Remdesivir, chlorochin, nebo favipiravir... Který lék bude spásou lidstva?

Jakub Heller Jakub Heller
8. 4. 2020 16:24
Je to již tři měsíce od propuknutí epidemie Covid-19 v Číně a svět stále nemá v rukou účinný lék. A i přes bezprecedentní tempo výzkumu se nedá ani odhadovat, které látky bitvu s virem vyhrají. Na celé planetě se aktuálně testuje několik desítek léčivých přípravků, u nichž tato naděje existuje. Společné mají jedno - v nejbližší době se nedá očekávat, že by byly dostupné široké veřejnosti.
Číňané nakupují produkty tradiční čínské medicíny, většinou jde o bylinné čaje.
Číňané nakupují produkty tradiční čínské medicíny, většinou jde o bylinné čaje. | Foto: Reuters

Remdesivir, chlorochin, hydroxychlorochin, lopinavir, ritonavir, favipiravir. V novinových titulcích po celém světě se v posledních týdnech na čelních místech střídají složitě vyslovitelné názvy, které by do nich editoři za normálních okolností nikdy nepustili.

Jsou to jména léčivých látek a nejčastěji zaznívají s dovětkem, že jsou to právě tyto přípravky, které zachrání život nejzranitelnějším pacientům a zastaví průběh nemoci covid-19, jež zachvátila svět. Vývoj vakcíny, která by měla chránit lidstvo před koronavirem do budoucna, je pak kapitola sama pro sebe.

Lék se po celém světě snaží najít stovky laboratoří, nemocnic a farmaceutických firem. Která z nich uspěje, nelze ani odhadovat. "Předjímat v tuto chvíli, zda a u kterých z léčiv se potvrdí účinnost na nový typ koronaviru, by bylo skutečně předčasné. Jeden den je favoritem nějaký konkrétní lék, aby třeba hned o den později vyšla studie, jež naděje mírní," říká Barbora Peterová, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). 

Je podle ní naprosto nezbytné neustále opakovat, že v mnoha státech teprve začínají klinické studie. "Žádné z léčiv není dosud oficiálně schváleno k léčbě nemoci covid-19 a ty experimentální většinou cílí na léčbu hospitalizovaných pacientů s vážnými symptomy," dodává Peterová. 

V pomyslném závodě mají pochopitelně náskok už dříve schválené přípravky používané k léčbě jiných onemocnění. Jejich použití ale i tak podléhá velmi zdlouhavému rozhodování. "I v těchto případech platí, že přínosy léčby by měly převládat nad jejími riziky," říká Peterová. Jen další studie a testy ukáží, zda tomu tak u těchto přípravků skutečně je.

"Lék na covid-19 si v lékárně jen tak nekoupíte"

V jednom je však podle Peterové jasno - široká veřejnosti si na lék ještě řádnou chvíli počká. "Nelze v nejbližší době předpokládat, že by se na trhu objevil lék, který by byl ihned ve větším množství distribuován široké populaci k léčbě nemoci covid-19. Ve všech uvažovaných případech se zatím jedná pouze o experimentální léčbu," říká. 

To znamená, že lékové úřady nejrůznějších zemí světa, v Česku tedy SÚKL, sice mohou povolit použití slibných léků, ale půjde o použití velmi omezené a experimentální. Proto takové léky dostanou jen ty nejtěžší případy a každé takové použití bude podléhat individuálnímu schválení. 

Situace se neustále mění, přesto se mezi testovanými přípravky najdou takové, jimž dávají lékaři větší naděje než jiným. Jejich kompletní seznam si můžete prohlédnou zde. Redakce Aktuálně.cz přináší výběr těch nejslibnějších.

Ty první patří do kategorie antivirotik. Obecně se dá říct, že antivirotika člověka chrání tím, že v těle blokují buněčné receptory a vir kvůli tomu nemůže do buňky proniknout, nebo se pokouší vir přímo zničit rozrušením syntézy jeho DNA či RNA. 

