Praha - Tisíce podnikatelů porušují obchodní zákoník, když na svém firemním webu neuvádějí všechny stanovené údaje. Teoreticky jim hrozí pokuta do padesáti tisíc korun nebo i zákaz činnosti na jeden rok.
Povinné náležitosti internetových stránek podnikatelů stanovila novela Obchodního zákoníku už téměř před dvěma lety. Účinná je od března 2008. Zejména menší a mimopražští podnikatelé o ní ale dodnes většinou ani netuší.
A jak zjistil online deník Aktuálně.cz, dodržování tohoto ustanovení prakticky nikdo nekontroluje. Jde o další ukázku zbytečné formální povinnosti, nebo spíše neschopnosti státu ohlídat si plnění jím stanovených pravidel?
"Přinejmenším jde o další způsob, jak znepříjemnit život konkurenční firmě," říká právník Jiří Dvořák, pracující pro několik menších obchodních společností.
Chybí údaj o zápisu v rejstříku
Jestliže má podnikatel webové stránky, musí na nich od března 2008 uvádět úplné údaje. Těmi se rozumějí "údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle". Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku musí na webu povinně uvést také údaj o tomto zápisu včetně spisové značky.
Povinnost se týká i živnostníků či jiných drobných podnikatelů, ačkoliv se do obchodního rejstříku nezapisují. V takovém případě musejí "uvést údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni (typicky živnostenský rejstřík)".
Pro weby tedy už dva roky platí stejné náležitosti, jaké byly už dříve povinné pro faktury, objednávky, obchodní dopisy nebo smlouvy. Až do března 2008 přitom nebyl nutný obsah podnikatelských stránek stanoven zákonem - platilo jen, že nelze uvádět klamavé nebo dokonce nepravdivé údaje.
I nadále nicméně nemají podnikatelé žádnou povinnost provozovat firemní web.
Posílit informovanost a sladit to s EU
"Cílem novely je posílit informovanost spotřebitelů a obchodních partnerů, zároveň jde o sladění s unijními předpisy," vysvětloval tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. I to je důvod, proč ministerstvo o zrušení povinnosti neuvažuje.
Jak to vypadá po dvou letech? Naprostá většina webů uvádí jméno firmy, kontaktní adresu, e-mail či telefon. Rozšířené je také uvádění identifikačního čísla (IČ), případně i jeho obdoby pro daňové účely (DIČ).
Naopak údaj o zápisu v obchodním (nebo jiném) rejstříku včetně spisové značky většinou chybí. Na webu jej uvádějí hlavně velké společnosti. Mezi menšími jej častěji uvádějí firmy se sídlem v Praze. Mimochodem, zákon nestanoví, v jaké části webu by tento údaj měl být - kromě logických sekcí typu "kontakty" nebo "o nás" tedy postačí zveřejnění třeba v dokumentu, který je na webu ke stažení (typicky výroční zpráva nebo nabídkový katalog).
Ministerstvo spravedlnosti, které novelu prosadilo, přitom dodržování povinnosti nekontroluje. "V souladu se zákonem o přestupcích tak musí činit obce s rozšířenou působností," říká mluvčí úřadu Jitka Zinke. Zjednodušeně řečeno tedy magistráty nebo městské či obecní úřady, konkrétně jejich živnostenské či přestupkové odbory.
Kontroly jen výjimečně
Zástupci magistrátů největších měst však v anketě Aktuálně.cz většinou potvrdili, že tuto novou povinnost nekontrolují. Z odpovědí vyplynulo, že o ní mnohdy ani netuší, nebo je podle nich v kompetenci jiných úředníků.
Pokud už se úřady v uplynulých dvou či třech letech zaměřily na kontroly informací na webu, tak v souvislosti s internetovými obchody - tedy jen na podnikatele, kteří prostřednictvím webu uzavírají smlouvy se spotřebiteli. Tyto speciální kontroly probíhají například v Brně nebo ve Zlíně.
Častější je, že úřady kontrolují uvádění kompletních údajů na firemních listinách než na webu. I tak ale z většiny velkých měst hlásí maximálně jeden až dva případy ročně. Jestliže podnikatel nemá závažnější prohřešky, nedostane většinou ani pokutu a přestupek je takzvaně odložen, v horším případě činí sankce symbolických 1000 korun. Nicméně například v Ústí nad Labem podobný nedostatek podle příslušných úředníků ještě neřešili.
Výjimkou v anketě bylo Kladno. "Dodržování této povinnosti prověřujeme při běžných kontrolách, kterých bylo v loňském roce přes pět set. K neplnění došlo přibližně ve dvou třetinách případů. Většinou se ale jedná o kumulaci několika nedostatků, nelze tedy jednoznačně říci, v jaké výši byla udělena sankce jen za porušení této konkrétní povinnosti," říká mluvčí kladenského magistrátu Olga Pípalová
| Čtěte také: Obrana vůči berňáku bude snadnější. Ale pozor na dopisy Malé firmy dostanou půl miliardy na propagaci v cizině Titul Nejlepší firma je téměř pro všechny. Za pár korun |
Úředníci také dodávají, že zhruba v polovině případů se přestupkem zabývají po podnětu zvenčí. Za stížnostmi spotřebitelů podle nich bývá často snaha ostatních podnikatelů znepříjemnit život své konkurenci.
"V úvahu by mohla připadat i kontrolní činnost České obchodní inspekce. Například podle zákona o ochraně spotřebitele jsou identifikační údaje o prodávajícím považovány za důležitý údaj v souvislosti s problematikou klamavých obchodních praktik," dodává Matyáš Vitík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Ani ČOI se však v praxi na tuto povinnost u běžných podnikatelů nijak nezaměřuje. Výjimkou jsou pouze internetové obchody.
