novinář

V USA zemřel Pavel Pecháček, stál řadu let v čele české sekce Svobodné Evropy

Ve věku 82 let zemřel ve Spojených státech novinář a manažer Pavel Pecháček, který byl řadu let ředitelem a později prezidentem československého a českého oddělení Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). O jeho úmrtí informoval jeho přítel a novinář Přemysl Hrubý s odvoláním na žurnalistovu rodinu. O jeho smrti informuje na svém facebooku rovněž město Kopřivnice, jehož byl Pecháček čestným občanem.

"Zemřel po delší nemoci v nemocnici v Jižní Karolíně," řekl telefonicky Hrubý. "V daleké Americe odešel dobrý Čech," poznamenal dlouholetý sportovní novinář, jenž se znal s Pecháčkem šest desetiletí. "Byl to Čech, který miloval Českou republiku i Československo," dodal Hrubý. "Zemřel v USA kde žijí jeho rodinní příslušníci, ale srdcem byl stále u nás v Česku. Pavle velký dík za vše, co jsi pro tento národ udělal," napsal na facebooku žurnalistův přítel Lubomír Sazovský.

"Velkou část života věnoval různým obdobám boje za svobodu a významně se zasloužil o rozvoj demokracie v naší zemi. Stál u zrodu kopřivnického diskusního setkání Myšlenky TGM a současnost, svými pravidelnými návštěvami zviditelnil naše město a přivedl do něj řadu dalších zajímavých osobností," uvedla kopřivnická radnice na svém facebookovém profilu, kde informuje o úmrtí dlouholetého ředitele rádia Svobodná Evropa. Ten se podle ní stal čestným občanem města v roce 2012.

Pavel Pecháček se narodil 2. července 1940. Zprvu pracoval jako pomocný dělník, později vystudoval DAMU. V roce 1968 emigroval do tehdejšího západního Německa a začal pracovat pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa v Mnichově.

Zdroj: ČTK

Novináře, který mluvil s odsouzenými íránskými demonstraty, zatkla tamní policie

V Íránu zatkli novináře, který dělal rozhovory s rodinnými příslušníky demonstrantů odsouzených kvůli protivládním protestům k trestu smrti, informoval zpravodajský server BBC News. Mehdí Beíkoghlí píše pro reformní list Etemád, íránské úřady důvod jeho zadržení nesdělily.

Íránem od září otřásají demonstrace, které začaly poté, co po zadržení mravnostní policií zemřela mladá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Důvodem jejího zadržení byl příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt.

Demonstrace namířené proti rigidním pravidlům oblékání žen a proti teokratické vládě představují jednu z největších výzev pro islámskou republiku od revoluce z roku 1979. Podle údajů nevládní organizace Iran Human Rights se sídlem v Norsku z konce prosince zemřelo při demonstracích nejméně 476 lidí včetně 64 dětí a 34 žen.

Beíkoghlího manželka na Twitteru napsala, že novináře zadrželi v noci na pátek pracovníci ministerstva informací, kteří rovněž zabavili jeho telefon, počítač a další osobní věci. Zatčení potvrdila i redakce jeho domovského listu Etemád.

Zdroj: ČTK

Policisté prověří nařčení novináře Wollnera ze sexuálního obtěžování a šikany

Pražská policie se bude zabývat nařčením ze sexuálního obtěžování a šikany, ve kterém podle serveru HlídacíPes.org vypovídalo před interní komisí České televize nejméně 13 lidí o chování šéfredaktora publicistiky televize Marka Wollnera, uvedl mluvčí policie Jan Daněk. Mluvčí televize Karolína Blinková sdělila, že televize se seznamuje ze závěry komise a Wollner do rozhodnutí o dalším postupu nebude moderovat pořad Reportéři ČT. Wollner obvinění odmítá.

Daněk v pátek sdělil, že policie se dosud případem nezabývala. "Z úřední povinnosti se jím zabývat budeme," doplnil. Generální ředitel České televize Petr Dvořák podle Blinkové k případu loni vytvořil komisi složenou z odborníků na právo, personalistiku a řešení stížností. Komise dokončila svou zprávu před Vánocemi.