Remdesivir

Nejčastěji zřejmě čeští čtenáři slyšeli název remdesivir. Toto antivirotikum bylo původně vyvinuto k léčbě onemocnění způsobených viry ebola a marburg. Aktuálně v USA, Asii a v některých zemích Evropské unie probíhá klinické hodnocení, které má odhalit, zda je lék podobně účinný i proti covid-19.

Hospitalizovaným pacientům, kteří mají potvrzenou infekci novým typem koronaviru a současně jejich zdravotní stav vyžaduje umělou plicní ventilaci, je experimentální léčba remdesivirem zpřístupněna i v České republice. Podléhá však schválení firmy, která přípravek vytvořila.

Čeští lékaři zatím remdesivir použili jen jednou a to v případě pacienta Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Muž nicméně dělal pokroky ještě před zavedením léku a podle ošetřujících lékařů proto není jisté, nakolik mu pomohl samotný preparát. 

"Byl bych velmi rád, kdyby se nám intenzivistům podařilo společně s infektology nadefinovat stav pacienta, kdy má podání remdesiviru skutečně nejlepší dopad. Ale opravdu se bojím upínat se k tomuto léku. Tyto tiskové konference vnímám trošku jako PR něčemu, co možná ani nefunguje," řekl Aktuálně.cz Martin Balík, ošetřující lékař muže, který remdesivir jako jediný v Česku dostal.

Favipiravir

Další antivirotikum, o kterém se začíná stále častěji mluvit, je favipiravir. Lék s touto léčivou látkou je zatím registrován jen v Japonsku a to k léčbě sezónní chřipky. V Číně pak nedávno proběhlo jeho klinické hodnocení, během něhož byl favipiravir podán 120 pacientům s nemocí covid-19. Podle výsledků studie měl přispět k jejich rychlejšímu uzdravení. "Nejedná se však o definitivní potvrzení účinnosti tohoto přípravku," upozorňuje SÚKL. Favipiravir dle studie navíc zřejmě účinkuje spíše v počáteční fázi onemocnění.

Lopinavir a ritonavir

Značné naděje se dlouho upínaly i ke kombinaci dalších dvou léčivých látek s protivirovým působením - lopinaviru a ritonaviru. Ty jsou v Evropské unii používány k léčbě infekcí vyvolaných virem HIV. Jejich kombinace je na základě zkušeností s těmito pacienty považována za poměrně bezpečnou a molekulární modelování zase naznačuje, že by tyto látky měly být účinné i proti covid-19.

"Nicméně v nedávné studii u 199 pacientů hospitalizovaných s nemocí covid-19, kdy byla kombinace lopinavir/ritonavir podána 99 z nich, se ukazuje, že nebyl pozorován dostatečný benefit ve srovnání s těmi pacienty, kteří nebyli touto kombinací léčeni," uvádí SÚKL. Zda je tato kombinace léčiv proti covid-19 skutečně neúčinná, však budou ještě muset potvrdit či vyvrátit další studie.

Chlorochin a hydroxychlorochin

Další kategorií léčiv, která by mohla do souboje s covid-19 zasáhnout, jsou antimalarika. Konkrétně látky chlorochin a hydroxychlorochin. Obě byly původně určeny k léčbě malárie, nicméně používají se také k léčbě revmatoidní artritidy či systémového lupusu. 

V případě chlorochinu ukázaly první testy v Číně jeho schopnost zkrátit trvání příznaků nemoci covid-19 a dobu přítomnosti viru v organismu a také snížit závažnost zápalu plic, který nemoc provází. To vše s celkem přijatelnou bezpečností.

Hydroxychlorochin je pak zjednodušeně řečeno méně toxickým derivátem chlorochinu a je díky tomu bezpečnější ač dosahuje podobných výsledků. V Česku je dostupný jen hydroxychlorochin, chlorochin není základem žádného ze zde používaných léčiv. 

Hydroxychlorochin už používají k léčbě pacientů s covid-19 i čeští lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. "Jeho podávání jsme ale omezili skutečně jen na monitorovaná nemocniční lůžka a se souhlasem určitých autorit a společností, které vědí, jak lék funguje, jaké má vedlejší efekty a jak může svými interakcemi se spoustou dalších léků, které riziková populace bere, zamávat," říká Balík. 

