zadluženost

Dluhy českých domácností u bank v dubnu meziměsíčně klesly o 20,1 miliardy korun na 2,067 bilionu korun, od února 2016 přitom nepřetržitě stoupaly. Zadlužení nefinančních podniků se snížilo o zhruba čtyři miliardy na 1,23 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci dubna vyšší o téměř 162 miliard a dluhy firem stouply zhruba o 76 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Centrální banka zároveň upozornila, že hodnoty v bankovní statistice za duben byly ovlivněny pravomocným odebráním bankovní licence Sberbank CZ.

Dluhy českých domácností u bank rostly od února 2016. Nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu přesáhly v září 2017 a loni v říjnu se dostaly nad dva biliony. Víc než tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení, které v dubnu podle centrální banky meziměsíčně klesly o 0,9 procenta na 1,612 bilionu.

Na rozdíl od domácností zadlužení firem kolísá. Loni se meziměsíčně snížilo v červnu a prosinci, v ostatních měsících rostlo. Letos v lednu zůstalo zadlužení firem téměř beze změny, v únoru stouplo a v březnu se snížilo. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V dubnu činily 665 miliard korun, což bylo 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru.

Dluhy českých domácností u bank v březnu vzrostly proti únoru zhruba o 15 miliardy korun na 2,087 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků kleslo přibližně o 18 miliard na 1,23 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností ke března vyšší o téměř 195 miliard a dluhy firem stouply o téměř 86 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka.

Dluhy českých domácností u bank rostou od února 2016. Nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu přesáhly v září 2017 a loni v říjnu se dostaly nad dva biliony. Víc než tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení, které v březnu podle centrální banky meziměsíčně stouply o 0,7 procenta na 1,63 bilionu korun.

Na rozdíl od domácností zadlužení firem kolísá. Loni se meziměsíčně snížilo v červnu a prosinci, v ostatních měsících rostlo stejně jako v prvních dvou měsících letošního roku. Podle původní doby splatnosti mají mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. V březnu dosáhl jejich objem 673 miliardy korun, což bylo 55 procent z celkového objemu úvěrů poskytnutých tomuto sektoru, uvedla ČNB.

Dluhy českých domácností u bank loni v prosinci stouply proti listopadu o 16,9 miliardy korun na 2,049 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků naopak kleslo o 17 miliard na 1,202 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností ke konci loňského roku vyšší o 184 miliard a dluhy firem o téměř 67 miliard korun vyšší. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka.

Dluhy českých domácností u bank se zvyšují od února 2016. Nad bilion korun se poprvé dostaly v červnu 2010, úroveň 1,5 bilionu převýšily v září 2017 a loni v říjnu přesáhly dva miliony. Tři čtvrtiny dluhů domácností u bank připadají na úvěry na bydlení. V posledním měsíci loňského roku vzrostly proti listopadu zhruba o procento na 1,598 bilionu korun. Spotřebitelské úvěry se meziměsíčně zvýšily o 0,3 procenta na 282 miliard korun.

Zadlužení firem, na rozdíl od zadlužení domácností, kolísá. Loni po většinu roku meziměsíčně rostlo, v červnu a prosinci kleslo.

Zákonem stanovené limity zadlužení loni překročilo 575 z celkového počtu 6254 obcí. Jde tak o meziroční nárůst o 26 obcí. Bez dluhu loni hospodařilo 3555 obcí a Jihočeský a Plzeňský kraj. Vyplývá to ze zprávy o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2020, kterou dostala vláda pro informaci. Materiál ministerstva financí (MF) má ČTK k dispozici. MF v něm dále konstatovalo, že nemuselo žádné obci pozastavit vyplácení daňových příjmů kvůli porušení pravidel rozpočtové odpovědnosti.

Podle legislativy územní samosprávné celky hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři rozpočtové roky. Nerespektuje-li obec či kraj pravidla, ministerstvo financí může pozastavit převod podílu na daňových výnosech.

Ministerstvo financí v materiálu zároveň zařadilo sedm obcí do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření, meziročně o jednu více. Jde o obce, které překročily všechny tři monitorující ukazatele, které úřad sleduje. Vedle dluhu jde o podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celkovou likviditu. Všechna tři pravidla porušily loni obce Ocmanice (kraj Vysočina), Naloučany (kraj Vysočina), Ořechov (Vysočina), Čestice (Královehradecký kraj), Olešnice (Královehradecký kraj), Sibřina (Středočeský kraj) a Pňov-Předhradí (Středočeský kraj).