Praha - Už o víc než pět miliard korun přišli obyvatelé a firmy z Prahy – a vlastně částečně i celého Česka - tím, že se neustále oddaluje zprovoznění tunelu Blanka.
Peníze by jim samozřejmě nepřišly přímo do kapes, ale takový přínos by mohli mít z toho, že se zrychlí doprava v metropoli, ubude hluk či spolu s nekonečnými kolonami se sníží i emise. Veškeré podobné dopady se totiž dají převést na peníze, a jde tak celkem přesně spočítat přínosy konkrétní stavby.
Město za nefungující tunel Blanka, který měl být původně otevřen v listopadu 2011, zaplatilo už 37 miliard korun. Kdyby tuto sumu uložilo na běžný spořicí účet, získalo by na úrocích až 400 milionů ročně. A kdyby za ně nakoupilo dluhopisy, mohlo by získat i dvojnásobek.
Ale jak už bylo řečeno, na každou novou dopravní stavbu se lze podívat i přes přínosy. A to tím, že odbourá negativa dosavadního stavu. Na tyto výpočty existuje metodika, kterou Česko přejalo z Evropské unie. A její použití je mimo jiné i podmínkou, aby Brusel proplácel dotace na dopravní stavby.
"Ta výnosnost by měla být 5,5 procenta, aby se vyplatilo tu stavbu dělat," uvádí expert Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na plánování staveb Miloš Čihák. Zjednodušeně se dá popsat jako zhodnocení peněz, vložených do výstavby, během třiceti let.
V případě Blanky by to při konzervativním výpočtu, kdy se počítá původní cena tunelového komplexu z veřejné soutěže (28 miliard korun), znamenalo "výnos" 1,5 miliardy korun ročně. Za tři a půl roku, které uplynuly od původního termínu uvedení do provozu, se dostáváme ke zmíněným pěti miliardám.
Tuna prachu za dvacet milionů
Pro výpočet se použijí dvě situace - nyní a po uvedení stavby do provozu. Počítají se desítky položek od počtu aut a spotřeby pohonných hmot přes odpisy a údržbu vozidel či dobu strávenou na cestě až po ztráty způsobené dopravními nehodami.
Na výpočty jsou přesná pravidla a počítačový program, do kterého se zadají data. "Dělají se propočty, jak bude vypadat zatížení hlukem, exhalacemi, sleduje se i vliv na MHD, vše se dá přepočítat na peníze," říká Čihák.
Například se spočítá, kolik řidiči ušetří času tím, že nemusí kličkovat ucpanými ulicemi, ale jedou po nové silnici podstatně kratší dobu. Jedna ušetřená hodina času znamená pro menší dodávku 283 korun za hodinu, pro kamion pak už 1029 korun. Za každého cestujícího se pak za ztrátu jeho času počítá s 272 korunami za jednu hodinu.
U nových staveb je většinou méně nehod – a i to se přepočítá na peníze. Třeba jedna havárie s úmrtím znamená pro společnost škodu zhruba 22 milionů korun, s běžným zraněním pak od 1,5 do 1,8 milionu (záleží na druhu silnice).
Připočítávají se však ještě méně hmatatelné věci – jako například hluk či emise, které působí na lidi bydlící v těsném sousedství uvedené komunikace. Třeba hluk 51 decibelů je ohodnocen 258 korunami na osobu ročně, 71 decibelů pak „škodí“ za 7488 korun.
V případě, že se doprava z hlučné tepny, kolem které bydlí tisíc lidí, přesune na novou silnici mimo zástavbu, tak to v případě původních 71 decibelů „zlepší život“ o 7,5 milionu korun. Svoji cenu - opět rozdílnou – mají i mikročástice prachu. Jedna tuna těchto emisí v centrech měst má „cenu“ 20,2 milionu korun, na venkově pak „jen“ 3,5 milionu.
Vyplatí se i dvakrát dražší
Ale vezměme konkrétní příklad. Na hradecké dálnici D11 na výjezdu z Prahy u Horních Počernic a Klánovic plánuje ŘSD velkou mimoúrovňovou křižovatku Beranka, která by měla se všemi souvisejícími náklady a údržbou po dobu 30 let stát 529 milionů korun.
Přínos však bude víc než dvojnásobný – jen úsporu provozních nákladů aut, kterým se zkrátí cesta, spočítali experti na 592 milionů, 550 milionů pak bude činit úspora času řidičů a dalších 72 milionů je pak „úspora“ na dopravních nehodách.
„Stavba je ekonomicky efektivní, i pokud se náklady zvýší o 126 procent,“ sepsali pro ŘSD experti ze společnosti NDCon. Křižovatka má totiž převést na dálnici až 26 tisíc vozidel, tedy polovinu těch, která nyní denně jezdí po hlavní tepně Horních Počernic.
Blanka? To se asi nepočítalo
Jenže když se redaktor Aktuálně.cz pokusil získat studii, v níž se počítala efektivita Blanky, neuspěl. Ani za deset dní nezískal od mluvčí pražského magistrátu odpověď. A jak se zdá, žádný takový propočet neexistuje.
„Nevím, že by u Blanky něco takového bylo. Studie proveditelnosti se dělá jen v případě financování z evropských fondů,“ uvádí vedoucí oddělení ekonomiky a financování staveb pražského magistrátu Dana Machová. A podobně mluví i ředitel odboru strategických investic magistrátu Filip Koucký. „Kdyby nějaký takový propočet existoval, věděl bych to,“ řekl.
