Atény - Koncem řecké krize si eurozóna nemůže být jistá ani v roce 2016. Křehkou stabilitu, kterou se v létě povedlo nastolit díky dohodě Atén s věřiteli, mohou narušit problémy tamního důchodového systému.
Ekonomové jej označují za "tikající bombu". A reformy, které požadují zástupci eurozóny, mohou snadno zkolabovat. Pro Řeky jde totiž o zřejmě nejcitlivější téma a bude velmi obtížné provádět v této oblasti další úspory.
To naznačil i tamní premiér Alexis Tsipras. Ve víkendovém rozhovoru pro list Real News sice připustil, že se řecký penzijní systém nachází na pokraji zhroucení. Zároveň ale věřitelům vzkázal, že pokud jde o snižování důchodů, tak se země žádným nesmyslným a nespravedlivým požadavkům podřizovat nebude a že peníze vláda uspoří jinde.
Pro připomenutí, v srpnu eurozóna krachujícímu Řecku slíbila další půjčku, která může dosáhnout až 86 miliard eur. Výměnou za to se ale země zavázala k sérii úspor, včetně reformy důchodů. Zde má vláda letos ušetřit částku, která odpovídá procentu řeckého HDP, tedy zhruba 1,85 miliardy eur. Zároveň má být do roku 2019 zrušen solidární fond EKAS.
Konkrétní návrhy na další škrty má Řecko zaslat věřitelům již na začátku tohoto týdne.
Bude z čeho důchody zaplatit?
Nejde přitom jen o úsporu, která pomůže ke snížení obřího řeckého dluhu. Podle ekonomů je současný systém důchodů v Řecku neudržitelný.
"Málo se ví, že řecká krize je ve své podstatě hlavně penzijní krize. Od roku 1990 se různé řecké vlády potýkaly s problémem reformy penzijního systému a přehazovaly si ji jako horký brambor," shrnuje ekonom společnosti Partners Pavel Kohout.
Na starobní důchody dávají Atény podle OECD přes 12 procent tamního HDP, zatímco průměr OECD činí 7,4 procenta. Pro srovnání: v Česku stojí důchody 8,4 procenta a v Německu 8,6 procenta HDP.
A zaplatit důchody je v Řecku stále náročnější. Poté, co země v roce 2010 sklouzla do recese, řada zaměstnanců ve strachu ze ztráty místa odešla do předčasného důchodu. Jen ve veřejném sektoru šlo přibližně o 60 tisíc osob. Počet důchodců tedy rapidně vzrostl.
Míra nezaměstnanosti v Řecku i tak stoupla k 25 procentům. Tím, že pracovalo - a platilo daně - méně lidí, měla vláda k dispozici méně peněz než v předchozích letech. Penzijní fondy navíc v době krize přišly o část peněz, podle deníku Financial Times až o 25 miliard eur. Důvodem byla tehdejší "restrukturalizace" řeckého dluhu, v rámci které došlo k výměně vládních dluhopisů za nové, s nižší hodnotou. V Řecku přitom od roku 1950 platí, že penzijní fondy musí nejméně 77 procent peněz investovat do vládních dluhopisů.
Důchodci živí i vnuky
Řecko trápí i stárnutí populace. Podle OSN by do roku 2050 mělo v zemi žít 40,7 procenta osob, kterým bude 60 let a více.
A pokud se nebudou penzisté schopni uživit sami, hrozí jim vážné problémy, varuje Evropský parlament ve studii Employment and Social Development in Greece. Ve skupině mladých lidí, kteří by měli do důchodového systému přispívat, se totiž nyní míra nezaměstnanosti blíží 50 procentům.
"Hodně zlý je vysoký počet předčasných důchodců. Tedy lidí, kteří by za normálních okolností mohli být ekonomicky aktivní. Úplně nejhorší je ale pokles porodnosti, zhouba, která má trvalé následky a nedá se napravit nějakou jednoduchou rychlou reformou," souhlasí ekonom Kohout.
