Cameron chce odstřihnout migranty od zaměstnaneckých výhod. Jen tak Britové zůstanou v EU, řekl

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
Aktualizováno 10. 11. 2015 12:24
Premiér David Cameron představil plán vyjednávání o podmínkách členství Velké Británie v Evropské unii. Zřejmě nejproblematičtějším bodem, na kterém by se chtěl s ostatními zeměmi osmadvacítky dohodnout, je odstřihnutí migrantů z EU od zaměstnaneckých výhod, jakými jsou například slevy na dani. Podle části britské veřejnosti totiž imigranti zneužívají svobody pohybu a vysávají britský systém dávek. Vyjednávat se Downing street chystá i o posílení konkurenceschopnosti či zárukách pro země stojící mimo eurozónu. Posledním z bodů je osvobození Londýna od "stále těsnějšího svazku" v rámci EU, s čímž souvisí i posílení národních parlamentů. Referendum by se mělo konat na konci roku 2017.
Britský premiér David Cameron.
Britský premiér David Cameron. | Foto: Reuters

Londýn - Britský premiér David Cameron představil čtyři body, které budou základem jeho vyjednávání o reformě britského členství v rámci Evropské unie.

Spojené království na konci roku 2017 čeká referendum o vystoupení z osmadvacítky. Cameron by sice upřednostňoval setrvání své země v současném unijním svazku, nikoli však za současných pravidel.

Rád by například posílil pozice jednotlivých zemí - či skupin zemí - vůči celku. Zastavit chce i zneužívání britského sociálního systému. Vyjednávání bude podle něj těžké, ale ne nemožné.

"Nikdy nezapomínejme na to, že Evropa se skládá z 28 starobylých národů. Ta velká rozmanitost je největší silou Evropy. Británie proto říká: oslavujme tuto skutečnost, vezměme na vědomí, že odpovědí na každý problém není pokaždé více Evropy, někdy je to méně Evropy," pronesl ministerský předseda v úterním proslovu.

Předseda Evropské rady Donald Tusk už avizoval, že příští týden spustí bilaterální konzultace se členskými zeměmi ohledně britských požadavků. Jednat by se mělo i v rámci Evropského parlamentu.

Konec zneužívání svobody pohybu

Nejproblematičtějším ze čtyř Cameronem nastřelených bodů je zřejmě odstřihnutí migrantů z EU od zaměstnaneckých výhod, jakými jsou například slevy na dani.

Podle serveru BBC, která Cameronův plán s předstihem nastínila, bude tento bod obtížné dojednat zejména proto, že ostatní země jej mohou vnímat jako diskriminační vůči svým obyvatelům. Pro premiéra je ale důležitý, protože část britské veřejnosti brojí proti množství přicházejících imigrantů, kteří podle ní zneužívají principu svobody pohybu i britského sociálního systému.

Svoboda pohybu, kterou prý obyvatelé království sami berou jako samozřejmost, ale podle Camerona neznamená "bezvýhradní právo" na britské sociální dávky. Ty by podle něj měly být přístupné nejdříve po čtyřech letech od začátku pracovního pobytu.

Systém dávek využily zhruba dvě pětiny migrantů z EU, kteří do království v posledních čtyřech letech přišli. Podle ministerstva pro práci a důchody to je okolo 224 000 lidí. Téměř 148 000 z nich obdrželo zaměstnanecké výhody, uvedl server.

Podle Camerona je nicméně zapotřebí částečně omezit i pohyb osob uvnitř bloku, stejně jako příliv migrantů do EU, uvedla ČTK. Británie proto požaduje, aby se volný pohyb osob nevztahoval na nové členské země unie, dokud se jejich ekonomika výrazněji nepřiblíží úrovni britské ekonomiky.

Záruky pro země mimo eurozónu

Vyjednávat se Downing Street chystá i o posílení konkurenceschopnosti EU či o zárukách pro země stojící mimo eurozónu.

"Musíme dát dohromady všechny různé návrhy, sliby a dohody - o jednotném trhu, o obchodu, o snižování regulace. Všechno to dát dohromady do jednoho jasného závazku, který konkurenceschopnost zapíše do DNA celé Evropské unie," uvedl premiér.

