Francouzská média přišla s informacemi, že strůjcem teroristických útoků v Paříži je zřejmě 27letý Belgičan s marockými kořeny Abdelhamid Abaaoud. Vůdčí postava belgické džihádistické skupiny, kterou letos v lednu rozprášila policie.
Dva ruské státní televizní kanály - údajně omylem - odvysílaly záběry, na kterých jsou zřetelně vidět tajné plány vyvíjeného podmořského zbraňového systému s jadernými torpédy. Zatímco Moskva mluví o nedůslednosti, na internetu se spekuluje, že šlo o záměr. Například jako prostředek k odstrašení potenciálního nepřítele. Video s jasně viditelnými detailními náčrty zbraňového systému Status-6 určeného pro ponorky bylo odvysíláno v úterý. Jaderná torpéda připevněná k ponorce by byla schopná zamořit radioaktivitou celé oblasti na nepřátelském pobřeží.
Není jim ani třicet, mají peníze a vlivné rodiče. V Rusku pomalu přebírá otěže nová generace. Mladí lidé, kteří díky postavení a konexím svých rodičů - Putinových oblíbenců - získávají místa ve státních firmách, správě i v politice. Mezi extrémně bohatou elitu patří i mladší dcera Vladimira Putina - Katerina. "Nebezpečí tkví v tom, že velice brzy budou všechny klíčové prostředky (v Rusku) spočívat v rukou pěti až sedmi rodin," varuje opozičník Alexej Navalnyj.
Premiér David Cameron představil plán vyjednávání o podmínkách členství Velké Británie v Evropské unii. Zřejmě nejproblematičtějším bodem, na kterém by se chtěl s ostatními zeměmi osmadvacítky dohodnout, je odstřihnutí migrantů z EU od zaměstnaneckých výhod, jakými jsou například slevy na dani. Podle části britské veřejnosti totiž imigranti zneužívají svobody pohybu a vysávají britský systém dávek. Vyjednávat se Downing street chystá i o posílení konkurenceschopnosti či zárukách pro země stojící mimo eurozónu. Posledním z bodů je osvobození Londýna od "stále těsnějšího svazku" v rámci EU, s čímž souvisí i posílení národních parlamentů. Referendum by se mělo konat na konci roku 2017.
Příčinou pádu ruského letadla, na jehož palubě zahynulo 224 lidí, je podle množících se zpráv výbuch - patrně bomba na palubě. K útoku, který nicméně vyšetřovatelé stále stoprocentně nepotvrdili, se opakovaně přihlásilo teroristické uskupení Wilayat Sinai. Organizace ze Sinajského poloostrova, která v loňském roce slíbila věrnost vůdci Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádímu. Pokud za útokem skutečně stojí teroristé ze Sinajského poloostrova, znamená to, že schopnosti tamních džihádistů rapidně poskočily. Za vybudováním funkční sítě z ne zcela organizovaných islámských radikálů na Sinaji stojí zejména dva muži, Abú Osama al-Masrí a Shadi el-Menaie.
Dopravní letoun ruského provozovatele Kogalymavia (známého rovněž pod značkou Metrojet) se zřítil 31. října na trase Šarm aš-Šajch - Petrohrad. Z radarů stroj zmizel nad Sinajským poloostrovem asi 22 minut po startu, tedy krátce před půl šestou ráno SEČ. Stroj Airbus A321 byl vyroben v roce 1997 a nalétáno měl okolo 56 000 hodin. V roce 2001 byl poškozen při jednom z přistávacích manévrů a musel podstoupit tříměsíční opravu. Vyšetřování vede Egypt, podílí se na něm Rusové i odborníci z dalších zemí. Letadlo se dostalo do problémů krátce po startu ve výšce přes 9144 metrů. Aktuálně.cz shrnuje, co víme o neštěstí.
Čtyři země, čtyři verze jednoho příběhu. Egypt, Velká Británie, Spojené státy a Rusko se dohadují, proč došlo v sobotu k tragické nehodě letadla na Sinajském poloostrově, při níž zemřelo 224 lidí. Britové mluví o bombě na palubě, k teroristickému útoku se kloní i Američané. Egypt nechce o ničem takovém ani slyšet, bojí se dopadů na turismus. A Rusové ostatní nabádají, ať do konce vyšetřování mlčí.
Zkušení analytici tajných služeb kroutí hlavou nad možnostmi, které do jejich práce přinesla sociální média a další otevřené zdroje informací. Pomocí sociálních sítí a volně přístupných satelitních záběrů lze stopovat pohyby zbrojních dodávek i přesuny jednotek. Vojáci postují své "selfie" snímky na twitterové účty, kvalitní satelitní technologie mají už i komerční společnosti. Steven Slick, někdejší poradce amerického prezidenta George W. Bushe, novou éru označuje za "dobu experimentů". "Umění bude spočívat ve schopnosti tyto informace hodnotit a propojit je s tajně získanými a neveřejnými informacemi." Fenomén provází zejména konflikty na Ukrajině a v Sýrii.
Na internetu se objevil videozáznam zachycující lidi v zamčených klecích. Převážejí je na korbách aut. Údajně jde o bývalé důstojníky syrské armády a jejich rodiny, které zajali syrští rebelové a teď je používají jako lidské štíty před vládními i ruskými nálety. Zajatce povstalci vozí na rušná místa v okolí Damašku, která bývají cílem vzdušných úderů. Agentura Reuters uvedla, že pravost záznamu nedokázala ověřit. Informace o využívání lidských štítů ve válce v Sýrii ale potvrzují i lidskoprávní organizace Human Rights Watch nebo Syrská observatoř pro lidská práva se sídlem v Londýně.
