Studie McKinsey s názvem "Klimaticky neutrální Česko", kterou má on-line deník Aktuálně.cz k dispozici, předkládá takzvaný nákladově efektivní scénář, jenž má vést ke splnění cílů ukotvených v Zelené dohodě pro Evropu. Podle této dohody by se Evropa měla do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, kdy produkce uhlíkových emisí bude v plném rozsahu kompenzována.
Dokument McKinsey označuje zelenou dohodu za zdaleka nejambicióznější plán dekarbonizace v celosvětovém měřítku. Ten se stal ještě ctižádostivějším potom, co šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v září navrhla, aby EU místo dosavadních čtyřiceti procent snížila do deseti let emise skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) se nechal slyšet, že s návrhem nemá problém, pokud se bude snížení o 55 procent rovnat průměru pro celou EU. Jak ukazuje nově publikovaná studie McKinsey, Česko by tento cíl dokázalo naplnit, bude to od něj ale vyžadovat dodatečné investice ve výši zhruba 500 miliard v příštích deseti letech, což se rovná jednomu procentu očekávaného HDP v období 2021 až 2030.
Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 by pak znamenalo dodatečné investice ve výši čtyři biliony korun, tedy každoročně čtyři procenta celkového HDP za loňský rok, a také další rozvoj nových technologií. McKinsey však dodává, že se velká část těchto investic zaplatí, nebo dokonce přinese zisk, protože nově zaváděné technologie umožní snížení provozních nákladů.
"Česko musí zůstat konkurenceschopné i ve světě, který rychle směřuje k nízkouhlíkovým technologiím," řekl vedoucí partner společnosti McKinsey pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda. Ten apeluje také na to, aby se co nejrychleji nahradila pracovní místa, která zaniknou ve vysoce emisních sektorech, novými pozicemi v odvětvích zelené ekonomiky.
Česko, které je v současné době čtvrtým největším producentem skleníkových plynů na obyvatele v Evropské unii, by ale pro naplnění ambiciózních cílů muselo přijmout řadu kroků. A to podle McKinsey neodkladně. Za nutné vědci považují zejména výrazné snížení výroby elektřiny a tepla z uhlí. V této oblasti považují za nezbytné razantní omezení spalování uhlí, zejména hnědého.
České lesy jako zdroj emisí
Stát by podle odborníků neměl přehlížet ani problémy s kůrovcem. "Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že české lesy se stávají významným zdrojem skleníkových plynů," uvedl Viktor Hanzlík, partner společnosti McKinsey, který se v ní specializuje na energetickou infrastrukturu a energetickou transformaci.
Právě kalamitní přemnožení těchto brouků, které vede k masivnímu odlesňování, označuje McKinsey za jednu z největších překážek na cestě ke splnění emisních cílů. Zdejší lesy se podle této společnosti změní z úložišť uhlíku ve významné zdroje emisí skleníkových plynů až v množství 10 megatun ročně v polovině dvacátých let 21. století, což odpovídá osmi procentům emisí za rok 2017.
"Bude také zapotřebí plně elektrifikovat dopravu a průmysl, zvýšit energetickou účinnost budov, přejít k vytápění budov pomocí tepelných čerpadel, přejít k využití biomasy pro výrobu tepla v průmyslu a optimalizovat krmiva pro hospodářská zvířata a složení plodin v zemědělství," upozorňují dále vědci, co bude nevyhnutelné, chce-li stát dosáhnout čisté nulové bilance emisí do třiceti let.
Povede-li se to, pak nákladově optimální scénář počítá také s tím, že největší podíl na výrobě elektřiny získá solární energie, 20,3 gigawattu (GW) kapacity by pokryly panely instalované na střechách a v brownfieldech, přičemž větrné elektrárny by poskytly kapacitu 7,9 GW. Obnovitelné zdroje by doplnily 2 GW výkonu dostupného v bateriích a výkonová kapacita 9,7 GW, kterou by umožnilo spalování plynu v situacích, kdy by nesvítilo slunce nebo nefoukal vítr.
Méně masa i plastů
Studie také zmiňuje, že k poklesu emisí mohou přispět také změny v životním stylu a chování spotřebitelů či rozvoj cirkulární ekonomiky. Jednou z mnoha možností je například úprava stravovacích návyků těch jedinců, kteří si rádi ve velké míře dopřávají maso.
"Člověk konzumující hodně masa může k produkci skleníkových plynů přispět dvakrát více než vegan. Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) pochází osmnáct procent celosvětových emisí skleníkových plynů z chovu zvířat," uvedla analýza.
Ta také připomíná nutnost omezení plastů v obalech i to, že lidé podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) každoročně vyhodí 1,3 miliardy tun potravin, tedy celou jednu třetinu vyrobenou pro lidskou spotřebu.
U snížení uhlíkové stopy v dopravě pak doporučuje omezit využívání vozidel na fosilní paliva a naopak dát přednost třeba osobním dopravním prostředkům na elektrický pohon (např. elektrokoloběžkám) nebo sdílené dopravě. Doporučuje také zavedení poplatků v době dopravní špičky a mýtného za vjezd vozidel do městských center.
Zdroje emisí v Česku
| Energetika a teplárenství | 35 % |
| Průmysl | 28 % |
| Doprava | 14 % |
| Budovy | 10 % |
| Zemědělství | 7 % |
| Odpadová hospodářství a další odvětví | 5 % |
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
Video: Podívejte se na klimatický apel Jana Svěráka
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
