Ekonom Dominik Stroukal zároveň zdůrazňuje, že kurz měny je pro ekonomiku země sice důležitý, ale ne zásadní. "Kurz není nic, co by odráželo sílu ekonomiky. Je to cena a ta je pro ekonomy zajímavá, ukazuje ale průsečík jak poptávky, tak nabídky. Není to jako u obrazů Picassa, kde je cena výsledkem jen poptávky a jasně nám říká, jak moc je lidé chtějí," vysvětluje.

Alespoň nějakou představu o stavu ruské ekonomiky přinášejí jiná data. Ruský statistický úřad tento týden oznámil, že meziroční míra inflace v Rusku v květnu klesla na 17,1 procenta z dvacetiletého maxima 17,8 procenta v dubnu. Na příští rok počítá centrální banka s poklesem inflace na pět až sedm procent.

Meziměsíční čísla ale ukázala, že se ceny "nehnuly". To podle ekonomů může značit, že tamní domácnosti začínají mít problém s penězi, a dochází tak k oslabování poptávky po zboží a službách.

• Rusko vrací úder Západu. Čím hrozí zahraničním firmám a co nepustí ven přes hranice

Jaká je ale realita v zemi, se dá jen těžko odhadovat. "Myslím, že faktická kondice ruské ekonomiky se nám bude stále více zamlžovat. Je evidentní, že vláda rozšiřuje svou kontrolu nad informacemi, a není důvod, aby vynechala statistická data. Také jimi se dá ovlivňovat veřejné mínění a využít je k propagandě," říká analytik Vlk.

Makroekonomické statistiky zachycují ruskou ekonomiku se zpožděním, ale podle expertů zatím nevypadají špatně - příkladem může být 3,5procentní růst HDP v prvním čtvrtletí letošního roku.

"Na jednu stranu je určitě plus vyšší příjem z prodeje fosilních paliv díky jejich vyšším cenám. Na stranu druhou jsou tu samozřejmě sankce, postupně dopadající na ekonomiku v různých sférách. Jejich efekt ale bude dlouhodobý a jsou nastavené hlavně na postupné zaostávání Ruska v ekonomické oblasti," doplňuje Vlk.