Jestliže nebudou mít řečtí penzisté dost peněz, nezasáhne to navíc jen důchodce. Na příjmech prarodičů podle think-tanku Makropolis závisí polovina všech řeckých domácností. To loni potvrdili samotní Řekové i reportérce Aktuálně.cz v Aténách. "Doufám, že budu mít dost peněz. Nemůžu čekat, že mi pomohou děti, ony naopak čekají, že já pomohu jim," uvedl například pětapadesátiletý učitel Vasilis.
Škrty už proběhly
Od roku 2010, kdy "vypukla" současná řecká krize, už v tamním důchodovém systému několik změn proběhlo. Například došlo ke zrušení dříve běžného třináctého a čtrnáctého důchodu.
Zároveň se snížily částky, které řečtí penzisté měsíčně dostávají. Nejvíce se škrty dotkly nejbohatších - lidem, kteří dostávali více než 2000 eur měsíčně, klesla penze nejméně o 40 procent. Do této skupiny ale patří jen zhruba pět procent důchodců v zemi. Lidé s důchodem do 1000 eur přišli o 14 procent této částky.
Průměrný důchod v Řecku teď tedy činí zhruba 833 eur měsíčně, zatímco v roce 2009 to bylo podle řeckého úřadu práce 1350 eur. Zároveň podle tamního ministerstva práce nyní až 45 procent řeckých důchodců žije pod hranicí chudoby, která vzhledem k nákladům na živobytí činí 665 eur měsíčně.
Podle OECD platí, že v průměru řecký důchodce dostane 54,1 procenta částky, kterou byl zvyklý vydělávat (jde o poměr k předešlému čistému příjmu). V Česku se jedná o 64 procent a na Slovensku o 81 procent.
"Před pěti lety jsem mohl ušetřit okolo sto eur měsíčně. Dneska bych spíš měl v úmyslu si půjčovat, tak tak vyjdu, a to žiji sám. Za nájem platím 250 eur, dalších třicet eur za telefon, třicet za proud, čtyřicet za topení, dvacet za vodu," vyjmenoval v létě v rozhovoru pro Aktuálně.cz řecký důchodce Alexandros Aliapoulios, který bere necelých sedm set eur měsíčně.
Pomalé změny a nepřehlednost
Kromě toho řecký parlament v minulých letech schválil i vyšší věk odchodu do důchodu. Ten se nejprve posunul na 62 let u mužů a na 60 let u žen, následně se rozhodlo o zvýšení na 67 let. Problém ovšem je, že se toto zpřísnění dotklo jen zaměstnanců, kteří pracují méně než deset let.
Na třetinu seškrtali politici i široký seznam profesí, ve kterých bylo kvůli náročným podmínkám možné odejít do důchodu dříve. Mezinárodní pozornost tehdy zaujalo hlavně to, že výjimka platila i pro kadeřnice. Změny ale opět zasáhnou jen mladé zaměstnance. "Kadeřnice byly tedy ze systému předčasných odchodů do důchodu vyňaty. Většina z nich - minimálně ty, které už pracují alespoň deset let - ale může tuto výhodu dál využívat," shrnuje ve své studii Evropský parlament.
Reformu řeckého důchodového systému navíc dlouhodobě komplikuje jeho nepřehlednost. Místní dostávají základní penze, doplňkové penze a pro nejchudší důchodce existuje zmíněný solidární fond EKAS.
Pokud by Řecko další reformy důchodů odmítlo, tak podle analytika X-Trade Brokers Kamila Borose nemusí dostat další část půjčky od eurozóny. "V nejbližších měsících nemá mnoho splatných dluhů, takže by odstavení od evropských peněz mohlo teoreticky několik měsíců vydržet,“ říká s tím, že vyšší částky bude muset Řecko poslat věřitelům až v červenci.
