Praha – Rozúčtování nákladů na centrální vytápění v bytových domech má být počínaje rokem 2016 spravedlivější. Nová pravidla pomohou domácnostem, které své byty vytápějí průměrně – tedy ani výrazně více než ostatní v domě, ale ani výrazně méně.
Dosud platilo, že domácnosti s nízkou spotřebou tepla mohou ušetřit až 40 procent nákladů oproti průměru celého domu. Podle nových pravidel půjde nyní uspořit maximálně 20 procent oproti průměru ostatních domácností. I kdyby se v bytě vůbec netopilo, bude muset jeho majitel (nájemník) v zásadě zaplatit čtyři pětiny průměrné spotřeby ostatních obyvatel domu.
Čtyřicetiprocentní limit dosud platil také opačným směrem. I domácnost s výrazně vyšší spotřebou si tedy připlatila maximálně 40 procent nad průměrné náklady domu. Nově se limit zvyšuje na 100 procent – celkový účet tak může být až dvojnásobný oproti průměru.
Hlavní předpisy
- Vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (č. 269/2015 Sb. - účinnost od 1. 1. 2016)
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (č. 67/2013 Sb. v platném znění - novela 104/2015 Sb. je účinná od 1. 1. 2016)
- Zákon o hospodaření energií (č. 406/2000 Sb. v platném znění)
Nová vyhláška současně umožní majitelům domů (společenstvím vlastníků), aby skutečná spotřeba hrála v celkovém vyúčtování výraznější roli než dosud. Náklady se dělí na základní složku, která je nezávislá na chování konkrétní domácnosti (typicky jde o velikost bytu a podíl na společných prostorech domu), a spotřební složku, kterou lze ovlivnit regulací topení v konkrétním bytě. Základní složka dosud mohla tvořit 40 až 50 procent celkových nákladů, nově to bude 30 až 50 procent.
Omezit "černé pasažéry"
Vyšší příplatek za nadprůměrnou spotřebu je na první pohled logický – nevýhody bytů v rozích domů mají kompenzovat speciální koeficienty určené vyhláškou. Ale proč by si oproti dřívějšku měli připlatit i lidé, kteří vytápějí výrazně méně než ostatní, případně netopí vůbec? Podle ministerstva pro místní rozvoj, které detaily nových pravidel připravilo, je cílem omezit „černé pasažéry“.
Příkladem je nevytápěný byt mezi dvěma vytápěnými. Díky prostupnosti zdí totiž do takového bytu proniká teplo od vedle a teplota tam klesne maximálně o tři stupně. „Dosáhne-li rozdíl teplot tři stupně, prostup tepla z okolních bytů je již tak velký, že plně nahradí vytápění radiátory a nedovolí další klesání teploty,“ říká Jaromír Pohanka, šéf Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu.
„Lze vypočítat, že na každý stupeň teploty vzduchu v bytě připadá asi šest procent tepelné energie. Na rozdíl tří stupňů je tedy zapotřebí asi 20 procent energie. Proto i byty, ve kterých se maximálně šetří a radiátory jsou skoro stále studené, spotřebují na svoje vytápění nejméně 80 procent energie, která se v domě spotřebovala na každý metr čtvereční podlahové plochy,“ upřesňuje Pohanka.
Vyhláška ale v praxi nerozlišuje mezi lidmi, kterým stačí teplo od sousedů, a dlouhodobě neobsazenými byty sloužícími třeba jako investice do budoucna.
Připomeňme, že už od roku 2007 musí být radiátory v domácnostech povinně osazeny regulačními ventily.
Nejasnosti kolem povinných měřidel
Výše uvedená pravidla se týkají těch bytových domů, v nichž musí mít domácnosti nově měřidla tepla. Ta měla být původně povinná nejpozději od ledna 2015, ale senátoři pak prosadili mírnější verzi zákona, která připouští výjimky. Obecně stanoví, že měřidla nebudou povinná pro domy, u nichž se to nevyplatí - instalace měřidel by stála mnohem víc, než kolik tepla se v nich spotřebuje.
Ministerstvo průmyslu a obchodu slibovalo, že upřesňující vyhlášku připraví do podzimu, má ale zpoždění. Navrhnout, v jakých typech budov nemá smysl měřidla instalovat, má studie objednaná u ČVUT. Výjimku by pak Česko mělo vysvětlit Evropské komisi, která si od povinných měřidel slibuje energetické úspory.
Od roku 2016 přitom podle zákona platí, že domy, v nichž jsou měřidla povinná, musí rozdělovat vyúčtování na základní a spotřební složku. Domácnosti se – na rozdíl od dřívější úpravy – nemohou dohodnout jinak, ani kdyby s tím souhlasili úplně všichni vlastníci. Jen v domech, v nichž měřidla povinná nebudou, může určit způsob rozúčtování písemná dohoda všech vlastníků (v tomto případě nestačí alespoň dvoutřetinová většina).
Vyšší sankce, když neumožníte odečet
Současně se také zvyšuje sankce pro majitele bytů, kteří – přes opakované a prokazatelné upozornění – neumožní odečet naměřených hodnot nebo montáž měřidla. Dosud to byl 1,6násobek spotřební složky podle průměru ostatních domácností, nově půjde o trojnásobek spotřební složky.
Nová vyhláška se ještě nedotkne nákladů za rok 2015, respektive současného zúčtovacího období, ale až období, které začne v roce 2016.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