Uprchlický tábor Al Obajdí je jediným táborem zřízeným OSN, který leží v oblasti kontrolované radikály z Islámského státu (IS). Žije v něm přes 900 lidí, kteří musí dodržovat přísná pravidla práva šaría. Ženy v táboře ležícím na severu Iráku musí nosit nikáb a nemohou vycházet bez doprovodu muže. Za porušení pravidel hrozí obyvatelům tábora smrt z rukou "morální policie". Radikálním islamistům se okolí tábora podařilo dobýt v červenci 2014. Pod podmínkou, že se obyvatelé tábora podřídí právu šaría, IS souhlasil s tím, že jej místní organizace mohou provozovat i nadále. Logo OSN z místa zmizelo, přestože skrze organizaci pomoc proudí nadále, popisuje agentura Reuters.
Airbus A321 je ve výrobě přibližně čtvrt století. Za tu dobu figuroval celkem v 17 vážných nehodách. Pouze dvě ale za sebou zanechaly oběti na životech. Nejtragičtější ze všech se udála minulý víkend. Na Sinajském poloostrově při zřícení ruského dopravního letounu zemřelo 224 lidí. K druhé nejtragičtější nehodě došlo před pěti lety, kdy letadlo na vnitrostátní lince z Karáčí do Islámábádu havarovalo pouhých 15 kilometrů od své cílové destinace. Zemřelo 152 lidí. Každé 2,5 vteřiny někde ve světě vzlétne nebo přistane letadlo, které bylo - stejně jako A321 - vyvinuto na základě stroje typu A320.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Kvůli ofenzivě syrských jednotek loajálních režimu prezidenta Bašára Asada, které ze vzduchu podporuje ruské letectvo, už z regionu jižně od Aleppa uteklo údajně okolo 70 000 lidí. Podle šéfa Svazu syrských lékařských organizací Zajdúna Zuábího se některé vesnice zcela vylidnily. "Ostřelování je neúprosné. Obloha byla plná stíhaček a také helikoptér. Lidé byli příšerně vyděšení. Byli vyděšení k smrti,“ uvedl Zuábí. Rusko tvrdí, že bojuje proti teroristům - zejména Islámskému státu. Kritikové ale namítají, že mnohé z cílů ruských náletů neovládají islámští radikálové, nýbrž opozice brojící proti prezidentu Asadovi. Při ruském bombardování už podle aktivistů zemřelo na 370 lidí.
Úterní dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Aktuálně.cz mluvilo s Janem Piňosem, který na srbsko-chorvatském přechodu Bapska pomáhá koordinovat humanitární práce. "Začal tu horor, který pokračuje doteď. Vůbec netušíme, jaký to bude mít konec, protože sem přichází stále víc a víc lidí," varuje s tím, že uprchlíci v provizorním táboře nutně potřebují okamžitou pomoc. Selhávají hlavně Srbové.
Americký prezident Barack Obama v předvolební kampani v roce 2008 sliboval rychlé ukončení válek na Blízkém východě a návrat amerických vojáků. Ve čtvrtek ale už poněkolikáté termín stažení armády posunul, vojáci v Afghánistánu zůstanou ještě v roce 2017. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace a rostoucí nápor Tálibánu, jehož členům se v říjnu podařilo dobýt několikasettisícové město Kunduz. Odsunu Američanů se tak Obama z pozice prezidenta nedočká, břímě ukončení afghánské války předá na bedra svého nástupce. Afghánistán byl přitom jednou z jeho priorit.
Od půlky března 2014 do září 2015 bylo na Ukrajině zabito 7962 lidí. Proti sobě tu stojí Ukrajinci, Rusové i občané dalších států. Důvody, proč riskují své životy, mají bojovníci různé. Přečtěte si 12 exkluzivních rozhovorů, které Aktuálně.cz pořídilo přímo na východní Ukrajině, v Kyjevě a Moskvě.
Norsko se chce dohodnout s Ruskem, aby část uprchlíků, kteří přešli hranici za polárním kruhem, přijalo zpět. Podle vlády v Oslu je Rusko bezpečnou zemí. Cesta přes Rusko je časově náročná, ale bezpečnější než plavba přes Středozemní moře. Norsko letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu, kam se pro budoucnost ukládá část peněz utržená za export ropy. Ve vládní koalici je přitom i Pokroková strana, která chce přistěhovalectví omezit.
Někdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová je sice mezi voliči Demokratické strany zatím nejoblíbenější, vyhráno ale zdaleka nemá. Její pozicí otřásá aféra spojená s používáním soukromého emailu. Ohrozit ji navíc může i viceprezident Joe Biden, pokud se rozhodne přihlásit do volebního klání. Clintonová v posledních týdnech překvapila - distancovala se od některých kroků Baracka Obamy. Jejím největším oponentem je v tuto chvíli vermontský senátor Bernie Sanders. Ten brojí proti "nadvládě" Wall Streetu a nerovnosti příjmů. Komentátoři ale očekávají, že diskuze nebude tak výbušná jako v případě republikánů.