Tento lék má ovlivnit kyselost buněčného obsahu tak, že vir nemůže na svém povrchu produkovat správné proteiny a přilepit se na receptory v plicích, přes které se dostává dovnitř, kde následně začne plíce ničit.

Problém s oběma zmíněnými látkami je však v tom, že testy, které potvrzují jejich účinnost, mají své nedostatky. Nedávná studie u 36 pacientů s covid-19, z nichž 26 byl podán hydroxychlorochin, sice ukázala, že léčba podstatně snížila virovou zátěž v těle, ale kritika se snesla na malý počet pacientů, které studie sledovala.

 "Vzhledem k malému množství pacientů zařazených do studie je nezbytné provést další klinické studie, aby mohl být účinek hydroxychlorochinu definitivně potvrzen. Tato studie je rovněž kritizována pro zásadní metodologické nedostatky," říká SÚKL. Problém je i v tom, že v jiné studii na třiceti dalších pacientech nebyl pozitivní vliv léku prokázán vůbec.

Tocilizumab a sarilumab

Poslední kategorií léčby, která by mohla skýtat naději v boji proti covid-19, jsou biologické a biotechnologické léčivé přípravky. Jedním takovým je i tocilizumab, který je dlouhodobě používán k léčbě revmatoidní artritidy a v posledních letech pomáhá i pacientům se život ohrožujícím syndromem uvolnění cytokinů (CRS).

"Předběžné údaje z nerecenzovaného čínského klinického hodnocení zahrnujícího dvacet pacientů se závažnou nebo kritickou infekcí SARS-CoV-2 uvádí rychlé snížení horečky a sníženou potřebu kyslíkové terapie během několika dnů po podání tocilizumabu spolu s terapií zahrnující lopinavir, methylprednisolon a jinou úlevovou medikaci," říká SÚKL. 

Dodává však, že zatím neexistuje mnoho dalších údajů, které by tyto výsledky potvrzovaly. V Číně je nicméně tocilizumab používán pro léčbu pacientů s nemocí covid-19 v případě, že u nich dojde k těžkému poškození plic a při vysokých hladinách interleukinu 6 (jde o skupinu proteinů, které se podílejí na regulaci imunitních reakcí v těle, pozn. redakce). Experimentální použití tocilizumabu je schválené i v Itálii a Francii. 

Podobně jako tocilizumab by mohla působit i látka sarilumab. Sledování její účinnosti v léčbě nemoci covid-19 již začalo v rámci klinického hodnocení ve Španělsku, Německu, Francii a Itálii.

Plazma již uzdravených pacientů

Uvažuje se i o léčbě pomocí plazmy pacientů, kteří už onemocnění covid-19 prodělali a jejichž plazma obsahuje dostatečné množství protilátek proti SARS-CoV-2. Podobný přístup se úspěšně zkoušel i u onemocnění způsobeného virem ebola.

Proceduru už otestovali v Číně, kde byla konvalescentní plazma podána 245 pacientům s onemocněním covid-19. U 91 z nich došlo ke zlepšení stavu. "Možné zajištění této léčby pro potřeby pacientů v ČR je nyní diskutováno na úrovni odborných společností, Ministerstva zdravotnictví ČR a SÚKL. Jeho dostupnost však bude limitována množstvím potenciálních dárců plazmy," uvádí SÚKL. 

Interferony 

Zvažuje se také podání takzvaných interferonů, tedy zvláštních proteinů, které se navazují na membrány buněk a zvyšují tak jejich rezistenci k virové infekci a posilují vrozený imunitní systém. Lékaři tuto možnost zvažují už jen proto, že interferony pomohly při léčbě infekce MERS způsobné podobným koronovirem. Navíc také v laboratořích vykazují určitou schopnost potlačovat replikaci viru SARS.

"Nicméně výsledky nejsou konzistentní," uvádí SÚKL. Skutečný klinický přínos proti nemoci covid-19 tak bude muset být ještě ověřen klinickými studiemi. K jedné takové má v nejbližší době dojít ve Velké Británii.

