sankce

Rusko slíbilo odvetu za kroky EU, rozšíří svou černou listinu

Rusko na základě reciprocity rozšíří svou černou listinu jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie. Oznámilo to ve středu ruské ministerstvo zahraničí. Moskva zakáže dalším představitelům členských zemí a institucí EU vstup do Ruska, ale mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na tiskové konferenci neupřesnila, kdo bude postižen. Počet osob figurujících na ruské černé listině bude podle ní stejný jako počet Rusů na sankčním seznamu EU.

EU podle mluvčí v poslední době podnikla řadu nepřátelských kroků vůči Rusku a ruským občanům. Blok uplatňuje sankce bez ohledu na mezinárodní právo a kvůli "vymyšleným, absurdním záminkám", uvedla Zacharovová. Moskva podle ní opakovaně varovala unii před zhoubností takového přístupu, ale "v EU ignorují naše návrhy vést věcný, profesionální dialog na základě faktů, a jako dříve dávají přednost sankcím". "Pokud EU bude pokračovat v tomto konfliktním přístupu, vyhrazujeme si právo adekvátně reagovat," dodala.

Zdroj: ČTK

OSN neobnoví sankce proti Íránu za porušování jaderné dohody

Německo, Francie a Británie v pátek společně vzkázaly Radě bezpečnosti OSN, že sankční režim odvolaný na základě jaderné dohody s Íránem nebude tento víkend obnoven, jak požadují Spojené státy. Napsala to agentura Reuters, která se dostala k dopisu adresovanému RB OSN třemi evropskými stranami zmíněné dohody z roku 2015.

"Neúnavně jsme pracovali na zachování jaderné dohody a zůstáváme odhodláni v tom pokračovat," uvedla trojice západoevropských velvyslanců při OSN. V dopise se podle Reuters mimo jiné píše, že jakékoli rozhodnutí či krok ve snaze obnovit protiíránské sankce OSN je bez "právního efektu". Odpuštění sankcí prý zůstane v platnosti i po víkendu.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo v srpnu oznámil, že zahájil třicetidenní proces, který by měl vést k obnovení sankcí OSN vůči Íránu. Učinil tak prostřednictvím stížnosti zaslané Radě bezpečnosti ohledně toho, že Teherán údajně jadernou dohodu porušuje. Sankce by se podle Washingtonu měly vrátit v noci na neděli.

Zdroj: ČTK

Evropská komise neuvalí na Rusko sankce kvůli Navalnému, dokud vyšetřování nepotvrdí viníka

Evropská komise v reakci na naléhání mnohých představitelů evropských států uvalit na Rusko nové sankce kvůli otravě opozičního vůdce Alexeje Navalného upozornila, že takový krok bude možný až poté, co vyšetřování odhalí, kdo je za útok odpovědný. Moskva odpovědnost nadále odmítá a poukazuje na to, že Berlín, který otravu ve středu oznámil, zatím nepředložil žádné důkazy. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že jde o podvod s cílem přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby v Bělorusku zmítaném protivládními protesty nezasahoval.

Německá vláda ve středu oznámila, že k otravě Navalného byla nade vší pochybnost použita nervově paralytická látka ze skupiny novičok, vyvinutá v bývalém Sovětském svazu. Zpráva vyvolala kritické reakce na adresu Moskvy. O vývoji celé kauzy mají mimo jiné v pátek v Bruselu diskutovat velvyslanci členských zemí NATO.

Mluvčí EK Peter Stano řekl, že další sankce Evropské unie mohou přijít, až vyšetřování odhalí, kdo je za otravu Navalného zodpovědný. Nezávislé vyšetření a předání pachatelů spravedlnosti podle něj musí zajistit Rusko. Stano dodal, že EU bude reagovat na základě příštích kroků Moskvy.

Zdroj: ČTK

Bělorusko zavádí odvetné sankce vůči činitelům pobaltských zemí

Bělorusko se rozhodlo zavést sankce na některé představitele Litvy, Lotyšska a Estonska. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej. Jde o odvetný krok za sankce, které uvedené tři pobaltské státy uvalily na skupinu běloruských činitelů, včetně prezidenta Alexandra Lukašenka.

Litva, Lotyšsko a Estonsko v pondělí zakázaly Lukašenkovi a 29 dalším běloruským představitelům vstup do Pobaltí. Jde o osoby, které byly podle pobaltských zemí zapojené do zfalšování prezidentských voleb konaných 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací.

Makaj dnes řekl, že stejný zákaz bude platit vůči činitelům všech tří států. Odmítl upřesnit jména na sankčním seznamu, má jít ale o lidi, kteří se podle něj snažili zasahovat do vnitřních záležitostí Běloruska.

Sankce proti konkrétním představitelům režimu v Minsku chystá také Evropská unie. V této souvislosti Makaj poznamenal, že odvetná opatření Minsk podnikne vůči všem zemím, které se k sankcím proti Bělorusku připojí.

