Při výpočtu každoroční valorizace se podle zákona zohledňuje růst cen pro domácnosti za období od července 2019 do června 2020 a dále i polovina růstu reálných mezd za rok 2019. Podle statistických údajů, které byly nyní zveřejněné, byl růst cen 3,8 %, reálné mzdy rostly o 4 %. Zákonná valorizace tak bude od ledna 2021 činit 5,8 %.
"Od ledna 2021 bude zvýšena základní výměra důchodu o 60 korun z 3490 na 3550 korun. Procentní výměra se zvýší o 7,1 procenta," říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Právě z těchto dvou výměr se starobní důchod počítá. Navíc platí, že důchodci, kteří dosáhnou 85 let, mají starobní důchod ještě o tisícovku vyšší.
O navýšení důchodu není potřeba žádat, penzisté ho dostanou vyšší automaticky v lednové výplatě. V současnosti pobírá starobní důchod 2,4 milionu Čechů.
Loni v lednu se důchody v průměru zvýšily o devět set korun, kromě povinné valorizace vláda tehdy přidala ještě 151 korun měsíčně navíc. O víc než 900 korun se důchody zvýšily i v lednu 2019. Zvýšení od roku 2021 bude tedy slabší než v posledních letech.
Nicméně důchodcům peněženku naplnil i mimořádný prosincový příspěvek pět tisíc korun. Původně se mluvilo o šesti tisících, později byl vládou snížen. Jeho vyplacení tvrdě kritizovala opozice, premiér Andrej Babiš si jím podle ní nedlouho před volbami "kupuje penzisty".
Pětitisícovka navíc sociální dávky nesníží
Na "rouškovné" měla nárok každá osoba, která měla nárok na výplatu českého důchodu k 30. listopadu 2020. Nebyl přitom důležitý věk ani druh pobíraného důchodu.
Pětitisícovku dostali nejenom starobní důchodci, ale také invalidní důchodci s 1. až 3. stupněm invalidity a lidé, kteří mají nárok na vdovský, vdovecký či sirotčí důchod.
"Má-li poživatel důchodu nárok na výplatu více důchodů, například starobního a vdovského, bude příspěvek vyplacen pouze jednou," vysvětluje Dostálek.
"Šlo o mimořádný a jednorázový příjem, který nebyl nijak krácen, ať již přímo, například exekucí, ale ani nepřímo tím, že důsledkem jeho vyplacení by bylo zkrácení jiné sociální dávky nebo snad zánik nároku na ni závislé na výši příjmu, tedy například příspěvku na bydlení. Příspěvek zároveň nepodléhá dani z příjmu," dodává Dostálek.
Lidí se starobní, invalidní a pozůstalostní penzí je v Česku 2,89 milionu. Vyplacení mimořádného příspěvku státní rozpočet přišlo na 14,5 miliardy korun.
Na důchodce dopadla pandemie paradoxně nejméně
Podle podzimního průzkumu agentury STEM/MARK s rouškovným pro seniory souhlasilo 56 % oslovených. Šlo častěji o ženy, seniory, lidi bez maturity, s pozitivním postojem k vládě a voliče ANO a ČSSD.
Podle šesti lidí z deseti jde podle průzkumu v tomto směru o "předvolební úplatek" či populismus ze strany vlády. Tento názor zastávala dokonce i třetina těch, kteří s tímto jednorázovým příspěvkem pro seniory souhlasila.
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že příspěvek je jakýmsi odškodněním za stres, který důchodci v době epidemie koronaviru prožívali. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ho zase nazvala solidárním. Její úřad pak plán zdůvodnil poklesem poměru průměrné penze k průměrné mzdě v posledních letech, dopady epidemie na příjmovou a sociální situaci penzistů a nejistým vývojem.
Nedávný průzkum společnosti Partners mezi tisícovkou respondentů ale negativní dopady koronavirové pandemie na příjmy důchodců vyvrátil. Právě penzisté starší 65 let zaznamenali průměrně nejnižší finanční ztráty z celé populace.
"Část z nich totiž pobírá starobní důchod a jeho výše dotčená během opatření spojených s covid-19 nebyla. Například samoživitelky, rodiny s více dětmi či podnikatelé na tom byli hůř. Důchodci tak v tomto ohledu tvoří nejvíce stabilizovanou část populace," uvedla mluvčí společnosti Partners Tereza Píchalová.
