Aktuálně.cz: Mezinárodní měnový fond varoval, že Řecko může v dalších týdnech zbankrotovat. Je ta hrozba reálná?
Nikos Hlepas: Vzhledem k tomu, že příští peníze ze záchranného programu dostaneme až ve chvíli, kdy věřitelé schválí naše dosavadní reformy, tu v dubnu určité riziko bude. Splátky v březnu by vláda pravděpodobně zvládla i v případě, že by další část půjčky ještě nedostala. Přestože kvůli recesi klesají rozpočtové příjmy.
A.cz: Souhlasíte s názorem, že kvůli zesilující uprchlické krizi, ve které hraje vaše země jakožto "vstupní brána do Evropy" důležitou roli, bude eurozóna ochotná Řecku ustoupit? Například pokud jde právě o požadavky na reformy.
Vypadá to, že se řecká vláda bude snažit "vyměnit" dohodu o řešení uprchlické krize za odpuštění části dluhu. Pokud by ale uprchlická krize měla být záminkou pro zastavení reforem, tak nám to nijak nepomůže. Podobná dohoda by byla hloupá. Pokud se řecká ekonomika nestabilizuje a nezačne se s reformami, pak tato malá země nebude schopná držet na svém území větší množství uprchlíků. Dříve nebo později by nastal ekonomický kolaps.
Nejsme v pozici, kdy bychom dlouhodobě mohli pečovat o stovky tisíc uprchlíků. Řecká populace už sedm let trpí krizí nevídaných rozměrů, žijí tu tisíce bezdomovců a "nově zchudlých" Řeků. Zaměstnanci přišli o 30 až 35 procent svých příjmů a je tu více než milion nezaměstnaných.
A.cz: Takže pokud do podobně špatné ekonomické situace přibudou uprchlíci, už by to na obyčejné lidi mohlo být "moc"?
Zatím Řekové zůstávají pozoruhodně klidní. Nevím ale, co se stane, až počet běženců i problémů v dalších měsících drasticky vzroste. Představte si, co se stane, když se v Řecku, kde je už teď bez práce zhruba čtvrtina populace, objeví několik set tisíc nezaměstnaných. Pokračoval by tlak na snižování mezd a na zhoršení pracovních podmínek. Náš veřejný zdravotní systém je kvůli ekonomické krizi už teď na hranici kolapsu a lékařskou péči potřebuje i spousta uprchlíků.
Nejjednodušší ze všeho by tak pravděpodobně bylo zajistit vzdělání a ubytování běženců.
A.cz: Proč zrovna toto?
Kvůli demografickému poklesu v době krize bude spousta volných míst ve školách. A vzhledem k tomu, že v posledních letech ze země imigroval zhruba půlmilion Řeků, jsou tu extrémně nízké ceny bydlení.
A.cz: Myslíte si, že by se zvládáním migrační krize nepomohl ani například výrazný odpis řeckého dluhu?
To s uprchlickou krizí nijak nesouvisí, seškrtání dluhu nevytvoří efektivní státní správu. Doteď příliv migrantů řešily pouze řecké ozbrojené složky, nevládní organizace a někteří místní politici, uprchlické tábory teď staví armáda. Státní úřady by to v takto krátkém čase nezvládly.
A.cz: Když už mluvíme o škrtu řeckého dluhu, jakou část by museli věřitelé Řecku odpustit, aby byla vaše ekonomika udržitelná?
Předpokládám, že polovinu nebo i více. Řecká vláda sní o tom, že by odpis dluhu měl být podobný, jakého se dočkalo Německo po druhé světové válce (Německu byla v roce 1953 odpuštěna polovina existujícího dluhu, pozn. red.), to ale nikdy nebude přijatelné pro další zadlužené členy Evropské unie.
Důchod by neměl být vyšší než tisíc eur
A.cz: Už jsme mluvili o tom, že k hlavním požadavkům věřitelů patří reforma řeckého důchodového systému. Souhlasíte s tím, že je nezbytná?
Radikální penzijní reformě se řecká vláda vyhnout nemůže. Důchodový systém v Řecku je příliš drahý a nebude udržitelný ani v případě, že by se naše ekonomika vzpamatovala a zvýšila se míra porodnosti. Očekává se, že příští rok dáme na náš důchodový systém jen o něco méně než dvacet procent hrubého domácího produktu, což je mimochodem nejvíce mezi zeměmi OECD. Nezbývají nám tak peníze na investice, na podporu mladých lidí a nezaměstnaných.
