Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert

Helena Truchlá Helena Truchlá
29. 6. 2020 19:58
Koronavirus, který letos způsobil celosvětovou pandemii, má svůj přírodní původ v tělech netopýrů. V souvislosti s rozšířením nemoci covid-19, na kterou na planetě zemřelo skoro půl milionu lidí, vědci varují, že s postupující klimatickou změnou může k podobným událostem docházet častěji. "Pandemií bude přibývat," varuje Matthew Baylis, zoolog a epidemiolog z University of Liverpool.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: plasticbottlevillage-theline.com

Proč dává smysl o pandemiích přemýšlet z pohledu klimatické změny

Protože mnoho pandemií pochází z patogenů (biologický původce nemoci, pozn. red.), které se nacházejí v tělech divoce žijících zvířat. Když se ohlédneme na posledních 20 let, SARS, MERS, ptačí chřipka nebo virus zika, všechna tahle onemocnění se potenciálně mohla stát pandemiemi, jako je ta koronavirová. A všechny tyhle nemoci pocházely od divoce žijících zvířat.

Divoká zvířata zkrátka hrají klíčovou roli. Klimatická změna je hlavní příčinou ničení jejich životního prostředí. Společně s tím, jak ještě navíc divokým zvířatům omezujeme prostor k životu, zvyšujeme sami také pravděpodobnost přenosu jejich virů. Takže pojítkem mezi změnou klimatu a pandemiemi je naše vlastní ničení životního prostředí. 

Takže to v podstatě znamená, že když my svou činností nějak měníme nebo ohrožujeme místa, kde tahle divoká zvířata žijí, nutíme je přibližovat se víc k lidským obydlím? 

To je jedna z možností, existují přesně takové případy. Například virus Nipa, který se poprvé objevil v roce 1998 v Malajsii. Odlesnili tam část území, aby zvětšili prostor pro svoje prasečí farmy. Netopýři, kteří v těch lesích původně žili, se přestěhovali blíž k lidem. Jejich viry přešly nejdřív do prasat a později i do lidí. Stovky jich zemřelo. 

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky.

Projekt vznikl za podpory společnosti E.ON.

Když se podíváme na aktuální pandemii nemoci covid-19, vidíme i v jejím případě nějaké průniky s klimatickou změnou? 

O původu nového koronaviru toho zatím nevíme dost, abychom si mohli být úplně jistí, jak vznikl. Máme silné důkazy pro to, že pochází z netopýrů a že se rozšířil z trhu se živými zvířaty. Jedna z hlavních otázek, spojená s klimatem, byla ale ta, jestli k jeho přenosu dochází snadněji v chladnějším počasí a podnebí, nebo ne. To se například teď snažíme zjistit, jestli letní teploty jeho šíření zastavují. 

To by byl ale argument spíš pro klimatickou změnu, která obecně na planetě teploty zvyšuje. 

Je to složitější. Není jasné, jestli se nemoci dýchací soustavy, které typicky zažíváme v zimě, začnou po oteplení planety přenášet méně, nebo jestli se budou přenášet po celý rok. Například v tropech to tak je. Takže se může změnit sezonnost těch nemocí, ale nemusí jich být nezbytně méně. Za současného tempa klimatické změny bude svět za 50 let mnohem teplejší a příroda dost jiná. To bude velká výzva. 

Jeden z kurzů, který na Liverpoolské univerzitě vyučujete, se jmenuje "Co dál? Spouštěče šíření virových onemocnění". Jaké jsou tyto spouštěče? 

Kromě klimatické změny a ničení životního prostředí sem určitě patří také globalizace. Zaprvé, lidé se po světě pohybují extrémně rychle. Do 48 hodin mohu být kdekoliv na světě, za dalších 48 zpátky, spolu s nějakými viry, které tam posbírali. Zadruhé, pohyb zboží, typický pro náš obchodem propojený svět, představuje riziko toho, že společně s výrobky převezeme také nákazu.

Máte nějaký příklad? 

Třeba nemoc, která teď způsobuje velké problémy ve většině Evropy, včetně České republiky, tedy africký mor prasat, se sem dostala na lodích se zbožím z jižní Afriky díky tomu, že se vyhazoval odpad na území Gruzie. Tohle se děje století, ale s tím, jak se svět zrychluje, se pravděpodobnost takových událostí také zvyšuje. 

Když mluvíme o geografii, koronavirus vznikl v Asii, stejně jako řada dalších onemocnění, která jste na začátku vyjmenoval. Ne v Evropě nebo Severní Americe. Proč? 

Určitě jsou případy, kdy se nové viry objevily v Evropě nebo Severní Americe, ale máte pravdu, že je to běžnější v tropickém prostředí. Myslím, že hlavním důvodem je velká rozmanitost druhů v tropických pásmech. Je to jeden z nejjasněji viditelných vzorců: čím blíž jste rovníku, tím víc druhů tam žije: savců, ptáků, hmyzu, čehokoliv. No a každý takový druh má svoje viry. Takže v tropech je víc virů, víc nových virů, které se mohou přenést na lidskou populaci. 

