Praha - Česká obchodní inspekce (ČOI) nyní podle informací online deníku Aktuálně.cz dostává další desítky stížností na úvěrové smlouvy, které se uzavřely zejména v autobazarech a v nichž mohl poskytovatel úvěru špatně vypočítat sazbu RPSN - stejně jako v případě, na který koncem minulého týdne poprvé upozornila MF Dnes.
Úvěrové společnosti tak čeká boj o miliardy korun, které jim už klienti zaplatili na úrocích. Co by se muselo stát, aby o ně přišly? Jakou konkrétní chybu udělala společnost Essox, kterou už ČOI pokutovala? Jak se může spor vyvíjet? Přečtěte si odpověď na praktické otázky.
O jakou chybu konkrétně jde?
Celý spor se vede o to, zda je v pořádku, když úvěrová společnost navýší úvěr (jistinu) o poplatek a ten již nepočítá do nákladů půjčky, tedy do roční procentní sazby nákladů (RPSN), čímž ji snižuje. Poplatek přitom činil řádově desítky tisíc korun a společnost Essox (součást skupiny Komerční banky) na něj klientovi vlastně půjčila.
ČOI - konkrétně její královéhradecká "pobočka" - konstatovala, že takový postup při výpočtu RPSN je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Firmě dala dvoumilionovou pokutu.
Essox i další úvěrové společnosti říkají, že zákon neporušují. Stejný názor má například i právník časopisu dTest Miloš Borovička. „Když jsme kontrolovali RPSN úvěrových společností v období, kdy podle zpráv z médií mělo docházet k chybám při výpočtu RPSN, nedošli jsme k závěru, že by byly výpočty v rozporu se zákonem,“ říká. Nezkoumal přitom úvěrovou smlouvu přímo od Essoxu, nicméně mezi zkoumanými byly třeba smlouvy od Home Creditu, který měl podle expertů oslovených MF Dnes počítat RPSN obdobně jako Essox.
Borovička upozorňuje na to, že celý spor se vede vlastně o formalitu, a hlavní problém podle něj leží jinde. I když podle něj úvěrové společnosti neporušují výpočtem RPSN zákon, použitá metoda způsobí, že RPSN příliš nevypovídá o (ne)výhodnosti úvěru. „Podle nás je v rozporu se zákonem samotný poplatek za uzavření smlouvy, který je nepřiměřeně vysoký,“ ukazuje Borovička na podle něj opravdové jádro sporu.
Může Essox rozhodnutí ČOI napadnout u soudu?
Nemůže, protože proti rozhodnutí ČOI nepodal odvolání. Essox celou kauzu nekomentuje, je ale velmi pravděpodobné, že se firma proti rozhodnutí ČOI neodvolala "jen" kvůli pochybení zaměstnance. Kdyby totiž nepodala odvolání úmyslně, de facto by potvrdila rozhodnutí ČOI a uznala by chybu. Tím by zároveň otevřela prostor pro další stížnosti svých klientů, u kterých se dá předpokládat stejné rozhodnutí, jaké už ČOI udělala v prvním případě.
Prostor na odvolání a případně na správní žalobu ale bude zřejmě Essox mít u dalších stížností, které teď k ČOI směřují. Podle dobře informovaného zdroje online deníku Aktuálně.cz, který si nepřál být jmenován, dostává inspekce po zveřejnění prvního rozhodnutí v MF Dnes další desítky stížností klientů, a to nejen na Essox. Dá se přitom předpokládat, že ČOI bude rozhodovat stejně jako v prvním případě - pokud tedy úvěrové společnosti používaly stejný postup výpočtu RPSN jako Essox.
Musí Essox vracet už nyní peníze klientovi, který si na úvěr této firmy u ČOI stěžoval?
Nemusí. ČOI neřeší dopady na konkrétní smlouvu, konkrétního klienta. Její rozhodnutí říká, že Essox pochybil a musí zaplatit pokutu za porušení zákona. Pokud budou chtít klienti od Essoxu a dalších firem případně získat zpět zaplacené úroky - oněch celkem až šest miliard korun, které vypočetla MF Dnes -, musí se se svým sporem obrátit na soud, případně na finančního arbitra (jehož rozhodnutí ale může být po případném odvolání opět řešeno u soudu). Samozřejmě výchozí pozice klientů s rozhodnutím ČOI „v zádech“ je mnohem výhodnější než bez něj.
Budou úvěrové firmy vracet klientům miliardy?
Hrozí to pouze v případě, že dojde k naplnění hned několika předpokladů. Je třeba zdůraznit, že celý spor je teprve na začátku a může trvat i několik let. Situace se nyní celkem podobá jinému velkému sporu, který finanční instituce právě vedou se svými klienty. Spor o poplatky za správu či vedení úvěrového účtu před více než rokem také začínal tím, že banky mohly přijít o několik miliard korun. Bylo tu jedno konkrétní rozhodnutí - německý soud řekl, že poplatek je v rozporu se zákonem, který vychází z evropského práva - které vzbuzovalo dojem, že české soudy budou rozhodovat v neprospěch bank. Od té doby ale už české soudy rozhodly zhruba 300 těchto sporů a drtivou většinu z nich ve prospěch bank.
Nikdo neříká, že spor o výpočet RPSN dopadne stejně, jen je třeba si uvědomit, že nelze předjímat rozhodnutí soudů.
Ani kdyby soudy (stejně jako ČOI) konstatovaly, že firmy počítaly RPSN špatně, není jisté, že by automaticky musely vracet lidem peníze. Není totiž jasné, zda samotný špatný výpočet RPSN dává nárok na snížení úroků na diskontní sazbu ČNB (která se nyní blíží nule), a tedy vrácení takřka všech zaplacených úroků.
Zákon o spotřebitelském úvěru v § 8 říká, že takový postup se uplatní u smluv, které RPSN „neobsahují“. Úvěrové společnosti se tedy v případném finále celého sporu mohou bránit odvoláváním na doslovné znění zákona - RPSN v jejich smlouvě uvedené je. Soud by tak rozhodoval i to, zda má zákon na mysli uvedení jakékoliv RPSN, nebo jen její správný výpočet.
Bude ČOI řešit i případné spory s bankami?
Nikoli. I kdyby banky postupovaly jako úvěrové společnosti (MF Dnes informuje o smlouvách GE Money Bank a České spořitelny uzavřených před rokem 2011), nebude tyto smlouvy posuzovat ČOI, ale Česká národní banka, která vykonává dohled nad tuzemskými bankami.
Klienti bank mají ale samozřejmě také možnost obrátit se rovnou na soudy, případně finančního arbitra. U smluv před rokem 2011 je zároveň třeba upozornit na to, že by byly posuzovány podle tehdejší legislativy, protože přísnější zákon o spotřebitelském úvěru v Česku začal platit až od roku 2011.
Porovnejte si aktuální sazby a RPSN jednotlivých poskytovatelů na nezávislém srovnávači půjček.