Vakcíny proti koronaviru

Pokud jde o vakcíny, v současné době jsou podle SÚKL v klinickém hodnocení jen dvě - jedna v Číně a druhá v USA. Dalších 48 kandidátských vakcín je ve stádiu předklinického testování.

Výhodu mají v téhle chvíli společnosti, které pracovaly na vakcíně proti koronavirům, jež lidstvo napadly v posledních desetiletích. Nejnovější koronavirus, Sars-CoV-2, totiž sdílí asi 80 až 90 procent svého genetického materiálu s virem SARS-CoV-1, který způsoboval nemoc SARS. 

Přesto je vývoj vakcíny neuvěřitelně složitý a hlavně pomalý proces. Běžně může trvat i deset a více let, než se nově navržená vakcína dostane na trh. A má to svoje důvody, jelikož spěch může mít katastrofální následky. 

Jak píše britský deník The Guardian, při testování vakcíny proti SARS výzkumníci například zjistili, že jedna z prvních verzí přípravku u části zvířecích exemplářů nejenže nebránila propuknutí nemoci, ale naopak zhoršovala její symptomy. Vakcína byla samozřejmě později upravena a problém odstraněn, ale dokládá to nezbytnost testů.

Přestože je tedy značná část práce díky existenci předchozích koronavirů za námi, je drtivá většina odborníků velmi opatrná při slibování jakýchkoliv termínů. "Stejně jako většina vakcinologů si ani já nemyslím, že by vakcína byla k využití připravena dříve než za 18 měsíců," řekla deníku The Guardian Annelis Wilder-Smithová, expertka na nově vznikající infekční onemocnění z Vysoké školy hygieny a tropické medicíny v Londýně.

I to je v oboru výzkumu vakcín nesmírně krátká doba a podle řady odborníků se takového termínu podaří dosáhnout jen v případě, že nenastanou takřka žádné komplikace. S tím si ale někteří politici hlavu nelámou. Například prezident USA Donald Trump, který začátkem března oznámil, že USA bude mít funkční vakcínu do listopadových voleb. Takovou možnost ale vzápětí vyvrátili jeho vlastní poradci.

Kdo dostane vakcínu a kdo počká?

A nakonec je zde otázka, kdo případnou vakcínu dostane a kdo nikoliv. Z logiky věci by vakcína samozřejmě měla nejprve putovat ke zdravotníkům a poté k nejrizikovější části obyvatelstva - v tomto případě seniorům a chronicky nemocným.

Lze-li se však poučit z historie, je pravděpodobné, že jako první se dostane na nejbohatší státy. Přitom jsou to paradoxně chudé země, které mají horší systém zdravotnictví, a proto by vakcínu potřebovaly přednostně. Pokud se však bude opakovat situace jako třeba během epidemie chřipky H1N1 v roce 2009, budou muset chudší státy počkat až na chvíli, kdy už po vakcíně nebude taková poptávka mezi bohatšími zeměmi.

Jak také upozorňuje The Guardian, může se celkem jednoduše stát i to, že země, která s funkční vakcínou přijde, si nejprve vyhradí právo postarat se o vlastní obyvatele a až pak vakcínu začne vyvážet do zahraničí. Mohla být to být například Indie, jeden z největších dodavatelů vakcín na světě.

Tak jako tak, bude lidstvo na funkční a bezpečnou vakcínu pravděpodobně čekat ještě minimálně rok a půl a je možné, že tou dobou bude už pandemie koronaviru u konce. I tak by však vakcína mohla zachránit mnoho životů, obzvláště pokud se ukáže, že nový koronavirus má "v plánu" zůstat s lidstvem i nadále a v určitých cyklech se vracet zpět, podobně jako třeba sezónní chřipka. 

V takovou chvíli by vakcína byla naprosto neocenitelným pomocníkem při ochraně těch nejvíce zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou senioři nebo vážně nemocní lidé bez ohledu na věk.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
Další zprávy