Praha - Plánujete si vzít půjčku a chcete kvůli tomu výpis z registru dlužníků? Můžete přijít o pár set korun a získané "potvrzení o bezdlužnosti" vám bude úplně k ničemu.
Služba s názvem Centrální registr dlužníků České republiky (CERD), na niž upozornil on-line deník Aktuálně.cz už před osmi lety, dál klame zájemce o výpis.
Tuzemským úřadům se od roku 2010 nepodařilo aktivity CERD zastavit, protože provozovatel - společnost CERD System LLC. - má sídlo v USA a skrývá se za neprůhlednou strukturou firem.
Nové varování před registrem, který se tváří jako všeobecně uznávaná oficiální databáze, nyní vydala Česká obchodní inspekce (ČOI).
"Loni jsme provozovateli uložili pravomocnou pokutu 60 tisíc korun, protože klamavě vytvářel dojem, že se jedná o oficiální registr dlužníků v České republice, přestože žádný takový oficiální státem provozovaný registr neexistuje," říká mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Provozovatel podle ČOI neinformuje spotřebitele ani o možnosti odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů. "Z informací od lidí, kteří si na CERD stěžují, také vyplývá, že je po registraci problematické provozovatele kontaktovat a ukončit předplatné," dodává Fröhlich.
Firma zatím pokutu nezaplatila, ČOI ji proto v polovině letošního května předala k vymáhání celní správě.
Nemá relevantní data ani partnery
Výpis z Centrálního registru dlužníků je prakticky bezcenný papír, který finanční instituce neuznávají. Lidé, kteří si službu objednají, tedy zaplatí 300 korun zbytečně (další stovku si připlatí, pokud jej chtějí poslat poštou). Pětileté předplatné - přístup do registru - pak vyjde na nejméně 2000 korun, podnikatelé platí víc.
Tuzemské banky, úvěrové společnosti, ale třeba i operátoři nebo energetické firmy přitom neposílají data o platební morálce svých klientů do systému CERD, ani od něj údaje nezískávají. Provozují vlastní systémy: Bankovní registr klientských informací (BRKI), Nebankovní registr klientských informací (NRKI) nebo Solus.
Banky a další společnosti jsou obvykle členy alespoň jednoho z těchto registrů a nahlížejí do nich typicky v případě, že si chtějí prověřit uchazeče o úvěr. Nevýhodou těchto registrů pro běžné zájemce je ale méně "intuitivní" název, který je mimo jiné znevýhodňuje i při internetovém vyhledávání. Nepřehlednost ještě zesiluje fakt, že registry BRKI a NRKI provozují organizace nazvané CBCB (Czech Banking Credit Bureau) a CNCB (Czech Non-Banking Credit Bureau).
Přestože se tak CERD snaží působit, ve skutečnosti tedy nemá údaje od bank ani splátkových společností. Čerpá jen z veřejně dostupných databází, například insolvenčního rejstříku, a dále údaje od lidí a firem, kteří se v něm zaregistrovali.
"Jedná se o ryze soukromou aktivitu. CERD nespolupracuje s těmi registry, které banky běžně využívají pro posuzování možnosti poskytnout žadatelům půjčku, jako jsou například BRKI, NRKI nebo Solus," uvedla už před lety Česká bankovní asociace.
"Považujeme činnost registru za klamavou. Problém je v tom, že za registrem stojí společnost z USA a na tu bude těžké dosáhnout," souhlasí i Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení časopisu dTest.
Američané to předali Slovákům, Slováci Lotyšům
Poprvé se ČOI obrátila na svůj americký protějšek - Federal Trade Commission - už v roce 2013. Sama ČOI nemůže vést správní řízení se subjektem sídlícím v USA, který v Česku nemá ani pobočku, ani zastoupení.
Americké úřady žádost předaly Slovenské obchodní inspekci, protože jako jeden ze dvou jednatelů společnosti Western Consultants (která CERD System formálně ovládá) je zapsán Tomáš Pelikán z Bratislavy. "Podle našeho názoru nelze s určitostí tvrdit, že jde o slovenského občana. Kontaktovali jsme v této souvislosti i kolegy z Lotyšska kvůli osobě druhého jednatele," napsala slovenská obchodní inspekce svému českému protějšku.
"Nyní tedy čekáme, jaká odpověď přijde od úřadů z Lotyšska," říká mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.
Stížnosti na CERD opakovaně řešil i Úřad pro ochranu osobních údajů, už před pěti lety dal firmě pokutu 18 tisíc korun. "S ohledem na to, že provozovatel registru je usídlen mimo území EU, je možnost účinné kontroly a vymáhání opatření prostřednictvím zákona o ochraně osobních údajů v podstatě nemožná," konstatoval úřad v lednu 2017, když případné zájemce před touto službou varoval.
Oficiální (úvěrovými firmami podporované a využívané) registry jako BRKI, NRKI či Solus už před lety před CERD varovaly. Zabránily také tomu, aby si CERD registroval u Úřadu pro průmyslové vlastnictví ochranné známky "BRKI Bankovní registr klientských informací" a "NRKI Nebankovní registr klientských informací". CERD nyní na svém webu používá zkratky BRCI a NRCI, snažící se vzbudit dojem provázanosti právě s BRKI a NRKI.
"Od aktivit společnosti CERD se striktně distancujeme. Naše registry s ní nijak nespolupracují a společnost CERD z našich registrů ani od našich členů nezískává žádné údaje o klientech," potvrzuje Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Čech Jehlička: Děláme jen servis pro Američany
Aktuálně.cz zaslalo otázky prostřednictvím kontaktního formuláře na webu CERD, jiné kontakty na provozovatele totiž služba neuvádí. Na otázky, které konkrétní tuzemské databáze CERD využívá a s kterými bankami spolupracuje, zatím nikdo neodpověděl. Tuzemský spolek nazvaný Centrální registr dlužníků ČR je podle obchodního rejstříku od letošního jara v likvidaci.
Podle informací lidí z oboru, které on-line deník Aktuálně.cz získal v předchozích letech, byl přinejmenším v letech 2005 až 2015 hlavním hybatelem celého byznysu Jiří Jehlička. Ten sice za CERD oficiálně vystupoval, úřadům se však nepodařilo prokázat, že firmu skutečně ovládá.
"I když je Jehlička zapsán jako jednatel u českého CERD, v řízeních s úřady vždy tvrdí, že americké firmy nevlastní, a my mu to nemůžeme prokázat, protože americké úřady s námi zásadně nespolupracují. Jehlička říká, že pro americké firmy v Česku jen zajišťuje technické řešení," sdělil Aktuálně.cz v polovině roku 2015 úředník, který nechtěl prozradit své jméno.
Jiří Jehlička kromě CERD zaujal například v roce 2012, kdy chtěl v Česku založit "registr pedofilů", což si nakonec po výhradách úřadů rozmyslel. V roce 2014 pak podal trestní oznámení na reprezentačního trenéra Vladimíra Růžičku pro podezření z korupce.
Jehličku se on-line deníku Aktuálně.cz nyní nepodařilo kontaktovat. Zrušil i svůj osobní web, na němž podle posledních dostupných údajů loni uvedl: "Z důvodu přechodu na nedemokratický režim jsem se rozhodl postupně utlumovat veškeré aktivity v ČR. Nárůst sledovacích technologií je tak extrémní, že lze tyto technologie lehce zneužít pro smyšlené věrohodné diskreditace."
