Největší snížení daní za desítky let schváleno: Spočítejte, kolik na něm vyděláte

Kateřina Hovorková Denis Chripák Kateřina Hovorková, Denis Chripák
Aktualizováno 29. 12. 2020 12:20
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech skončí. Od příštího roku se má zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou lehce nad 140 000 Kč měsíčně sazbou 23 procent. Spočítejte si na naší kalkulačce, o kolik korun si přilepšíte.

Kalkulačka - výpočet čisté mzdy

Dosavadní výpočet

0

Superhrubá mzda
Superhrubá mzda se vypočítá tak, že se hrubá mzda vynásobí 1,338 (příklad: 30 000 Kč x 1,338 je 40 140 Kč) Zaměstnavatel ze superhrubé mzdy odvádí 33,8 % na pojištění (sociální 24,8 % a zdravotní 9 %.

0

Odvody
Z hrubé mzdy zaměstnance se odečtou zálohy na pojištění, které platí zaměstnanec, což je 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.

0

Sleva na poplatníka
K hrubé mzdě se připočítává sleva na poplatníka ve výši 2070 Kč na měsíc.

0

Sleva na dítě
K hrubé mzdě se připočítává sleva na dítě, přičemž na 1. dítě jde o 1267 Kč, na druhé dítě 1617 a na třetí a každé další dítě 2017 Kč.
Daň z příjmů

0

Daň z příjmů činí 15 % a vypočítává se ze superhrubé mzdy. Vypočítaná částka se odečítá z hrubé mzdy zaměstnance.

0

Čistá mzda

Schválený návrh

ŽÁDNÁ

Superhrubá mzda
Nový návrh počítá se zrušením superhrubé mzdy, vše se počítá z hrubé mzdy.

0

Odvody
Z hrubé mzdy zaměstnance se odečtou zálohy na pojištění, což je 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.

0

Sleva na poplatníka
Senátní návrh počítá se změnou slevy na poplatníka z 2070 Kč měsíčně na 2 320 Kč.

0

Sleva na dítě
K hrubé mzdě se připočítává sleva na dítě, přičemž na 1. dítě jde o 1267 Kč, na druhé dítě 1617 a na třetí a každé další dítě 2017 Kč.
1. pásmo

0

- hrubý příjem do 141 764 Kč. Návrh počítá s 15 % sazbou daně.
2. pásmo

0

- hrubý příjem nad 141 764 Kč. Návrh počítá s fixní daní 20 901 Kč + 23 % z částky nad 140 tisíc Kč.

0

Čistá mzda

Nový koncept daně z příjmů fyzických osob spočívá ve zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňové progrese. "Daňové sazby jsou nastavené tak, aby příliš nezatěžovaly poplatníka, ale aby došlo k získání dalších dodatečných prostředků, zejména z vyššího zdanění vyšších příjmů. Jsou nastaveny ve výši 15 a 23 procent, základem daně by byl hrubý příjem," vysvětluje daňový expert Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.

Ačkoliv sněmovna původně schválila také návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka o víc než 9 tisíc korun na rok, Senát nakonec tento návrh upravil a přidal na slevě "jen" 3 tisíce korun. Sleva na poplatníka tak od příštího roku vzroste z 24 840 korun na 27 840 korun ročně. 

Ke zvýšení slevy o další tři tisíce korun, na 30 840 Kč, pak dojde podle schváleného návrhu od roku 2022. 

Právě zvýšení slevy na poplatníka má zajistit větší úsporu i lidem s nižšími příjmy. Studie, kterou na internetu zveřejnila Národní rozpočtová rada, totiž ukazuje, že bez navýšení slevy na poplatníka by u domácností s nízkými příjmy daňová změna vedla k průměrné měsíční úspoře kolem 180 Kč, zatímco u deseti procent domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5600 Kč.

Utrácet, nebo spořit?

Superhrubá mzda byla zavedená v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. Od té doby ji kritizovala levice a postupem času se jí chtěla zbavit i pravice, ale nikdy se na tento krok nenašla dostatečná koaliční podpora.

"Hlavním argumentem byl vždy příliš vysoký výpadek v příjmech státní kasy, ale nyní se otevírá příznivé politické okno pro akci," míní Tomáš Volf, ekonom společnosti Citfin. 

