Zákoník práce: Drábek stáhl plán na vyšší limit u dohod

Petr Kučera Petr Kučera
7. 9. 2010 17:20
Státní rozpočet by mohl přijít až o osm miliard, z dohod se totiž neplatí pojistné
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09)
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) | Foto: Jan Langer

Praha - Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) vyřadil z chystané novely zákoníku práce návrh na zvýšení limitu pro dohody o provedení práce.

Důvodem je, že státní rozpočet by tím mohl přijít až o osm miliard korun jen na nemocenském pojištění. Z těchto dohod se totiž neplatí odvody.

"Již při přípravě programového prohlášení se jednalo o ústupek ODS. Nejde o bod, který by pro mne byl prioritní," vysvětlil Drábek online deníku Aktuálně.cz.

Šetřit, nebo zvýšit prostor pro úniky?

Záměr zvýšit limity kritizovali mimo jiné odboráři. Připomínají, že dohody o provedení práce nepodléhají odvodům na zdravotní a sociální pojištění. "Je tedy možné, aby firma zaplatila pracovníkovi třeba tisíce korun za hodinu, a stát tím přijde o pojistné," říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Podle Samka je paradoxní, že vláda, která chce razantně šetřit, se rozšířením prostoru pro podobné úniky chce připravit o peníze.

Samo ministerstvo v původním návrhu připouštělo, že uvolněním limitů u dohod může stát přijít o čtyři až osm miliard korun ročně jen na nemocenském pojištění. Současně ale věří, že větší prostor pro flexibilnější formy práce by přispěl k oživení ekonomiky a tedy i vyšším příjmům státu.

Zdvojnásobení limitu u takzvaných dohod z nynějších 150 na 300 hodin ročně je součástí koaliční smlouvy i programového prohlášení vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Drábek jej původně navrhl i do první vlny změn v zákoníku práce. Po připomínkovém řízení však tento bod stáhl. Měnit se zatím nebudou ani pravidla pro dohody o pracovní činnosti.

Zkusí to později. S pojistkami

Rošzíření limitu u dohod nicméně Drábek nevzdává úplně. V upravené verzi, kterou zřejmě předloží později, chce omezit jejich zneužívání. Už v srpnu navrhl, aby také dohody o provedení práce musely mít povinně písemnou formu. Nyní zvažuje, že omezí také dosavadní "osvobození" od placení pojistného.

Jednou z možných variant, kterou se Drábek "zcela seriózně zabývá", je zavedení stropu pro neplacení pojistného u těchto dohod. Novinka by zamezila účelovým únikům, kdy firma vyplatí pracovníkovi třeba tisíce korun za hodinu, aby z nich nemusela platit pojistné.

Inspirací je přitom návrh Českomoravské konfederace odborových svazů. "Limitem může být třeba dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Nad tuto hranici by se už u dohod platily normální odvody," říká Samek z ČMKOS.

Odboráři nicméně upozorňují, že dohody takzvané dohody neposkytují zaměstnancům zdaleka takovou ochranu jako klasické pracovní smlouvy, například ohledně přesčasů. Dlouhodobá práce bez odvodů na pojistné navíc může vést k chudobě, zejména ve stáří nebo při vážné nemoci.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte také:
Osm tisíc jako minimální mzda? Může být i dvojnásobná
Do kdy a jak vyčerpat dovolenou? Tady je průvodce
Nebojte se soudit o výpověď. Dvě třetiny lidí vyhrávají

 

Právě se děje

Další zprávy