


Americký prezident Donald Trump podepsal dokumenty o uvalení desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí. Informoval o tom Bílý dům. Dodal, že clo vstoupí v platnost v úterý. Clo bude platit 150 dní a nebude se vztahovat na některé zboží, třeba na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters. České firmy to podle analytiků příliš neovlivní.

Trump rozhodnutí zavést nové clo ohlásil v pátek poté, co americký nejvyšší soud zrušil rozsáhlá cla, která prezident zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze.
„Je mi velkou ctí, že jsem právě v Oválné pracovně podepsal globální desetiprocentní clo na všechny země, které bude účinné téměř okamžitě,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Nejvyšší soud v pátek rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když zavedl plošná globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Trump následně rozhodnutí soudu označil za hluboké zklamání a ohlásil rozhodnutí zavést nové desetiprocentní clo na základě jiného zákona.
Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvedl, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava "velmi jasně" zavádění daní, což zahrnuje i zavádění cel, svěřuje do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ prohlásil Roberts.
Nové desetiprocentní clo zavedl Trump na základě paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974. Ten mu umožňuje uvalit cla ve výši až 15 procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.
Trump uvedl, že k prosazení své celní politiky hodlá využít i další zákony. „Máme alternativy, skvělé alternativy,“ prohlásil. „Získáme více peněz a budeme díky tomu mnohem silnější,“ dodal. Americký prezident zavádění cel zdůvodňuje mimo jiné snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy k návratu výroby do USA.
Situace kolem amerických cel zatím české firmy podle analytiků příliš neovlivní, v platnosti totiž nejspíš zůstávají pro tuzemské vývozce klíčová cla na automobily či ocel. Celkově jsou ale nová cla pro EU mírnou úlevou, pravděpodobně ovšem jen dočasnou. Další změny kolem amerických cel tak především zvyšují nejistotu na trhu.
Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil na to, že pro českou ekonomiku jsou problematická zejména cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je navíc největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel. Ta podle Berky může omezit zahraniční poptávku po českém zboží. "Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích," řekl Berka.
Analytik skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že jedna z velkých kategorií českých vývozů do USA je v leteckém průmyslu, na které se dosud vztahovala výjimka. "Pokud teď nová cla budou skutečně na všechno, pro tuto část českých vývozů to může znamenat zvýšení cla," podotkl Bartoň. Zároveň ale připomněl, že české firmy podle výpočtů více než americká cla ovlivňoval přítok čínských výrobků do EU. "Když teď budou proudit do USA zase snáze, protože snížení cel na Čínu je výraznější než na EU, tak by měly české firmy zase o něco méně strádat kvůli čínské konkurenci," dodal Bartoň.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska je podstatné, že clo dopadá na všechny země bez rozdílu. "To snižuje riziko, že by české firmy byly znevýhodněny vůči konkurenci z jiných regionů. Nejde tedy o selektivní obchodní válku, ale o obecné zdražení. Pro exportéry to znamená tlak na marže, nikoli automatickou ztrátu trhu," vysvětlil. Krátkodobě lze podle něj čekat především vyšší nejistotu.






Vedení Univerzity Karlovy jedná s bývalým proděkanem Katolické teologické fakulty Alešem Prázným o jeho možném návratu do vedení fakulty. Mohl by se opět stát proděkanem. V pátek to uvedla mluvčí univerzity a členka kolegia rektora Michaela Lagronová.



Německá tajná služba bude dál sledovat stranu Alternativa pro Německo (AfD), protože jsou v ní proudy, které se staví proti demokratickému zřízení země. Řekl to v pátek německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v reakci na čtvrteční rozhodnutí správního soudu v Kolíně nad Rýnem.



Bývalý americký prezident Bill Clinton dnes bude ve městě Chappaqua ve státě New York svědčit za zavřenými dveřmi před sněmovním výborem pro dohled, který vyšetřuje kauzu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina a síť jeho kontaktů. Jeho manželka Hillary Clintonová svědčila před výborem ve čtvrtek.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval slovenského premiéra Roberta Fica na Ukrajinu k projednání všech existujících otázek mezi oběma zeměmi. Oznámila to ukrajinská prezidentská kancelář po pátečním telefonátu mezi oběma představiteli. Pozvání následovalo po sporu mezi Bratislavou a Kyjevem o dodávky ruské ropy ropovodem Družba. V tuto chvíli není zřejmé, zda Robert Fico pozvání přijal.