Senátní verze balíčku bude znamenat pro státní rozpočet výpadek příjmů 87,5 miliardy korun. Schválený státní rozpočet s tím nepočítá.

Ministryně financí Alena Schillerová je přesvědčena, že zrušení superhrubé mzdy bude mít pozitivní dopad na vyšší spotřebu domácností. Více jim zbude ze mzdy, více utratí. Jenže podle Davida Vagenknechta z Raiffeisenbank se na zvýšenou kupní sílu zákazníků nedá úplně spoléhat.

"Poslední průzkum spotřebitelské důvěry naznačil, že ačkoliv se důvěra spotřebitelů zvyšuje, jejich obavy o vlastní budoucí finanční situaci přetrvávají, což podněcuje vyšší míru spoření a tvorby finančních rezerv. Efekt snížení daně z příjmu by tak mohl být zaznamenán v úsporách namísto v poptávce," uvažuje David Vagenknecht.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa upozorňuje také na reputační riziko České republiky u zahraničních investorů. Ti v posledních letech podle něj celkem hojně investovali do českého státního dluhu, který byl atraktivní - měli jsme jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. "Nyní, pokud vláda dobře nevysvětlí, proč připravuje státní rozpočet o miliardové příjmy, si mohou říci, aha, pozor, tam dochází k nějakým změnám. A přestanou mít důvěru a budou investovat jinde," říká Skořepa. 

Nezaměstnanost hraje roli

Zrušení superhrubé mzdy a dopadu na rozpočet možná trochu pomůže i rostoucí nezaměstnanost. Jelikož se superhrubá mzda počítá z daně z příjmů a v dalších měsících se podle odborníků bude počet nezaměstnaných zvyšovat, výpadek příjmů pro státní rozpočet nebude takový.

"Vyšší nezaměstnanost může být skrytým argumentem, proč superhrubou mzdu zrušit právě teď. Spojitost s vyššími náklady na výplatu dávek v nezaměstnanosti nemusí být na první pohled patrná," tvrdí ekonom Volf.

V současnosti se z hrubé mzdy zaměstnance vypočítávají jak jeho vlastní odvody na sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění, tak i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí zaměstnavatel. Je to 24,8 a 9 procent.

Pokud tyto dvě částky připočteme k hrubé mzdě, dostaneme superhrubou mzdu. A teprve z té se vypočítává 15procentní daň z příjmu. Tím, že se zruší superhrubá mzda, bude se daň stanovená podle velikosti příjmu počítat jen z hrubé mzdy. Do 139 340 tisíc korun tu bude 15 procent, nad tuto částku bude daň z příjmu fixní 20 901 korun plus 23 % navíc z částky nad tuto mzdu. Jedná se o progresivní zdanění. 

"Tlak na to, aby bohatí lidé platili na daních více, je namístě. A ti bohatí to dokonce uznávají. Zahraniční miliardářské celebrity již několikrát avizovaly, že je třeba bohaté zdanit víc. V některých zemích se totiž nepodařilo zvládnout rozkol mezi chudými a bohatými, tam pak stoupá riziko sociálních nepokojů. A když se podíváme po Evropě, tak to platí téměř v každém státě, že bohatí platí o nějaké procento vyšší daně," říká Michal Skořepa.  

Zaměstnavatelé připlatí

Odvody zaměstnavatele na pojištění za zaměstnance se nemění. Tedy budou dál činit dohromady 33,8 procenta. Takže zaměstnavatelé neušetří. Naopak, budou si muset na přelomu roku připlatit.

Všichni ekonomové se totiž shodují na tom, co už zmiňovala Hospodářská komora. A to, že pro podnikatele a firmy bude problémem a dodatečným nákladem změna programů pro výpočty a evidenci mezd. Zdanění se totiž výrazně změní.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Spolupracovnice Navalného Sobolová zastavila svoji předvolební kampaň

Spolupracovnice ruského opozičního představitele Alexeje Navalného Ljubov Sobolová oznámila na facebooku, že zastavuje svoji kampaň před zářijovými volbami do Státní dumy. K tomu rozhodnutí ji podle jejích slov dovedly obavy o bezpečnost svých podporovatelů v situaci, kdy vláda pronásleduje své oponenty, i skutečnost, že jí jako spolupracovnici organizace, která byla prohlášena za extremistickou, kandidovat zakazuje zákon.

Zdroj: ČTK
Další zprávy