


Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) posoudí, zda je právní řešení Agrofertu, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) vložil veškeré akcie holdingu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, v souladu s národní a evropskou legislativou. SZIF o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Zemědělský fond zároveň ukončuje vyplácení osmi podpor Agrofertu z programu rozvoje venkova ve výši zhruba 68 milionů korun.
"Cílem fondu je chránit veřejné prostředky a zajistit, aby evropské i národní finance byly poskytovány výhradně tam, kde jsou splněny všechny zákonné podmínky.
Právě proto fond volí obezřetný a právně podložený postup," uvedl SZIF v tiskové zprávě. Termín pro vypracování stanoviska není podle něj pevně stanovený. O vypracování právní analýzy požádal fond externí advokátní kancelář.
Administraci podpor ukončil SZIF Agrofertu už v minulosti, a to po ukončení auditu Evropské komise. Tehdy se jednalo o podpory ve výši 370 milionů korun, uvedl fond.
Vymáhání dotací od firem z holdingu Agrofert bude v úterý řešit také dozorčí rada SZIF. Rada chce podle svého předsedy Tomáše Dubského (STAN) slyšet, jak bude generální ředitel fondu Petr Dlouhý dále postupovat ve vymáhání.
SZIF v úterý v tiskové zprávě uvedl, že další historické dotace z národních a evropských zdrojů podrobuje detailním právním analýzám. "Běh prekluzivní lhůty u těchto dotací končí v prosinci 2027 až 2031, což poskytuje prostor pro důkladnou přípravu," napsal fond.
Zemědělský fond vymáhání dotací zatím nezahájil, přestože bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) loni v říjnu uvedl, že fond začal podnikat první kroky k zpětnému získání dotací vyplacených firmám z Agrofertu.
Fond podle Výborného pouze uskutečnil kontrolu u dvou společností z Agrofertu, tím ale proces skončil a samotné správní řízení o vrácení dotací fond nezahájil. Výborný i Dubský by chtěli slyšet, proč dosud nebyly učiněny další kroky.
Jde o dotace v celkové výši přes sedm miliard korun vyplacené v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů tehdejšího majitele firmy, předsedy hnutí ANO a nynějšího premiéra Andreje Babiše.



Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Ukrajinské drony zasáhly klíčové ruské ropné přístavy a ochromily část exportu. Útoky vyřadily až 40 procent vývozní kapacity, což představuje největší narušení dodávek v moderní historii Ruska. Moskva čelí výpadkům příjmů v době vysokých cen ropy, dopady na ekonomiku však podle expertů mohou být jen dočasné.



Jestli se od někoho podobná jízda nečekala, je to právě on. Jiří Lehečka se v průběhu první části sezony trápil, marně hledal formu. V Miami ale doslova šokuje tenisový svět fenomenálním tenisem a jen těžko pochopitelnými statistikami. Čtyřiadvacetiletý hráč si zahraje životní finále proti italské superstar Janniku Sinnerovi.



Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zatím neuvažuje o odvolání svého náměstka Zdeňka Kettnera (SPD) kvůli sdílení falešné fotografie s předsedou spolku Milion chvilek pro demokracii Mikulášem Minářem a teologem Tomášem Halíkem. Domluvil se s ním na omluvě, jež by podle Plagy měla mít adekvátní formu, například osobního setkání. Sám Halík by ale považoval Kettnerovo odvolání za adekvátní.