Trump opět pohrozil Íránu kvůli zabíjení demonstrantů a uvalil nové sankce

Americký prezident Donald Trump dnes Íránu pohrozil, že pokud bude nadále pokračovat zabíjení protestujících, bude to mít vážné následky. Bílý dům podle agentury Reuters tvrdí, že Írán pozastavil 800 poprav, které se měly uskutečnit ve středu. Děje se tak v den, kdy Spojené státy uvalily nové sankce na íránské představitele obviněné z potlačování protivládních demonstrací. Protesty si v Íránu vyžádaly podle lidskoprávních organizací nejméně 3400 mrtvých.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová předložila členským státům EU návrh nových sankcí proti Íránu v souvislosti s potlačováním protivládních demonstrací v zemi. Informoval o tom dnes server Euronews. Podrobnosti ohledně sankcí nejsou známy, jde podle zdrojů ČTK o informace v utajeném režimu.

Spojené státy dnes uvalily nové sankce na íránské představitele obviněné z potlačování protivládních demonstrací, které od konce prosince zasáhly celou zemi. Sankce se také podle agentury AP týkají takzvaného stínového bankovnictví. Protesty si v Íránu vyžádaly podle lidskoprávních organizací nejméně 3400 mrtvých, přičemž odhadem úřady zadržely okolo 20.000 lidí.

Spor o Grónsko, které chce připojit k USA americký prezident Donald Trump, lze řešit diskusí v rámci Severoatlantické aliance, řekl dnes český prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Americké převzetí ostrova, který formálně patří Dánsku, by bylo vážnou hrozbou pro NATO. Pavel odmítl silová řešení a prohlásil, že konflikt uvnitř aliance by pouze nahrál jejím protivníkům.

Na Kubu dnes byly repatriovány pozůstatky 32 jejích občanů, kteří zemřeli 3. ledna při vojenské operaci Spojených států ve Venezuele. Kubánští vojáci a agenti tajných služeb byli součástí ochranky venezuelského prezident Nicoláse Madura, jehož americké jednotky unesly do USA, kde čelí obvinění kvůli obchodu s drogami. Tři desítky Kubánců, jejichž památku dnes v Havaně uctili, označil tamní režim za "národní hrdiny", informovala agentura Reuters. V pátek se má také v kubánské metropoli konat demonstrace před americkým velvyslanectvím.

Saúdská Arábie, Katar a Omán se snaží odradit amerického prezidenta Donalda Trumpa od útoku na Írán, uvedla dnes agentura AFP. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí mezitím sdělil svému saúdskému protějšku Fajsalu bin Farhánovi Saúdovi, že Írán je připraven se bránit proti jakékoli zahraniční hrozbě. V ulicích Teheránu je výrazně zvýšená přítomnost bezpečnostních složek a lidé se v atmosféře nejistoty a nebezpečí možného útoku ze strany Spojených států obávají, co přijde dál, napsala stanice Al-Džazíra.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) plánuje hovořit o situaci kolem Grónska s dánskými diplomaty. ČTK dnes sdělil, že setkání se uskuteční velmi brzy a na toto téma bude určitě hovořit i se svým dánským protějškem na blížícím se summitu unijních šéfů diplomacie.

Americký prezident Donald Trump v poslední době opakovaně mluví o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov bohatý na nerostné suroviny převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, čímž spojence v Severoatlantické alianci šokoval. Grónsko je autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.

Francie vyšle v příštích dnech do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky. Oznámil to dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království a který chtějí získat Spojené státy, vyslala Francie zatím 15 vojáků a například Německo 13. Podle agentury AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, včetně Británie, Norska a Švédska. Vyjadřují tak podporu Dánsku poté, co středeční jednání zástupců Grónska, Dánska a USA ve Washingtonu ukázalo zásadní neshodu ohledně budoucnosti arktického ostrova.

Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.

Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se prý dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Šéf Bílého domu předtím varoval, že pokud Írán popravy provede, USA „podniknou rázné kroky“.

Související

Trest smrti nehrozí, tvrdí íránská justice ke spekulacím o popravě Erfána Soltáního

Prezident Spojených států Donald Trump v noci na čtvrtek telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní, napsala agentura Reuters. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.

„Děláme obrovský pokrok v pomoci stabilizovat a obnovit Venezuelu. Debatovalo se o řadě témat včetně ropy, nerostných suroviny, obchodu a samozřejmě národní bezpečnosti,“ napsal Trump na své síti. Poznamenal, že partnerství mezi USA a Venezuelou bude velkolepé pro všechny. „Venezuela bude brzy opět skvělá a prosperující, a to možná více než kdykoli dříve!“ dodal.

Podle Rodríguezové byl hovor dlouhý a produktivní a týkal se vzájemné agendy, ze které budou mít užitek obě země.

Na žádost Spojených států se dnes odpoledne k brífinku o situaci v Íránu sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to oznámilo somálské předsednictví tohoto vrcholného orgánu OSN. Íránem od konce prosince zmítají demonstrace, proti kterým íránské síly tvrdě zasahují. Americký prezident Donald Trump zemi v minulých dnech Teheránu opakovaně pohrozil tvrdými kroky, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty a popravovat zadržené.

Zprávy ze čtvrtka 15. ledna 2026

Berlín ve čtvrtek vyšle do Grónska 13 vojáků v rámci průzkumné mise společné s dalšími evropskými zeměmi, uvedla dnes podle Reuters spolková vláda a ministerstvo obrany. Mise, o kterou požádala Kodaň, se bude konat od čtvrtka do soboty a jejím cílem je prozkoumat možné vojenské příspěvky k posílení bezpečnosti regionu, uvedl německý resort obrany, podle něhož by se mohlo jednat například o námořní dohled.

Dánský ministr zahraničí Rasmussen dnes prohlásil, že neexistuje žádná „okamžitá hrozba“ ze strany Číny a Ruska, kterou by Dánsko a Grónsko nemohly zvládnout. Oba ministři zároveň upozornili na dlouholeté spojenectví Dánska se Spojenými státy.

„Grónsko je velmi důležité pro národní bezpečnost,“ řekl novinářům po setkání v Bílém domě Donald Trump. „A problém je, že Dánsko nemůže nic dělat s tím, pokud Rusko nebo Čína chtějí Grónsko okupovat, ale my můžeme udělat cokoliv. Zjistili jsme to minulý týden s Venezuelou,“ prohlásil šéf Bílého domu podle agentury Reuters. Dodal, že Rubio s Vancem ho zatím o výsledcích dnešního jednání neinformovali.

Situace ohledně Grónska se nějak vyřeší, řekl prezident Trump podle médií a zopakoval, že USA ostrovní zemi potřebují kvůli národní bezpečnosti.

USA dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů, který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi, píše Reuters.

Rasmussen uvedl, že se americký postoj v otázce Grónska nepodařilo změnit. „Je jasné, že prezident (Trump) si přeje dobýt Grónsko,“ uvedl po jednání dánský ministr podle agentury AFP a dodal, že společně s grónskou kolegyní dali americkým zástupcům najevo, že „to není v zájmu“ Dánska.

Vůdce indiánského kmene Siouxů Oglala v Severní Dakotě vyzval k okamžitému propuštění jeho tří příslušníků, které minulý týden zadrželi imigrační agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Píše o tom agentura AP. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa do Minnesoty od minulého měsíce vyslala více než 2000 federálních agentů v rámci rozsáhlé protiimigrační operace.