Vyšetřování odstartoval e-mail další redaktorky televize Nory Fridrichové, uvedl HlídacíPes.org. Televize podle mluvčí Blinkové dostala také podnět upozorňující na nevhodné chování Fridrichové vůči podřízeným.

Zdroj: ČTK

Letos při výkonu povolání zahynulo 57 novinářů. 533 je vězněno

Po celém světě bylo kvůli své práci k 1. prosinci letošního roku za mřížemi 533 novinářů, což je rekordně vysoký počet. V dnes zveřejněné výroční zprávě to uvádí nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Při výkonu své profese pak letos zahynulo 57 žurnalistů, což je zhruba o pětinu více než v loňském roce, kdy o život přišlo 48 novinářů.

Jedním z důvodů nárůstu počtu novinářských obětí je ruská invaze na Ukrajinu. Na Ukrajině zaznamenala RSF osm zabitých novinářů. K nejnebezpečnějším zemím pro novinářskou profesi pak organizace vedle Ukrajiny řadí dlouhodobě Mexiko, kde loni zemřelo jedenáct žurnalistů, a Haiti s šesti zabitými novináři.

RSF označovala za kritický pro svobodu tisku již loňský rok. Tehdy bylo kvůli práci vězněno 488 novinářů, což byl nejvyšší údaj od roku 1995, kdy organizace s monitorováním těchto represí začala. Letos se ale situace ještě zhoršila. Za prudkým meziročním nárůstem počtu zadržovaných novinářů stojí podle RSF zejména tři státy: Čína, Barma a Írán. Složitá se stává novinářská práce také v Rusku, které po invazi na Ukrajinu represe vůči tisku vystupňovalo.

Zdroj: ČTK

V Bělorusku odsoudili investigativního novináře k osmi letům vězení

V Bělorusku odsoudili na osm let do vězení prominentního investigativního novináře Sjarheje Sacuka, šéfredaktora oblíbeného zpravodajského serveru Ježedněvnik. Jde zatím o poslední krok v rozsáhlém tažení běloruských úřadů proti nezávislým médiím, poznamenala k tomu agentura AP.

Sacuk se ve svých článcích zabýval korupcí vysokých běloruských představitelů a pokrýval rovněž demonstrace, které v zemi vypukly po prezidentských volbách v roce 2020. Ty běloruská opozice a západní země zpochybnily jako zmanipulované. Podle oficiálních výsledků v nich opět zvítězil dlouholetý autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko. Režim povolební protesty násilně potlačil, policie zadržela více než 35.000 lidí a tisíce z nich zbila. Úřady rovněž zavřely většinu nezávislých médií a spolků na ochranu lidských práv.

Podle běloruské asociace novinářů byl Sacuk odsouzen za přijímání úplatků, zneužití pravomoci úřadu a podněcování nenávisti. Všechna tato obvinění odmítli jeho obhájci jako nepodložená.

Na závěr soudního procesu, který se konal za zavřenými dveřmi, soud rozhodl, že si novinář musí odsedět osm let ve věznici s maximální ostrahou a zaplatit rovněž pokutu v přepočtu téměř 150 tisíc Kč a přes 120 tisíc Kč jako náhradu škody.

Zdroj: ČTK

Soud uložil dvěma mužům obviněným z vraždy maltské novinářky trest 40 let vězení

Dva muži obžalovaní z vraždy maltské novinářky Daphne Caruanaové Galiziaové, která zemřela při výbuchu bomby v autě v říjnu 2017 zřejmě kvůli své investigativní práci, v pátek dostali tresty každý 40 let vězení, informuje agentura AFP. Krátce před tím se bratři Alfred a George Degiorgiové k činu přiznali v naději, že dostanou mírnější trest.

Caruanaová Galiziaová, která psala o korupci a praní špinavých peněz v prominentních podnikatelských kruzích a o vazbách podnikatelů na vysoké politiky, zemřela 16. října 2017. Páté výročí její smrti si v neděli na Maltě připomenou pietním shromážděním, jehož se zúčastní i předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Vražda tehdy třiapadesátileté Caruanaové Galiziaové způsobila šok i v zahraničí a v zemi vyvolala několikrát masové demonstrace. Koncem roku 2019 přerostly v protivládní protesty, pod jejichž tlakem v lednu 2020 rezignoval i maltský premiér Joseph Muscat.

