Praha - Přistoupit na švarcsystém se finančně vyplatí jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.
Obě skupiny výrazně ušetří na platbách sociálního a zdravotního pojištění, zaměstnanci ušetří také na dani z příjmů.
Vypočítali jsme, že státní rozpočet na každém takovém případě přichází o desítky tisíc korun ročně.
I kvůli tomu chce ministr financí Miroslav Kalousek navrhnout snížení takzvaných výdajových paušálů na stav před rokem 2005. I kvůli jejich současnému velkorysému nastavení je švarcsystém tak výhodný.
Případná změna ale zasáhne i skutečné živnostníky, kterým by přinesla hlavně více administrativy - místo jednoduchého odečtení paušálu by si museli evidovat skutečné výdaje. Jejich pozici proto brání premiér Petr Nečas, který je proti snižování paušálů.
| Čtěte podrobněji: Nižší paušály a bez vratek, plánuje Kalousek pro OSVČ Paušály pro OSVČ nesnížíme, odmítl Nečas Kalouskův plán |
Čísla hovoří pro švarcsystém
Výpočty mluví jasně. Co se čistých příjmů zaměstnanců a nákladů zaměstnavatelů týče, vychází jednoznačně lépe „zaměstnání" na živnostenský list.
Za klasického zaměstnance musí zaměstnavatel odvádět sociální pojištění ve výši 25 % z hrubé mzdy a dalších 9 % zaplatí na zdravotní pojištění. Při využití švarcsystému toto pojištění zaměstnavatel neplatí. Pro představu: při hrubém měsíčním příjmu 30 tisíc to činí úsporu 10 200 korun měsíčně.
Zaměstnanci zase roste čistý příjem. Například bezdětný obchodní zástupce s měsíčním hrubým příjmem 30 tisíc zaplatí na dani z příjmů ročně jako zaměstnanec 47 520 korun. Bude-li však pracovat jako "živnostník" stále pro stejnou společnost, nezaplatí na dani z příjmů za celý rok státu vůbec nic.
Pokud má zmíněný obchodní zástupce například dvě vyživované děti, může na ně uplatnit daňovou slevu (za letošní rok 13 404 Kč na každé). Zaměstnanci se tedy sníží daň z příjmů z 47 520 na 20 712 korun ročně. Živnostník už ji nemá z čeho odečítat, může ale využít daňový bonus a zmíněných dvakrát 13 404 korun požadovat jako vratku od státu. Nejenže tedy neplatí daň, ale ještě od státu dostane 26 808 korun.
Desetina možného
Momentálně jsou výdajové paušály pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nastaveny ve třech úrovních - 80 % pro řemeslníky a zemědělce, 60 % pro ostatní živnostníky a 40 % pro autorskou tvorbu a svobodná podnikání.
Údaje v prvním řádku v tabulce přitom platí jak pro řemeslníky, tak pro živnostníky. I 60% paušál při hrubých měsíčních příjmech ve výši 30 tisíc korun sníží daň z příjmů až na nulu, zdravotní a sociální pojištění pak sníží na minimální zálohy. Ty jsou pro letošní rok stanoveny na 1836 korun u sociálního a na 1697 korun u zdravotního pojištění.
Na povinném pojištění tak zaměstnanec pracující na živnostenský list z našeho příkladu ročně zaplatí zhruba 42 tisíc korun. Vzhledem k nulové dani mu ale stát vyplatí daňový bonus za dvě děti ve výši 26 808 korun. Jeho čistý roční odvod tak klesá na necelých 16 tisíc korun.
Druhý řádek počítá s výdajovým paušálem ve výši 25 procent. Simuluje tak Kalouskem plánovaný návrat k úrovni v roce 2005, kdy řemeslníci i živnostníci mohli paušálně od svých příjmů odečíst právě jejich čtvrtinu. Kalousek navíc zvažuje, že by OSVČ uplatňující paušál nemohla už současně požadovat vratku od státu, tedy daňový bonus za děti.
Třetí řádek pak ukazuje, jak je pro státní kasu švarcsystém nevýhodný. Za zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem 30 tisíc korun inkasuje stát téměř 183 tisíc korun ročně (z toho zaměstnavatel na pojistném zaplatí 122 400 korun). Při využití švarcsystému se celkový příjem státní kasy snižuje na necelou desetinu (15 588 korun).
Nevýhody švarcsystému
Využívání švarcsystému je ale v roce 2012 výrazně rizikovější než v předchozích pěti letech. Novela zákona o zaměstnanosti ho totiž oproti minulému stavu jednoznačně postavila za hranici legálnosti.
Navíc byly zavedeny přísné sankce. Zaměstnavatel může dostat pokutu až ve výši 10 milionů korun a pokutován může být i zaměstnanec (maximálně 100 tisíc korun). Stát navíc slibuje, že narozdíl od předchozích let bude proti švarcsystému bojovat.
| Čtěte podrobněji: Podnikatelů papírově přibývá, často kvůli švarcsystému Bič na přemnožené podnikatele, je tu zákaz švarcsystému |
Zaměstnancům sice švarcsystém zvyšuje čistý příjem, na druhé straně jim ale přináší i nevýhody:
Připravuje je například o náhradu mzdy při pracovní neschopnosti v prvních třech týdnech nemoci, oproti zaměstancům se na ně nevztahuje ani náhrada za případný pracovní úraz.
Další velká nevýhoda pro lidi pracující na švarcsystém: V případě, že zaměstnavatel bude rušit pracovní pozici, nevznikne jim nárok na odstupné. A vzhledem k minimálním platbám pojistného zřejmě v budoucnu dostanou jen minimální důchod.
Pro státní kasu přitom mohou být minimální odvody nejen momentálním problémem, kdy do ní neproudí tolik peněz, kolik by mělo. Může na to podruhé doplatit i v budoucnu, když bude muset nízké důchody těmto lidem navyšovat další sociální podporou, typicky příspěvkem na bydlení.
Změna = více administrativy
Případný návrat výdajových paušálů na úroveň roku 2005 by neuvítali skuteční řemeslníci a živnostníci.
Pro většinu z nich by pád paušálů z nynějších 80 nebo 60 procent na 25 procent znamenal návrat k vykazování skutečných nákladů. A to by pro ně znamenalo jediné - mnohem více administrativy a méně času na samotné vydělávání.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Co říká na švarcsystém zákoník práce? Nahlédněte do zákoníku práce.
