Olomouc - Tragédie školního vodáckého výlet u na řepčínském jezu, při níž se v týdnu utopil žák základní školy i jeho učitelka, vyvolává celou řadu otázek a dohadů.
Jejich společným jmenovatelem je: Neštěstí bylo zbytečné a nemuselo k němu vůbec dojít.
Redakce Aktuálně.cz se pokusila hledat odpovědi o zabezpečení i zákulisí místa, které je mezi vodáky svou zákeřností pověstné.
Úsek je nebezpečný, i když se jez vynechá
Řepčínský jez na Mlýnském potoku, což je rameno řeky Moravy, je obecně považován za velmi nebezpečný.
Svízele tohoto díla s vodní elektrárnou a silným vývařištěm popisují například stránky nebezpecnejezy.cz takto: "Do jezu se nedá svrchu na lodi najet kvůli nízkému mostku cca 50 metrů nad jezem. Nebezpečí při nasedání pod jezem. Za nízkého stavu vody není nebezpečný, za většího dlouhý vývar podpořený vodou vracející se od turbíny elektrárny. Jez má na svědomí několik životů, dlouhá léta na pravé straně bývala pamětní deska, nyní je již delší dobu pryč."
Ani když vodáci nebezpečný "Řepčín" vynechají, vyhráno nemají. Silný vývar vody pod ním totiž může vtáhnout plavidlo zpět pod jez. Musí se tedy nasednout na bezpečném místě, které lze někdy těžko odhadnout.
"Nebezpečí vtáhnutí zpět pod jez při nastupování pod jezem. Velké riziko utonutí při skoku nebo pádu do vývařiště pod jezem. Riziko při splouvání až těsně k jezu - převržení plavidla a vtažení do jezu. Nesnadné přistání a vystupování, nutná asistence z levého břehu, raději přenést od mostu," varují stránky Nebezpečných jezů.
Jako velmi nebezpečné místo popsal Řepčínský jez redakci Aktuálně.cz i jeden ze čtenářů, který se označuje za zkušeného olomouckého vodáka.
"Je to velmi, velmi nebezpečné místo, jedno z nejhorších, které znám. Zákeřné, protože až do poslední chvíle na nebezpečné nevypadá. Celé místo je vůbec ošemetné - jez je v soukromém vlastnictví a je součástí soustavy malých vodních elektráren. Pokud z důvodu odstávky turbín nebo většího průtoku na řece teče přes jez větší průtok vody, je dotyčný dole bez šance. Vývar je natolik silný, že lapenou oběť nepustí," napsal redakci Aktuálně.cz Roman Sláma.
Sdružení nabízelo úsek i školkám
Tato výstražná fakta nahrávají otázce, proč Občanské sdružení Rafting Morava organizovala školní výlety mimo jiné i v tomto úseku (Chomoutov - Olomouc). Ještě nepochopitelnější je, že právě tento úsek s tak nebezpečným místem nabízí na svých stránkách dokonce i pro mateřské školy.
"Krátké výlety na raftech určené pro žáčky mateřských škol a prvního stupně škol základních. Bezpečnost je u malých vodáků na prvním místě, a proto na každé lodi jede vyškolený instruktor, který má rafťáčky pod dohledem," láká Občanské sdružení své klienty.
Předseda sdružení Vítězslav Hric ve svém prohlášení nicméně odmítá, že by podcenil bezpečnostní rizika. "Uskutečnili jsme již stovky podobných výletů a vždy šlo o naprosto bezpečné akce. Ani 9. června se při splouvání nejednalo o žádnou nebezpečnou nebo adrenalinovou činnost. Jez u elektrárny poblíž Moravských železáren je nám dobře znám jako nebezpečné místo, při vyšší hladině a otevřeném stavidlu dokonce velmi nebezpečné. Proto se toto místo nesjíždí, ale vždy obchází po souši. Stavidlo ovládá majitel elektrárny."
Instruktoři na fotkách nemají vesty
Další otázkou je dodržování bezpečnostních pravidel. Stránky raftingmorava.cz nabízejí ve fotogaleriích snímky, které ukazují, že děti sice jezdí ve vestách, ale bez přileb, které jsou u některých jiných provozovatelů již také standardem. Dále ukazují, že instruktor na zádi raftu jezdí většinou jen v krátkých kalhotách do půl těla, bez vesty a bez záchranných pomůcek v pohotovostní poloze.
Bezpečnostním minimem je například na karabině připjatá házecí šňůra, tedy malý vak se šňůrou, která se dá hodit tonoucímu.
Zarážející je také například snímek, kdy žáci přelézají zábradlí silničního mostku a chystají se skočit do vody.
Hric instruktory povolené skákání do vody nevyvrací, nicméně dodává, že se tak děje pouze na bezpečných místech, které dětem odborný dohled určí.
"Občanské sdružení Rafting Morava nikdy při svých akcích nemá na programu skákání na nebezpečných místech. Naopak, přísně takové počínání zakazuje. Skáče se pouze na místech, která instruktoři označí jako bezpečná, poté na skoky dohlížejí. Informace některých médií, že adrenalinové skákání do jezů je standardní součástí námi pořádaných akcí, se nezakládají na pravdě," tvrdí předseda Vítězslav Hric.
Jez by mohl být více zabezpečen
Problémem mnohých českých jezů je i skutečnost, že jejich konstruktéři pramálo myslí na vodáky a jejich bezpečí. Stránky Nebezpečné jezy vidí i u toho řepčínského spoustu bezpečnostních nedostatků a navrhují opatření, která by mohla podobným smrtelným nehodám zabránit:
"Kvalitní zábradlí na veřejně přístupném levém břehu vedle schodů okolo vývařiště (pravý břeh je soukromý pozemek). Zábradlí osadit varovnými cedulemi: Smrtelné nebezpečí, zákaz koupání a skákání do vody. Eventuelně výčet utonulých, bude to již dvojciferné číslo. Za jezem na levém břehu, kde již není za větší vody vývařiště, upravit místo pro spouštění plavidel a nastupování do nich na bezpečnější a snazší. Toto vodácky i turisticky frekventované místo by si to jistě zasloužilo," míní autoři stránek.
"Absolutní bomba by však bylo vybudovat na levém břehu místo výše uvedených opatření splouvací retardér pro vodáky, jako je například na některých jezech v Čechách na Vltavě. Místo jezu-smrťáka by tak vznikla populární atrakce, kterou na řece Moravě nikde nemáme," dodávají.
