LGBT

Třináct zemí vyzvalo komisi, aby zasáhla proti maďarskému zákonu proti LGBT

Třináct evropských zemí ve společném prohlášení vyjádřilo "hluboké znepokojení" kvůli novému maďarskému zákonu, který zakazuje na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví. Skupina vyzvala Evropskou komisi, aby zasáhla, informovala agentura AFP. Vznik společné deklarace iniciovala Belgie, svůj podpis připojila také Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Finsko, Švédsko a tři pobaltské země.

"Naléhavě žádáme Evropskou komisi, jakožto strážkyni smluv, aby využila všechny nástroje, které má k dispozici, k zajištění plného dodržování evropského práva, včetně předložení sporu Soudnímu dvoru EU," uvedli signatáři.

U příležitosti setkání ministrů členských zemí Evropské unie v Lucemburku francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune vyjádřil také "lítost" nad zákazem duhového osvětlení stadionu při utkání fotbalového mistrovství Evropy mezi Německem a Maďarskem v Mnichově. Zákaz UEFA naopak uvítalo Maďarsko. Německo, jako hostitelská země zápasu, chtělo duhovým osvětlením protestovat proti novému maďarskému zákonu. Místo mnichovského stadionu budou během zápasu barvami duhy osvětlené stadiony ve Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Mohuči, Wolfsburgu a Augsburgu.

Zákon, který mimo jiné znemožňuje ve školách pro děti mladší 18 let osvětu týkající se sexuálních menšin, kritizují i aktivisté a lidskoprávní skupiny jako diskriminační vůči komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Zdroj: ČTK

Policie porušila práva osmi lidí, když je nepustila protestovat proti Prague Pride, rozhodl soud

Policie zasáhla do práv osmi lidí, když je v roce 2014 nevpustila na průvod Prague Pride, kde chtěli proti akci protestovat. V úterý o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Žalobcům ale soud nepřiznal náhradu nemajetkové újmy, podle verdiktu je pro ně dostatečnou satisfakcí konstatování zásahu do práva. Soudy už jednou žalobu v minulosti zamítly, rozsudky ale zrušil Ústavní soud. Proti rozhodnutí mohou obě strany podat odvolání.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí v létě 2019 konstatoval, že policie má právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo, musí ale buď reagovat na chování daného člověka, nebo musí mít důvodné podezření, že má osoba v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění. Právě právním názorem Ústavního soudu se obvodní soud řídil.

Soudce Jan Kobera tak v úterý rozhodl, že žaloba byla důvodná a výzva policie nebyla v souladu se zákonem. Policie podle něj měla mít konkrétní skutkové poznatky o tom, že by ze strany protestujících proti průvodu mohlo dojít k násilnému jednání. Žalobci požadovali za zásah do svých práv i náhradu nemajetkové újmy 20.000 korun, tu jim však soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra, pod které policie spadá, jim musí zaplatit pouze náhradu nákladů řízení. Jednomu z žalobců ale soudy už v minulosti přiřkly 5000 korun za to, že byl neoprávněně zbaven osobní svobody.

Zdroj: ČTK
Pokračovat