Zápis v registru dlužníků nevymažete. Sněmovna prosadila nový zákon, senátorům navzdory

Jiří Hovorka ČTK Jiří Hovorka, ČTK
9. 12. 2015 14:31
Poslanci schválili novelu zákona o ochraně spotřebitele, která nově upraví i fungování registrů, ve kterých firmy sdílejí údaje o svých zákaznících. Nový zákon jasně řekne, že v nich bude možné za předem stanovených podmínek zpracovávat údaje o spotřebitelích i bez jejich souhlasu. Zákon míří i na falešné registry.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Sněmovna přes odpor Senátu prosadila uzákonění pravidel pro registr dlužníků. Schválila jej dnes v rámci vládní novely, která má zpřísnit podmínky předváděcích prodejních akcí a umožnit mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Novelu nyní dostane k posouzení prezident.

Registr má sloužit úvěrovým firmám k posouzení spolehlivosti a platební morálky případných klientů. Senátorům na registru vadilo zejména to, že by v něm údaje o spotřebitelích mohly být vedeny bez jejich souhlasu, a tedy v rozporu s Listinou základních práv a svobod. S námitkami Senátu se ztotožnil i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Podle senátora ČSSD Jana Hajdy by schválení navrhované úpravy navíc legalizovalo stávající registry dlužníků, v nichž data byla shromážděna neoprávněně.

Toto tvrzení zpochybnil poslanec ANO Radek Vondráček, podle něhož podobné registry existují více než 15 let v souladu s obecnou právní úpravou. Podle Vondráčka registry chrání spotřebitele před jimi samotnými, před jejich větším zadlužením. Sněmovní verze byla poslanci připravena kvalitně a poctivě, zdůrazňoval.

Reakce na spor Solusu a ÚOOÚ

Vondráčkův návrh reaguje na spor mezi Úřadem pro ochranu osobních údajů a sdružením Solus, v jehož registrech sdílejí údaje o svých klientech úvěrové společnosti, mobilní operátoři nebo třeba energetické firmy.

Úřad vyhověl v říjnu roku 2013 stížnosti klienta, který předtím neúspěšně žádal sdružení Solus o výmaz z takzvaného negativního nebankovního registru (obsahujícího informace o lidech, kteří jsou nebo byli v prodlení se splácením). Podle úřadu jednalo sdružení v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Solus s tím ale nesouhlasí a "odvolal" se k soudu. O správních žalobách dosud Městský soud v Praze nerozhodl.

"Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů může člověk kdykoliv odvolat svůj souhlas a provozovatel registru je potom povinen údaje z registru odstranit. Podle tohoto výkladu je vedení údajů v registrech pro subjekty (spotřebitele - pozn. red.) zcela dobrovolné," připomíná Vondráček.

Když splácíte, nemusíte tam být

Je proto podle něj nezbytné upravit provozování registrů zákonem tak, aby v nich bylo možné za předem stanovených podmínek zpracovávat údaje o spotřebitelích i bez jejich souhlasu. "Registry jsou užitečné jak pro samotné firmy, tak i pro spotřebitele. Slouží jako forma prevence předlužení spotřebitelů," vysvětluje svůj - úspěšně prosazený - návrh.

Zákon lidem umožní odmítnout zařazení do takzvaného pozitivního registru, v němž společnosti sdílejí informace o závazcích a smlouvách, které jejich zákazníci řádně plní. Typicky o lidech, kteří si vzali úvěr, ale nejsou v prodlení se splácením.

Přestože firmy nebudou potřebovat souhlas klientů ke sdílení informací o nich, neměli by se lidé dostat do situace, kdy nebudou vědět o negativním zápisu v registru. Firmy je o něm budou muset informovat.

Zákon nyní také jasně uvede, jaké údaje smějí firmy v registrech sdílet, a dává jim vyloženě svolení identifikovat klienty podle rodného čísla. Zároveň jim také nařizuje, že tyto údaje smí využívat jen pro prověření bonity a důvěryhodnosti klientů.

Konec předstírání

Novela zákona míří i na "falešné" registry, jako je například Centrální registr dlužníků (CERD). "Regulací činnosti registrů zákonem bude zároveň vytvořena překážka proti - v současné době častému - předstírání existence registru, který následně slouží k tomu, aby od spotřebitelů byly vylákány platby za výpisy o bezdlužnosti a podobná plnění, která pro ně nemají faktickou hodnotu," vysvětluje to Vondráček obecně. Přesně přitom vystihuje činnost CERD, na který jsou dosud české úřady krátké.