Zdroj: ČTK / Reuters

EU rozšířila sankce proti Madurovu režimu, Venezuela vyhostí šéfku delegace EU

Evropská unie v pondělí přidala na svůj sankční seznam dalších jedenáct činitelů režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, na černé listině je tak nyní 36 osob. Maduro následně podle agentury AFP oznámil, že šéfka unijní delegace v zemi Isabel Pedrosaová musí do 72 hodin opustit zemi.

"Rozhodl jsem se dát ambasadorce Evropské unie 72 hodin na odchod ze země," řekl Maduro v televizním projevu. Dodal, že šéfka delegace může pro odchod z Venezuely použít letadlo. Řekl také, že pokud Evropané nebudou obyvatele Venezuely respektovat, budou muset odejít.

Zdroj: ČTK

USA přidaly na černou listinu 33 čínských firem a institucí

Americké ministerstvo obchodu zavádí hospodářské sankce vůči dalším 33 čínským společnostem a dalším institucím kvůli porušování lidských práv a obavám o národní bezpečnost Spojených států.

Zápis těchto subjektů na takzvanou černou listinu je dalším pokusem vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa o zásah proti firmám s vazbami na nákupy pro armádu a potrestání Pekingu za chování k muslimským menšinám, napsala agentura Reuters.

Subjekty na seznamu mají zakázaný přístup k americké technologii bez souhlasu vlády USA.

Zdroj: ČTK

Írán kvůli poklesu své měny škrtne na svých bankovkách čtyři nuly

Íránský parlament schválil zákon, který umožňuje vládě škrtnout na bankovkách domácí měny ríjál čtyři nuly. Změna je reakcí na prudký pokles hodnoty měny kvůli americkým sankcím. Oficiální měnou země se pak má nově stát túmán. 

Zdroj: ČTK

Írán považuje snahu USA prodloužit zbrojní embargo za nelegitimní

Snahu USA prodloužit mezinárodní zbrojní sankce proti Íránu považuje Teherán za nelegitimní. Mluvčí íránské diplomacie Abbás Músaví v pondělí řekl, že Írán nechce odstoupit od mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015 a že americké úsilí o prodloužení embarga není legitimní. USA se snaží získat podporu pro takový krok u Francie, Německa a Británie a podle agentury AP by Rada bezpečnosti OSN mohla o návrhu na prodloužení hlasovat v květnu.

Ukončení zbrojních sankcí, jejichž platnost vyprší v říjnu, je zakotveno v rezoluci číslo 2231, která zaštiťuje jadernou dohodu z roku 2015. USA ale od dohody v roce 2018 odstoupily jako od neúčinné. Dohoda umožnila zrušení mezinárodních hospodářských sankcí proti Íránu výměnou za omezení jeho jaderného programu; součástí ujednání bylo i stanovení říjnového termínu ukončení zbrojního embarga.

Podle AP nechaly USA v RB OSN kolovat návrh prodloužení embarga, ale je téměř jisté, že rezoluce narazí na odpor Ruska a Číny, tedy stálých členů rady s právem veta a signatářů dohody s Íránem.

Zdroj: ČTK

Rusko a Čína chtějí zmírnit sankce proti KLDR, Washington je proti

Rusko s Čínou navrhly Radě bezpečnosti OSN ukončit některé sankce vůči Severní Koreji v zájmu zlepšení životních podmínek obyvatel. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters.

Americké ministerstvo zahraničí je zatím proti uvolnění sankčního režimu vzhledem k tomu, že KLDR podle něj hrozí provokacemi a země odmítá jednat o likvidaci jaderných zbraní.

Moskva s Pekingem chtějí mimo jiné odvolat blokádu vývozu soch, mořských plodů a textilu z KLDR a chtějí rovněž umožnit Severokorejcům pracovat v zahraničí a podpořit mezikorejské silniční a železniční projekty. Rusko zmínění podmínek zdůvodňuje tím, že by to povzbudilo jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Pchjongjangem.

Zdroj: ČTK

USA rozšířily sankce proti Rusku kvůli vměšování do voleb

Do seznamu sankcemi postižených osob bylo zařazeno šest pracovníků petrohradské Agentury pro výzkum internetu (AII), kterou americké úřady označují za "trollí farmu" odpovědnou za šíření falešných a demagogických zpráv.

Sankce byly vyhlášeny rovněž proti třem ruským firmám registrovaným na Seychelách, které jsou podle ministerstva financí USA napojeny na ruského miliardáře a kremelského důvěrníka Jevgenije Prigožina. Právě Prigožin je považován za hlavního sponzora AII, odpovědný je ale údajně i za financování soukromé armády, jejíž bojovníci operují na Blízkém východě a v Africe. Sankcemi Američané zatížili i tři Prigožinovy soukromé letouny a jachtu.

Zpráva amerického ministerstva uvádí, že sankce jsou reakcí na vměšování Ruska do prezidentských voleb v roce 2016 a kongresových voleb o dva roky později. Rusko jakékoli zásahy do amerických voleb popírá.

Zdroj: ČTK
Pokračovat