Červencové novinky o klimatu: Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
3. 8. 2020 19:58
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se blíží úrovni, jakou Země nezažila v posledních 15 milionech let. Rychle navíc roste i množství metanu v ovzduší. Deník Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného měsíčního přehledu informací o klimatu.
Chránění lední medvědi v Arktické národní přírodní rezervaci
Chránění lední medvědi v Arktické národní přírodní rezervaci | Foto: Reuters

Červenec byl měsícem bez plastů. Celosvětové hnutí Červenec bez plastů funguje devět let a za tu dobu se rozšířilo do 177 zemí světa. Jenže letos se plasty opět vrací na scénu.

Kvůli koronaviru v obchodech roste spotřeba igelitových sáčků i jednorázových igelitových rukavic. Lidé se často chrání jednorázovými rouškami, které v sobě mají mikroplasty. Ochrana přírody šla při pandemické krizi trochu stranou.

Koncem června na znečištění přírody plastovým odpadem upozornila turecká potápěčka a světová rekordmanka ve volném potápění Sahika Ercumenová. Ponořila se do Bosporského průlivu a to, co tam viděla, pak popsala serveru Aktuálně.cz. "Byl to tak trochu ponor do plastů," řekla. "Narazila jsem na spoustu roušek, rukavic a lahviček od dezinfekce," dodala.

Podobně alarmující je současná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Podle studie, která vyšla v prestižním časopisu Nature, stoupá tak rychle, že někdy kolem roku 2025 dosáhne takové hodnoty, jakou Země zažila naposledy před 15 miliony lety. Tehdy byla teplota na Zemi vyšší v průměru o dva až tři stupně Celsia.

Oxid uhličitý se nejvíce ze všech skleníkových plynů podílí na ohřívání planety. Dopady zvýšené koncentrace CO2 vidíme už nyní. Sibiří se prohnala vlna rekordních veder, která způsobila tání permafrostu a rychlé zažehnutí lesních požárů. Podle vědců za to může klimatická změna způsobená lidskou činností. Vypočítali, že globální oteplování způsobilo, že šance na vlnu veder v arktické oblasti se 600krát zvýšila. Bez lidí by k ní nejspíš nedošlo.

Navíc požáry zase vypouštějí CO2. Jen v červnu lesní požáry vyprodukovaly 59 milionů tun oxidu uhličitého, což je víc než například roční produkce Norska.

Druhým pro klima nejnebezpečnějším plynem je metan, který produkuje zemědělství a živočišná výroba, hodně ho ale podle nových poznatků uniká také při těžbě a zpracování ropy a zemního plynu. Také koncentrace metanu v atmosféře rekordně roste.

Ryby v ohrožení

Podle Roba Jacksona ze Stanfordské univerzity, který vedl výzkum množství metanu ve vzduchu, bychom mohli brzy dosáhnout vrcholu vypouštění emisí CO2. A poté už by jejich množství klesalo. Co se týče metanu, je ale daleko pesimističtější - pro jeho snižování zatím svět nic nedělá. "Množství produkovaného metanu neklesá ani v zemědělství, ani ve zpracovávání fosilních paliv," sdělil Jackson své pesimistické vyhlídky americkému deníku New York Times.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PÁLÍNÁSKLIMA.

Už jsme napsali:

Projekt vznikl za podpory  E.ON

Oteplují se také oceány, které absorbují velké množství tepla ze vzduchu. Podle vědců to vede ke snižování kyslíku ve vodě a to má spolu s vyššími teplotami ničivý dopad na život pod vodou. Pokud neudržíme oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia, do konce století vyhyne skoro 700 druhů mořských i sladkovodních ryb.

Rok 2100 by mohl být osudný i pro lední medvědy. Život bílých polárních šelem přímo závisí na mořském ledu, na kterém loví především tuleně. Jenže jak ledu ubývá, slábnou také populace medvědů, kteří nedokážou sehnat dostatek potravy na to, aby přečkali teplejší období, která jsou čím dál delší. Jejich počty tak pořád klesají.

Ochrana lesů

V Evropě zase ubývají lesy. V letech 2016 a 2018 se zvýšila plocha vytěžených porostů oproti letům 2011 až 2015 o 49 procent, což vyplývá ze satelitních dat. Lesy přitom mají schopnost absorbovat a uchovávat (když se nevykácí) oxid uhličitý, který lidstvo vypouští do vzduchu, a jsou proto důležité pro brzdění klimatické změny.

Abychom ale nekončili pesimisticky, na ochraně lesů se také pracuje. A to dokonce i v Česku. Nejen v národních parcích se obnovují rašeliniště, čímž se zabraňuje usychání lesů. Začali s tím před lety na Šumavě a mokré a vlhké smrkové lesy dnes najdeme i třeba v Krkonoších

 

Právě se děje

před 45 minutami

Hokejisté Pardubic kvůli podezření na koronavirus v úterý nehrají

Hokejisté Pardubic kvůli podezření na nákazu koronavirem v týmu nenastoupí v úterním zápase 5. kola extraligy proti pražské Spartě. Klub to uvedl v krátké tiskové zprávě s tím, že další informace nebude poskytovat.

"Hráčský kádr i realizační tým v současnosti podstupuje testy na přítomnost nákazy covid-19. Klub postupuje dle nařízení Krajské hygienické stanice Pardubického kraje," uvedli zástupci Dynama.

Východočeši v extralize doposud odehráli čtyři zápasy, ve kterých získali dva body za výhru v prodloužení nad Plzní. Naposledy hráli v neděli, kdy doma podlehli Zlínu 0:2.

V úterý se tak uskuteční jen tři utkání, v karanténě jsou totiž i hráči Litvínova, Třince a zřejmě i Karlovy Vary, kteří oznámily podezření na nákazu koronavirem ve čtvrtek. V neděli se poté k tréninku po desetidenní pauze vrátily Vítkovice, které se stejně jako Kometa Brno zapojí zpět do programu extraligy v pátek.

Všechna utkání, která nejsou sehraná v řádném hracím termínu, se musejí dohrát nejpozději do 40 dnů. Jinak budou zápasy považovány za nesehrané a o jejich výsledcích rozhodne sportovně-technická komise ČSLH.

Další zprávy