Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Jak Rusko podrželo svou měnu

Když Rusko koncem letošního února spustilo vojenský útok na Ukrajinu, byl to šok i pro investory ve světě. V očekávání toho, že Západ uvalí na zemi sankce, se proto začali ruské měny rychle zbavovat.

"Nejistota, zda se rublu v budoucnu dokážete zbavit, nebo z druhé strany, jestli si budete moci nakoupit západní měny, velí takovou měnu prodat," vysvětluje myšlení na trzích analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk.

• Putinova hra na zbabělce. Proč chce za plyn rubl a jak se snaží přechytračit Západ

Aby ruská centrální banka pádu rublu zabránila, reagovala prudkým zvýšením úrokových sazeb až na nebývalých 20 procent z 9,5 procenta. Záměr byl prostý - měnu učinit pro investory atraktivnější skrze úročení.

Kreml zároveň uzavřel obchodování na trzích a zavedl různé kapitálové restrikce, které měly omezit odliv deviz ze země. Vedle toho nařídil povinnost směn do rublu pro všechny instituce a státní podniky. Firmám tedy například přikázal, aby takto z většiny směňovaly příjmy v cizích měnách, a bankám naopak zakázal prodávat lidem zahraniční měny.

• Tři problémy, které teď musí řešit každý Rus. Úder sankcí a omezení SWIFT funguje

Výsledkem bylo, že propad ruské měny po uvalení sankcí nebyl zas tak dramatický, jak západní trhy obecně očekávaly. Volný pád rublu se tedy nekonal.

"A od požadavku plateb za energie v rublech už v podstatě ani nebylo nutno na podporu silného rublu intervenovat. Po světě se rubl pro platby za energie sehnat nedá, tak se musí nakupovat od ruské centrální banky, a to za jakýkoli kurz, který stanoví," říká analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Rusko tedy z tohoto problému vyklouzlo na první pohled dobře. Cena za to však byla vysoká - z rublu se stala "loutková měna", jejíž kurz už v podstatě nic neznamená.