konflikt

Ázerbájdžán je připraven jednat o Karabachu, ale bez ústupků

Ázerbádžánský prezident Ilham Alijev v pátek prohlásil, že je připraven vrátit se k jednáním o Náhorním Karabachu, ovládaném arménském separatisty, ale že není ochoten udělat ústupky Arménii. Žádná jiná země podle něj nemůže ovlivnit ázerbájdžánské odhodlání v tomto konfliktu získat zpět své území.

Alijev v televizním poselství k národu prohlásil, že k žádným rozhovorům by nemohlo dojít, pokud by Arménie trvala na tom, že Náhorní Karabach je součástí arménského území. Prohlásil také, že použití síly změnilo skutečnosti na místě a prokázalo, že spor má vojenské řešení.

Ázerbájdžánská armáda podle prezidenta v pátek "osvobodila od okupantů" devět obcí v Karabachu, což označil za "historické vítězství". Arménské ministerstvo obrany podle agentury TASS dobytí jedné ze zmíněných obcí, Gadrutu, popřelo. "Zrovna jsem v Gadrutu a bůhvíproč vidím okolo jen samé Armény," uvedl mluvčí ministerstva Arcrun Ovannisjan.

"Arménie musí přijmout základní principy urovnání konfliktu a opustit okupovaná území. Jediným východiskem, aby se (Arméni) zachránili, je opustit naše území," prohlásil Alijev. "Na všech úsecích fronty Ázerbájdžán upevňuje své pozice. Donutíme agresora k míru. V tom spočívá hlavní cíl operace," zdůraznil.

Zdroj: ČTK

Súdánská přechodná vláda a vůdci povstalců podepsali v Jubě mír

Historická mírová dohoda podepsaná v jihosúdánském hlavním městě Juba by měla ukončit 17 let válčení, informovala agentura AFP. Ceremonie v Jubě se vedle zástupců súdánské vlády a rebelů zúčastnili diplomaté Čadu, Kataru, Egypta, Africké unie a OSN. "Dnes jsme uzavřeli mírovou dohodu. Jsme šťastni. Splnili jsme svůj úkol," uvedl krátce před podpisem jeden z jihosúdánských zprostředkovatelů Tutkew Gatluak.

Dohoda sestává z osmi částí, které si týkají vlastnictví půdy, přechodného soudnictví, reparací a kompenzací, rozvoje nomádství a pastevectví, rozdělení bohatství, rozdělení moci, návratu uprchlíků a vysídlených. Vymezuje též časové rozpuštění ozbrojených skupin a včlenění ozbrojenců do armády, která má zastupovat všechny složky společnosti.

Konflikt v západosúdánském regionu Dárfúr začal v roce 2003. Proti sobě tehdy stáli vládní vojáci a povstalci hlavně z nearabské komunity obyvatelstva, které si stěžovalo na vládní útlak. Chartúm na skupiny útočil a zapojil do bojů i arabské spojenecké milice džandžauí. Konflikt podle údajů OSN nepřežilo 300 tisíc lidí a domovy opustilo 2,8 milionu lidí.

Zdroj: ČTK
Pokračovat