A.cz: Jak by měla tato radikální penzijní reforma vypadat?
Minimální věk odchodu do důchodu by pro všechny měl být 67 let, s výjimkou zaměstnanců, kteří pracují v náročných podmínkách, například v dolech nebo na stavbách. Žádný důchod by neměl přesáhnout tisíc eur měsíčně a mladí důchodci, kterým je méně než 62 let, by měli dostat na výběr. Buď se vrátí zpět do práce, hlavně ve veřejném sektoru, kde je kvůli těmto předčasným odchodům do důchodu nedostatek zaměstnanců, nebo budou dostávat velmi nízké, minimální penze.
A.cz: Předpokládám, že nejbolestivější by pro Řeky bylo škrtání důchodů, ke kterému došlo v posledních šesti letech už několikrát. Je zde podle vás ještě prostor pro další snížení?
V řeckém důchodovém systému panuje obrovská nerovnost, pravděpodobně je to nejméně spravedlivý penzijní systém ve světě. Věřím, že velké škrty jsou možné ještě v případě bohatých důchodců a těch, kteří přestali pracovat předčasně - což je téměř třetina všech důchodců. Malé důchody pod 450 eur měsíčně už se ale vzhledem k životním nákladům v Řecku nesmí snižovat.
A.cz: O kolik procent by bylo možné seškrtat ty vysoké důchody?
Jak už jsem zmínil, horní limit tisíc eur by byl přiměřený. Pro některé zaměstnance by to znamenalo, že by přišli o dvě třetiny nebo dokonce větší část svých současných důchodů. Mělo by k tomu ale dojít i kvůli spravedlnosti a solidaritě. Soudci, poslanci a bývalí zaměstnanci státních podniků dostávají skutečně provokativní důchody, pokud je srovnáte s důchody lidí, kteří mnoho let tvrdě pracují v soukromém sektoru.
Hlavní problém jsou turečtí pašeráci
A.cz: Jak teď Řekové vnímají Německo? V létě, když eskalovala dluhová krize, se objevovaly desítky posměšných nebo urážlivých karikatur tamních politiků. Změnilo se to nějak?
Řecká média teď Německo chválí za "humanitární a hluboce evropský přístup". V létě to pro nás bylo poměrně překvapivé, když kancléřka Angela Merkelová oznámila, že je Německo ochotné přijmout milion uprchlíků. Na druhou stranu se tu samozřejmě ozývají hlasy, které Merkelovou i řeckou levicovou vládu kritizují za "vysílání špatných signálů a podporu ilegálních migrantů a pašeráků".
A.cz: Jak by měla vypadat evropská podpora, aby Řecko uprchlickou krizi zvládalo lépe? Zatím jsme došli k závěru, že škrt dluhu ani odpuštění reforem nestačí.
Nejdůležitější je hlídání hranice mezi řeckými ostrovy a tureckým pobřežím, protože Turecko se nijak vážně nesnaží zastavit pašeráky a bránit nelegální imigraci do Evropy. To má samozřejmě svůj důvod, za plavbu z Turecka na řecké ostrovy jsou běženci ochotni platit až dva tisíce dolarů za osobu, v obchodech, které se nacházejí na celém tureckém pobřeží, si nakupují neuvěřitelně drahé a často vadné záchranné vesty. Takže ve zkratce, vznikl tu nový ekonomický sektor, který přináší různým skupinám miliardové zisky.
A.cz: Teď mluvíte o Turecku?
Pašeráci jsou i v Řecku a na Balkánské trase, například v Makedonii, Srbsku, Chorvatsku. Zdaleka největší část tohoto byznysu se ale odehrává v Turecku, loni naše pobřežní hlídky zatkly více než pět set tureckých pašeráků. Pokud jde o Řecko, tak pašeráci působí hlavně ve vnitrozemí a organizují přepravu z přístavu Piraeus k severním hranicím. Ceny, které jim uprchlíci platí, jsou ale výrazně nižší. Běženci už nemají strach, vědí, že jsou na území Evropské unie, takže platí jen něco za přepravu, ale obvykle už ne za ochranu nebo úplatky.