Registry budou smět provozovat pouze neziskové organizace a musí se do nich zapojit vždy alespoň deset bank, úvěrových společností nebo jiných platebních institucí. "To by mělo garantovat, že údaje v registru budou mít určitou relevanci. Navíc by úprava měla podpořit vznik pouze velkých registrů, které bude jednodušší kontrolovat. Nebude tedy možné vytvářet malé lokální registry o několika položkách, které by mohly být snáze zneužitelné," vysvětluje Vondráček.

Maximálně tři roky navíc

Zákon také jasně stanoví, že údaje v registrech mohou být zapsány po dobu, po kterou závazek (typicky úvěr) trvá, a dále po dobu tří let po jeho splacení, popřípadě jeho jiném ukončení (například promlčením nebo vypořádáním v insolvenčním řízení). Například Nebankovní registr klientských informací, který sdílí údaje úvěrových společností, dnes údaje uchovává čtyři roky po skončení závazku. Pokud nedošlo k uzavření smlouvy, bude moci registr obsahovat údaje nejdéle po dobu tří měsíců.

Lidé také budou moci kdykoli zažádat o výpis z registrů a zjistit tak údaje, které jsou o nich vedeny. Zákon přitom říká, že ho registry poskytnou za úhradu "odůvodněných nákladů", a nikoli za komerční cenu. Ta se dnes pohybuje zhruba kolem 100 korun. Pokud budou údaje v registrech nepravdivé, bude je muset provozovatel opravit.

Schválené podmínky se mají vztahovat na již existující Nebankovní registr klientských informací (NRKI), v němž údaje o svých klientech sdílejí nebankovní úvěrové společnosti, a také na zmiňované sdružení Solus. Obdobný registr, v němž informace sdílejí banky, už samostatně upravuje zákon o bankách.

"Solus již více než 15 let chrání na českém trhu věřitele i klienty, kteří si od nich půjčují, aniž by fungování klientských registrů upravoval speciální zákon. Je však pravdou, že jen v negativním registru Solus máme dnes záznam o 700 tisících lidech s dluhem po splatnosti. Právní zakotvení institutu, který se dotýká tolika obyvatel, proto v zásadě vítáme," říká k nové regulaci Miroslav Beneš, mediální zástupce Solusu. Úpravu vítají i zástupci společnosti CRIF, provozující bankovní a nebankovní registry klientských informací.

Oba registry dostanou poté, co začne být novela účinná, půl roku na to, aby své podmínky sladily s novým zákonem a nahlásily to Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten má nad registry dohlížet.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Tenisté Evropy vedou v Laver Cupu po prvním dnu nad světem 3:1

Tenisté Evropy vedou po úvodním dnu Laver Cupu nad výběrem světa 3:1. Body výběru kapitána Björna Borga získali ve dvouhrách v Ženevě Dominic Thiem a Stefanos Tsitsipas, v týmu Johna McEnroea uspěl Jack Sock. Čtyřhru na závěr dnešního programu vyhrál domácí favorit Roger Federer s Alexandrem Zverevem nad Denisem Shapovalovem se Sockem 6:3, 7:5.

Rakušan Thiem v úvodním duelu třetího ročníku Laver Cupu odvrátil v duelu se Shapovalovem tři mečboly a nakonec Kanaďana porazil 6:4, 5:7 a 13:11. Američan Sock pak vyrovnal výhrou 6:1, 7:6 nad Italem Fabiem Fogninim a Evropu pak dostal znovu do vedení Tsitsipas, který v duelu debutantů přehrál dalšího Američana Taylora Fritze 6:2, 1:6, 10:7.

Úvodní ročník, který v roce 2017 hostila Praha, vyhrál tým Evropy a vloni v Chicagu trofej obhájil. V Ženevě bude vítěz znám v neděli.

Tenisový Laver Cup v Ženevě:

Evropa - Výběr světa 3:1 po prvním dnu

Thiem - Shapovalov 6:4, 5:7, 13:11, Fognini - Sock 1:6, 6:7 (3:7), Tsitsipas - Fritz 6:2, 1:6, 10:7, Federer, A. Zverev - Shapovalov, Sock 6:3, 7:5.

Další zprávy