Matthew Baylis

Matthew Baylis

Britský vědec, specialista na epidemiologii zvířat a lidské zdraví. Vystudoval zoologii na prestižní Oxfordské univerzitě ve Velké Británii a Princeton University ve Spojených státech. Svá bádaní prováděl v Austrálii, Keni, Maroku a dalších afrických zemích. V letech 2010 až 2015 působil na vedoucí pozici v Institutu pro nákazu a globální zdraví (IGH) Liverpoolské univerzity, kde dodnes dál učí a věnuje se výzkumu. 

A proč zrovna Čína? Ta není nezbytně tropická. 

Asie má samozřejmě také velké lidské populace. Pokud žijí blízko sebe ve velkých městech, představuje to ideální podmínky pro šíření virů. Proto nepozorujeme rozšíření těch virů tak často v Africe. A divočina je tam také stále ještě lépe chráněná. 

No a když do toho zase zapojíme klimatickou změnu, napadají mě dvě věci, které může způsobit. Zaprvé, podle vědců klimatická změna zmenšuje biodiverzitu. Nezmenšil by se tím tedy i rezervoár možných pro lidi nebezpečných virů? 

Modely naznačují, že dopady klimatické změny budou v tropech velmi extrémní. Budou mnohem sušší, naopak může docházet k častějším záplavám. Způsobí to, že divoká zvířata si budou hledat nová místa k životu. Možná se tak dostanou do kontaktu s dalšími zvířaty, která nikdy předtím nepotkala, a budou tak 'své' viry předávat dalším hostitelům a potenciálně i lidem.

Už dnes pozorujeme, že se kvůli oteplení přesouvají z jihu na sever některé rostliny nebo třeba druhy hmyzu. Jaký to může mít vliv?

Zejména hmyz jakožto přenašeč nemocí představuje pro lidi i zvířata velké nebezpečí. Třeba tady v Británii máme komára, který ještě před 40 lety žil nanejvýš ve Středozemí. Také do pevninské Evropy se tak dostávají případy západonilské horečky, která se rozšířila i v České republice. A ve Francii je teď možné chytnout horečku Dengue (známá kvůli vysoké bolestivosti také jako jako horečka lámající kosti, pozn. red.). 

Když shrneme všechno, o čem jsme do teď mluvili, řekl byste, že za současného tempa klimatické změny budou virové pandemie, podobné té, co zažíváme nyní, stále častější? 

Myslím, že ano. Za posledních 20 let se na světě objevilo šest nebo sedm vážných onemocnění, tedy jedno zhruba každé tři roky. 

Takže už v těch posledních dvou desetiletích pozorujeme nárůst? 

Je zajímavé podívat se ještě víc do minulosti, měli jsme AIDS/HIV a chřipky. Ale od roku 1980 do roku 2000 mě napadají jen asi jedna nebo dvě nákazy, takže ten nárůst už je skutečně viditelný. Pokud nyní nic nezměníme, bude se ještě zrychlovat. 

V řadě případů může jejich výskyt zůstat geograficky omezený nebo budou pro lidi málo smrtelné, ale občas se mohou tyhle dva faktory spojit proti nám. Myslím, že to se bude stávat alespoň tak často, jako se to děje už nyní, nebo častěji. 

Jakými opatřeními tomu můžeme zkusit zabránit? 

Nemyslím si, že můžeme pokračovat v našem drancování životního prostředí a zároveň pohybování se po světě takovou rychlostí, jako to děláme nyní. Pokud ano, budeme mít pandemie. 

To zní jako dost náročný úkol. 

Samozřejmě, jsme svobodní lidé a rádi cestujeme. Ale myslím, že by létání po planetě mohlo být komplikovanější nebo dražší. Z mého pohledu se jako dobrý plán zdá například víc zdanit létání a zisky z takových daní investovat do ochrany přírodních prostředí. Bylo by to těžké, ale zároveň nikdo nechce zažít další pandemii, jako je ta současná. Takže možná to poslouží jako motivace. 

Video: Sněžka je nenávratně poškozena, vstupné do národního parku by bylo logické, říká Kašpar

Na vrchol Sněžky se už příroda nevrátí, nemůžeme stát za každým návštěvníkem, sám tam budu hlídat, říká Jakub Kašpar z KRNAP. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 10 hodinami

Série explozí v Íránu pokračuje. V Teheránu vybuchly lahve s plynem

Rezidenční budovou v íránské metropoli Teheránu v sobotu otřásl výbuch plynu. Jeden člověk utrpěl zranění. Podle tamních hasičů explodovalo několik tlakových nádob s plynem, jež byly uloženy ve sklepě budovy.

V Íránu v posledních týdnech došlo k řadě výbuchů. V úterý zemřeli dva lidé po explozi na jihu metropole, minulý čtvrtek pak vypukl požár v jaderném provozu v íránském Natanzu, které je centrem programu na obohacování uranu v zemi. Úřady následně uvedly, že tam oheň způsobil rozsáhlé škody. Minulý týden rovněž zemřelo 19 lidí po výbuchu v nemocnici na severu Teheránu, který podle místních činitelů rovněž způsobil únik plynu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy