Jak tedy překonat současnou krizi na trhu práce?
Jde o kombinaci několika řešení. Prvním z nich je, že se musíme otevřít zahraničí. Jsme nesmírně uzavření. Naše skoro až xenofobie a strach z cizinců jsou opravdu silné. To je špatně. Druhým řešením je, aby firmy stále více přemýšlely, jak některou lidskou činnost nahradit stroji, tedy více robotizovat. Nesouhlasím s tím, že takové řešení bere lidem práci. Vezme jim možná tu s nižší přidanou hodnotou a dá novou, odbornější. Pořád jsme z velké části ještě montovna a měli bychom využít potenciál našich lidí, který je daleko větší, než se zdá.
Jiří Vacek
Jiří Vacek pracoval v několika firmách ve funkci personálního ředitele, nejdéle působil ve společnosti Nestlé, nejenom u nás, ale i ve Švýcarsku a Itálii. Do T-Mobilu nastoupil letos v únoru a na starosti má přes sedm tisíc zaměstnanců v Česku i na Slovensku.
A třetí věc?
Je fajn, že řada mladých lidí odchází studovat nebo pracovat do zahraničí. My bychom je ale měli začít systematicky stahovat zpátky do Česka. Poté, co získají nějakou zkušenost, je oslovit a nabídnout atraktivní práci.
To bude ovšem těžké, vzhledem k výši průměrné mzdy u nás a například v západní Evropě.
Nemyslím, že jediné, na co tito lidé koukají, je výše mzdy. Pro ně je bariéra to, že tu nemají dostatečné uplatnění. Ano říká se, že západní Evropa platí lépe, ale já si myslím, že se tu máme při porovnání mzdy a nákladů na život velmi dobře. I kdybychom teď skokově navýšili mzdy o 20 %, tak se nám sem lidé nevrátí. A to proto, že řada firem je stále tak trochu zkostnatělá, neumožňuje mladým lidem dělat věci jinak, po svém, neumožňuje jim z domova dobýt svět. A nenalákáme je ani na vlastní byznys. Protože otevřít vlastní firmu je u nás pořád ještě komplikovanější než v zahraničí.
Řada průzkumů tvrdí, že mzda přestává být pro mladé lidi motivací k práci, ať mají zahraniční zkušenost, nebo nemají.
Protože se její výše v jednotlivých oborech srovnává. Víc a víc se firmy mezi sebou porovnávají. A upřímně, když některé firmy v určité oblasti zvýší o 10 % mzdy, tak je zbývající postupně následují. To je trend. A není firma, která by jen tak zvýšila o 20 % jen proto, že chce být hezká.
Co tedy firmu udělá pro mladé uchazeče atraktivnější, když ne odměna?
To, že včas chytne nové trendy. Když přijde zaměstnanec za dva tři roky, tak mu bude celkem upřímně jedno, jakou bude mít odměnu. Bude ho zajímat, jestli může okamžitě ovlivňovat určité procesy. Pokud se ovšem ocitne ve společnosti, ve které musí projít přes osm dveří a přes čtyři asistentky, aby se pobavil s ředitelem, rychle odejde.
Mileniálové, o kterých mluvíme, v té staré Evropě představují zatím menší skupinu, ale bude jich přibývat. A ti chtějí žít rychle, chtějí mít dopad, chtějí znát cíl a chtějí mít dobře vybalancovaný pracovní a osobní život. Stabilní zaměstnání už pro ně není snem, jako bylo pro nás. Zaměstnanci nebudou zaměstnanci, ale více ti, kdo budou najímáni na projekty. Na delší i kratší dobu. A tak bude přibývat různých forem práce.
Třeba práce z domova?
Firmy už teď podporují home office, je to populární, ale myslím, že už jsme na vrcholu. Nevěřím tomu, že firma bude mít dlouhodobě na home officu více než 10 až 20 procent zaměstnanců. Práce bude globální. Spíše tedy budou vznikat po celé republice různé huby, ve kterých se potkají jednotlivé týmy a s centrálou budou komunikovat technologiemi. Úkolem personalistů bude dál podřízené motivovat a inspirovat. Jen to nebude z očí do očí, ale přes konferenční hovory, videa. A budeme na to mít jen pár okamžiků. O to lepší lídři budeme muset být.
Co dalšího nás čeká?
Mění se zásadně organizační struktury. Byli jsme zvyklí, že nastoupíme na juniorskou pozici, po letech se posuneme na seniorskou pozici, pak na manažera, ředitele, čím jsem výš, tím jsem důležitější. To byl náš sen - skončit co nejvýše. Ale protože přichází trend kompletní transparentnosti, všechny informace začínají být dostupné, rozhodování se zrychluje, tak už nepotřebujeme tolik hierarchických stupňů. Manažeři, kteří vládli informacemi a mocí, už nebudou potřeba. Postačí inspirující lídři.
Kompletní transparentnost - kam až půjde?
O zaměstnavatelích budeme vědět úplně vše. Jak fungují, jakou kulturu prosazují, s kým spolupracují, obchodují, prostě vše. Obzvlášť těžká ale bude transparentnost v odměňování a v benefitech. Každopádně do dvou do tří let je to tady.
Proč těžká?
Bojíme se otázek, které přijdou: proč má jeden kolega menší mzdu než ten druhý. A my to budeme muset vysvětlit nebo napravit. Transparentnost bude férovější a zjednoduší nám ve výsledku život.
Jak vidíte budoucnost vašeho oboru?
Řada telekomunikačních firem je v takovém zvláštním stavu - je to byznys s obrovským potenciálem, ale hodnota firem klesá. Všichni velcí hráči mají problém, aby se na trhu udrželi, a to proto, že přicházejí menší hráči, kteří začínají být silní, nemají žádné struktury, jsou plně digitální a rychlejší.
Představte si, že je v Evropě zhruba 500 operátorů. A teď je otázka, jak se T- Mobile, který má v Česku 3500 zaměstnanců, bude schopen přizpůsobit. Tlak na lidi je kvůli tomu velký a bude se ještě zvyšovat. A proto je tak důležité, abychom lidem uměli správně vysvětlit, proč musíme pokračovat v zefektivňování, digitalizaci a automatizaci. A oni nám věřili a tomu tlaku se postavili.
Všimla jsem si, že hledáte zaměstnance i mezi dříve neatraktivními skupinami. Pracují pro vás vězni, snažíte se oslovit matky, které pečují o děti.
Zaměstnávání vězňů bylo trochu společenskou odpovědností zhruba před dvěma lety. Ale vyplatilo se, spolupráce funguje a vlastně jsme tím předběhli dobu. Kategorie matek na rodičovské je pro mě velmi zajímavá, myslím, že je to skupina s obrovským potenciálem, na kterou se teď zaměřujeme.
A tak trochu výzvou je pro nás skupina lidí v předdůchodovém a důchodovém věku. Evropa bude mít obrovský problém se stárnutím a zaměstnavatelé se budou muset do řešení zapojit. Tito lidé mají trhu práce co dát, ale my pro ně musíme najít uplatnění, zjistit, jak je zapojit, protože právě kvůli té naší rychlosti to není vždy úplně jednoduché. Ale říkám si: proč bychom na místo dvou sprinterů nemohli dát čtyři vytrvalce?
Zůstáváte při pohledu do budoucna stále optimistou?
Současný stav na trhu práce, ty obrovské změny, které jím otřásají, s sebou přinášejí obrovské pozitivum - firmy nutí hledat různé možnosti a nová řešení. Stávají se kreativnějšími ve všech směrech, aby našly nové zaměstnance a udržely si je.
A je to dobré i pro lidi samotné. Už neplatí, že když se vyučíte soustružníkem, budete jím 40 let. Profese vznikají a zanikají. Lidé se budou muset neustále učit, zvykat si na nové nástroje, nové techniky. Ano, ze začátku je to stres, ale nakonec zjistíme, že nám to učení vlastně jde a že jsme stále lepší.
