zpravodajskému serveru BBC to řekl šéf mise organizace Lékaři bez hranic (MSF) v Kongu Karel Janssen. Ačkoliv jde o největší epidemii spalniček v zemi za posledních deset let, nevěnuje se jí podle jeho názoru dostatečná pozornost. Pro boj s nemocí se tak ani nedaří od mezinárodních dárců získat dostatek prostředků.
Předběžné testy dvou léků na krvácivou horečku ebolu prokázaly velkou účinnost a podle vědců by mohly zachránit mnoho životů. S odvoláním na americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění, který se na testech podílel, o tom informovala agentura Reuters. Konžské úřady o několik hodin později oznámily, že novými léky se podařilo vyléčit dva ze čtyř pacientů, kteří se nakazili v milionovém městě Goma.
Kongo a Rwanda vedou spor kvůli průchodnosti jednoho z hraničních přechodů v souvislosti s epidemií eboly v Kongu. Konžské úřady tvrdí, že hranice mezi městy Goma v Kongu a Gisenyi ve Rwandě byla ve čtvrtek osm hodin uzavřena. Rwandská vláda naopak uvedla, že pohyb neomezovala, ale že provoz byl zdržen nově zavedenými kontrolami. Světová zdravotnická organizace (WHO) se už dříve vyslovila proti zavírání hranic, protože to podle ní může mít dalekosáhlé ekonomické důsledky pro místní obyvatelstvo.
Světová zdravotnická organizace WHO ve středu označila výskyt eboly v Kongu za mimořádnou událost světového dosahu. Zároveň však dodala, že propuknutí nemoci je stále jen regionální, nikoli globální hrozbou. Ostatním státům mimo zasaženou oblast proto WHO nedoporučuje jakkoli omezovat dopravu, uzavírat hranice nebo provádět vyšetření cestujících na letištích, v přístavech a v dalších místech vstupu.