Posledním z bodů je osvobození Londýna od "stále těsnějšího svazku" v rámci EU, ale i posílení národních parlamentů. Podle Camerona by neměly mít právo veta jednotlivé parlamenty, ale de facto skupiny zemí. "Chtěli bychom vidět nové uspořádání, kde by mohly skupiny národních parlamentů společně vystoupit a odmítnout evropské zákony, které nejsou v jejich národním zájmu," vysvětlil.

Vláda by ráda v rámci EU dospěla k dohodě ještě letos v prosinci, kdy se koná summit osmadvacítky.

Kromě úterního proslovu Cameron současně pošle i dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. "Evropská unie má za sebou minulost řešení neřešitelných problémů. Může vyřešit i tento," píše se v něm.

Podle Camerona budou političtí lídři k problému muset přistupovat s politickou vůlí i představivostí.

Stínový ministr financí, labourista John McDonnell, se nechal slyšet, že Cameronovy kroky se pouze snaží utišit hlasy euroskeptických poslanců. Podle labouristů by měl Londýn v EU setrvat a změny vyjednávat zevnitř.

Referendum se blíží

Referendum o vystoupení Velké Británie z EU Cameron přislíbil během předvolební kampaně. Nezávisle na tom, jak úspěšný bude britský premiér ve vyjednávání reforem, by se měl plebiscit tak či onak konat. Pravděpodobně už do konce roku 2017.

"Vaše rozhodnutí, nikoho jiného. Ne politiků, ne parlamentů, ne lobbistických skupin, ne moje. Pouze vy. Pouze britský lid rozhodne. V tuto chvíli leží osud této země ve vašich rukou. Pro zemi je to obrovské rozhodnutí, možná největší, jaké v životě učiníme. A bude to konečné rozhodnutí," vzkázal premiér národu.

Otázkou nicméně zůstává, jakou roli na starém kontinentu by Spojené království zaujalo v případě, že by se jeho obyvatelé vyslovili proti setrvání státu v Unii. Sám Cameron totiž ve svém úterním proslovu znovu jako nepříliš vhodný odmítl například norský model.

Norsko sice není členem evropské osmadvacítky, spadá však do Schengenského prostoru.

Právě o norském příkladu se přitom v souvislosti s možným osamostatněním Spojeného království v minulém roce nemálo mluvilo.

"Norsko ve skutečnosti platí EU na hlavu stejně jako my. Ve skutečnosti přijímají dvakrát tolik migrantů na hlavu než my v naší zemi, ale přitom nemají u stolu místo. Nemají možnost vyjednávat,“  řekl Cameron už v říjnu během proslovu v britském parlamentu.

Odchod z EU by pro Brity znamenal přebudování celé sítě vztahů, která je v jejich zahraniční politice hluboce zakořeněna. Země do EU - respektive do společenství, na němž vznikala - vstoupila už v roce 1973. Dodnes nicméně není - například i na rozdíl od Norska - součástí Schengenského prostoru. I tak by pro ni ale opuštění Unie znamenalo přestavbu obchodních vztahů nejen se zbylými členy EU, ale i s ostatními státy.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Frankfurt si v odloženém duelu EL v Salcburku zajistil postup

Fotbalisté Frankfurtu v odvetném duelu 2. kola Evropské ligy v Salcburku, jenž byl přeložen ze čtvrtka na dnešek kvůli hlášenému orkánu, remizovali 2:2 a v součtu s domácí výhrou 4:1 postoupili do osmifinále. V něm se Eintracht 12. a 19. března utká s Basilejí.

Salcburk v odloženém zápase před 29.000 diváky dvakrát vedl, ale hosté pokaždé vyrovnali a pohlídali si postup. Branky domácích vstřelili kapitán Andreas Ulmer a Jérome Onguéné, klid Frankfurtu zajistil dvěma góly André Silva.

Frankfurt se měl původně už za dva dny představit v bundeslize na hřišti Werderu Brémy, vedení ligy ale na neděli plánovaný duel kvůli nahuštěnému programu zatím na neurčito odložilo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy