konflikt

Vojáci NATO a Ukrajiny začnou do několika měsíců společná cvičení u ruských hranic. Reagují na manévry Kremlu

Ukrajina zahájí společná vojenská cvičení s jednotkami Severoatlantické aliance do několika měsíců. Měla by se jich účastnit více než tisícovka příslušníků armády z alespoň pěti členských států NATO. Ukrajinská armáda to v sobotu uvedla na facebooku, píše agentura Reuters. Tento krok by mohl zesílit napětí, které mezi NATO a Ruskem panuje v souvislosti nedávnými manévry ruských jednotek v blízkosti oblasti Donbasu. Tu od roku 2014 ovládají proruští separatisté. 

"Bude se jednat především o nácvik obranných akcí, následovat bude útočné cvičení s cílem obnovení hranice a územní integrity státu, který byl objektem agrese ze strany jedné z nepřátelských sousedních zemí," píše ukrajinská armáda v prohlášení.

Rusko v pátek uvedlo, že hodlá učinit dodatečné kroky k zajištění své bezpečnosti v případě posilování vojsk Severoatlantické aliance kolem Ukrajiny. NATO už ve čtvrtek podle agentury Reuters vyjádřilo znepokojení nad ruskými aktivitami u hranic s Ukrajinou, do jejichž blízkosti nyní ruská armáda přemisťuje svoji vojenskou techniku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov znepokojení vyvolané těmito přesuny odmítl. Prohlásil, že mají za cíl jen zajistit bezpečnost Ruska a že "pro nikoho nepředstavují hrozbu".

Zdroj: ČTK / Reuters

Arménie a Ázerbájdžán se obviňují z použití zakázaného bílého fosforu v nedávném konfliktu

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z použití zakázané munice obsahující bílý fosfor při nedávných bojích o spornou oblast Náhorního Karabachu. Informovala o tom ve středu agentura AFP.

Představitel karabašských Arménů pro lidská práva Artak Beglarjan podle AFP nyní řekl, že jeho tým během šesti týdnů bojů shromáždil "množství důkazů o tom, že Ázerbajdžán použil fosforovou munici".

Druhá strana však toto tvrzení odmítla a naopak obvinila Armény z použití těchto bojových prostředků. "Ázerbájdžánská armáda nemá fosforovou munici. Nemohli jsme použít to, co jsme neměli," citovala AFP vyjádření jednoho z mluvčích ministerstva obrany v Baku. Ten naopak z použití fosforových bomb obvinil Arménii.

AFP napsala, že její zpravodajové viděli v jedné jerevanské nemocnici dva vojáky s těžkými popáleninami, které jim podle nich způsobily ázerbájdžánské "fosforové zbraně". Jeden z vojáků uvedl, že zranění utrpěl 3. října při útoku nepřátelského dronu. Zástupkyně ředitele uvedené nemocnice Karine Babajanová uvedla, že zranění těchto vojáků mohla být způsobena fosforem nebo jinou "chemickou látkou".

Zdroj: ČTK

Město Mekele na severu Etiopie pod leteckým bombardováním

Město Mekele, které je správním střediskem státu Tigraj na severu Etiopie, čelilo od sobotního rána těžkému bombardování etiopskými vládními jednotkami, uvádějí tiskové agentury s odvoláním na představitele tigrajské opozice a humanitární organizace.

Etiopská vláda již v pátek oznámila, že se chystá město dobýt v nejbližších dnech. Představitel OSN v regionu upozornil, že Súdán, kam již uteklo na 43.000 Etiopanů, bude potřebovat finanční pomoc, píše agentura AFP.

Ázerbájdžán je připraven jednat o Karabachu, ale bez ústupků

Ázerbádžánský prezident Ilham Alijev v pátek prohlásil, že je připraven vrátit se k jednáním o Náhorním Karabachu, ovládaném arménském separatisty, ale že není ochoten udělat ústupky Arménii. Žádná jiná země podle něj nemůže ovlivnit ázerbájdžánské odhodlání v tomto konfliktu získat zpět své území.

Alijev v televizním poselství k národu prohlásil, že k žádným rozhovorům by nemohlo dojít, pokud by Arménie trvala na tom, že Náhorní Karabach je součástí arménského území. Prohlásil také, že použití síly změnilo skutečnosti na místě a prokázalo, že spor má vojenské řešení.

Ázerbájdžánská armáda podle prezidenta v pátek "osvobodila od okupantů" devět obcí v Karabachu, což označil za "historické vítězství". Arménské ministerstvo obrany podle agentury TASS dobytí jedné ze zmíněných obcí, Gadrutu, popřelo. "Zrovna jsem v Gadrutu a bůhvíproč vidím okolo jen samé Armény," uvedl mluvčí ministerstva Arcrun Ovannisjan.

"Arménie musí přijmout základní principy urovnání konfliktu a opustit okupovaná území. Jediným východiskem, aby se (Arméni) zachránili, je opustit naše území," prohlásil Alijev. "Na všech úsecích fronty Ázerbájdžán upevňuje své pozice. Donutíme agresora k míru. V tom spočívá hlavní cíl operace," zdůraznil.

Zdroj: ČTK

Súdánská přechodná vláda a vůdci povstalců podepsali v Jubě mír

Historická mírová dohoda podepsaná v jihosúdánském hlavním městě Juba by měla ukončit 17 let válčení, informovala agentura AFP. Ceremonie v Jubě se vedle zástupců súdánské vlády a rebelů zúčastnili diplomaté Čadu, Kataru, Egypta, Africké unie a OSN. "Dnes jsme uzavřeli mírovou dohodu. Jsme šťastni. Splnili jsme svůj úkol," uvedl krátce před podpisem jeden z jihosúdánských zprostředkovatelů Tutkew Gatluak.

Dohoda sestává z osmi částí, které si týkají vlastnictví půdy, přechodného soudnictví, reparací a kompenzací, rozvoje nomádství a pastevectví, rozdělení bohatství, rozdělení moci, návratu uprchlíků a vysídlených. Vymezuje též časové rozpuštění ozbrojených skupin a včlenění ozbrojenců do armády, která má zastupovat všechny složky společnosti.

Konflikt v západosúdánském regionu Dárfúr začal v roce 2003. Proti sobě tehdy stáli vládní vojáci a povstalci hlavně z nearabské komunity obyvatelstva, které si stěžovalo na vládní útlak. Chartúm na skupiny útočil a zapojil do bojů i arabské spojenecké milice džandžauí. Konflikt podle údajů OSN nepřežilo 300 tisíc lidí a domovy opustilo 2,8 milionu lidí.

Zdroj: ČTK
Pokračovat