Ten sám v kauze nebyl ani podezřelý, ale jeden z obviněných vypověděl, že do zosnování vraždy byl zapojen i šéf úřadu vlády Keith Schembri. Ten koncem roku 2019 z funkce odstoupil a loni byl obviněn z korupce, podvodu a praní špinavých peněz, o zapojení do vraždy novinářky ale nejsou žádné důkazy.

Zdroj: ČTK

Novináři dělali reportáž o násilí na Haiti, byli zastřeleni a jejich těla zapálena

Dva haitští novináři byli zastřeleni a jejich těla zapálena, když pořizovali reportáž o násilí v chudinské čtvrti hlavního města, kterou ovládají zločinecké gangy. Jde už o druhou podobnou vraždu v letošním roce, informovala dnes agentura AP s odvoláním na haitský Svaz novinářů.

Oba muži patřili do sedmičlenné skupiny novinářů, která se v neděli stala terčem útoku ve čtvrti Cité Soleil v Port-au-Prince, když prověřovala zhoršující se násilí v této oblasti včetně nedávné vraždy sedmnáctileté dívky.

Podle reportéra Svazu novinářů napadly novináře dva znepřátelené gangy. Zbylých pět novinářů vyvázlo bez zranění. Těla obou obětí se nepodařilo z místa útoku odvézt.

Svaz novinářů dvojitou vraždu odsoudil a žádá, aby vláda zlepšila bezpečnostní situaci v zemi, která se zhoršuje v souvislosti s nárůstem počtu vražd a únosů. Od sedmého července loňského roku, kdy byl zavražděn prezident Jovenel Moise, v zemi zesílila moc gangů. "Novináři jen dělali svou práci," uvedl svaz. "Nespáchali žádný zločin," dodal.

Zdroj: ČTK

V brazilské Amazonii zmizel britský novinář a místní expert na indiány

Britský novinář Dom Phillips píšící pro list The Guardian a brazilský expert na problematiku indiánů Bruno Araújo Pereira zmizeli v odlehlé části brazilské Amazonie. Tato oblast je dějištěm násilných konfliktů mezi rybáři, pytláky a vládními silami. Pereira byl při svých výpravách do této části země opakovaně terčem výhrůžek, informovala v pondělí agentura AP.

Dvojice byla naposledy viděna v neděli v sedm hodin ráno v osadě São Rafael. Vraceli se odtud lodí a zhruba za hodinu měli doplout do města Atalaia do Norte, ale tam nedorazili.

V září 2019 byl zastřelen zaměstnanec vládní agentury pro práva původních obyvatel ve městě Tabatinga, které je největší v této oblasti. Jeho vražda dosud nebyla objasněna.

Zdroj: ČTK

Gaby Khazalová jako první Češka získala Evropskou novinářskou cenu

Česká novinářka a zástupkyně šéfredaktora Deníku Referendum Gaby Khazalová získala jako první Češka Evropskou novinářskou cenu. Ocenění v jedné ze čtyř vyhlašovaných kategorií si spolu s kolegy z dalších zemí odnesla za projekt Města v pronájmu, kterým skupina médií zmapovala vlastnickou strukturu nemovitostí ve velkých evropských městech, jež zasáhla bytová krize. Cenu od roku 2013 uděluje sdružení vlastníků evropských médií.

Na projektu oceněném za inovativní přístup se s českým deníkem podílel mimo jiné německý list Tagesspiegel, rakouská veřejnoprávní televize ÖRF, španělský deník El Diario, irský Dublin Inquirer či francouzský Mediapart. Cílem bylo zjistit, jaké společnosti skupují nemovitosti po celé Evropě, kde platí daně a jak ovlivňují život nájemníků.

"Jsou tu informace, které tu zásadně chybí a které přitom lidé mají právo znát," řekla o projektu oceněná česká novinářka. Spolu s datovým analytikem Jakubem Nakládalem získala a zpracovala údaje o nájemním bydlení v Praze.

Zdroj: ČTK
Pokračovat