Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
4. 10. 2020 14:12
Konec léta na mnoha místech planety vypadal téměř jako apokalypsa. V Atlantiku se zrodilo tolik hurikánů, že meteorologům došla jména. Na jihovýchod USA přinesly bouře a povodně, zatímco Kalifornii spálily rekordně velké požáry. Povodně zasáhly i africký Sahel, mimořádně horké a suché místo na planetě. Server Aktuálně.cz přináší další pravidelný měsíční přehled informací o klimatu.
Požáry v Kalifornii zahalily San Francisco do rudé tmy.
Požáry v Kalifornii zahalily San Francisco do rudé tmy. | Foto: Reuters

Září bývá pro část planety symbolem monzunů a záplav, pro jinou zase požárů. Letošní hurikánová sezona je výjimečně aktivní, teprve podruhé od poloviny 50. let minulého století došla meteorologům předem připravená jména pro cyklony a museli začít pojmenovávat bouře podle řecké abecedy. Jeden hurikán se objevil i ve Středozemním moři a zasáhl Řecko.

Monzunové deště způsobily povodně v Pákistánu, tropická bouře zasáhla střední Vietnam.

Opravdová katastrofa se ale udála v Súdánu, zemi ležící na jih od Sahary, kterou protéká Nil. Lijáky, které zasáhly celou oblast Sahelu, v Súdánu způsobily takové záplavy, jaké tato oblast nepamatuje celých sto let. Chudou zemi uvrhly do humanitární krize. Přes tři čtvrtě milionů lidí přišlo o střechu nad hlavou, asi stovka jich zemřela.

Kde neřádila voda, panoval oheň. Požáry v americkém státě Kalifornie trhaly rekordy a zahalily města do temně oranžové barvy. V San Francisku to jeden den vypadalo, že nevyšlo slunce.

Požáry zuří jako každý rok i v Jižní Americe - v Brazílii. Kromě Amazonie hoří největší mokřad světa Pantanal. Jak to vypadá, když se oheň prožene močálovitou krajinou, ve které žijí jaguáři, krokodýli, kapybary a nezměrné množství dalších zvířat, zachytili fotografové Reuters.

Vědci se shodují, že za extrémní výkyvy počasí může probíhající klimatická změna. Za uplynulých 140 let se na Zemi zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. Jsou ale oblasti, které se oteplují i dvakrát rychleji. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, jaké na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Server Aktuálně.cz vydal velký grafický speciál, znázorňující, jak se planeta zahřívá od 19. století až do současnosti.

Jeden z největších producentů skleníkových plynů - Čína - se rozhodl se přidat ke snaze zmírnit dopady klimatické změny. Čínský prezident Si Ťin-pching na půdě OSN prohlásil, že Čína bude do roku 2060 uhlíkově neutrální. To znamená, že za 40 let bude produkovat jen tolik emisí, kolik sama dokáže pohltit. Jak toho chce Peking docílit, ale neupřesnil.

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONKomerční bankaVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

Čína přitom produkuje nejvíc skleníkových plynů ze všech zemí na světě. Vytěží a spálí polovinu světového uhlí, také je největším dovozcem zemního plynu a ropy. Peking je ale zároveň největším producentem sluneční energie a největším výrobcem zelených technologií.

Česko má k takovým slibům daleko, a to přestože mají Češi k přírodě velmi blízko. Myslí si to alespoň vědec Jiří Hulcr, který se na floridské univerzitě v USA zabývá výzkumem kůrovce. Tedy brouka, který trápí české smrkové lesy. Ale nejen ty. Kalamity způsobené tím, že člověk dlouhá léta pěstoval nevhodné lesy, které teď oslabuje oteplující se klima, se vyskytují skoro všude po světě, říká Hulcr v rozhovoru.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Dvě jezera v Argentině náhlé zrůžověla, důvod zatím není známý

Dvě jezera v argentinském regionu Patagonie zrůžověla. Změna barvy zatím nebyla vysvětlena, ale místní ekologové se obávají, že by zbarvení mohlo být způsobené průmyslovou kontaminací, uvedla agentura Reuters.

Jezera se nacházejí blízko průmyslového parku na okraji argentinského města Trelew, na prašné planině podobné poušti, která je převážně opuštěná. Městští úředníci však nedávno podle zpráv na sociálních sítí města Trelew objevili v povodí nákladní auto, které tam vysypávalo odpad.

Úřady místním médiím poskytly zatím rozdílné názory na to, zda může být náhlá změna vody v jezerech škodlivá. Ekologové jsou však znepokojení. Místní aktivista Pablo Lada, člen argentinské národní ekologické sítě RENACE, řekl agentuře Reuters, že zrůžovění mohlo způsobit barvivo, které se obvykle používá k tomu, aby krevety, které se chovají nedaleko, získaly své typické růžové zbarvení.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Server: Policie začala s výslechy účastníků tajné schůzky k výbuchu munice ve Vrběticích

Policisté se podle Deníku N zabývají informací, zda ministr vnitra Jan Hamáček skutečně plánoval sdělit podrobnosti o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Ostravsku politickým představitelům v Moskvě, a to výměnu za ruskou koronavirovou vakcínu Sputnik V. Do explozí byli zapojení nejméně dva ruští agenti, kteří jsou spojení také s pokusem o otravu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury. Podle informací serveru půjdou vypovídat jako poslední v řadě také šéf rezortu diplomacie Jakub Kulhánek a nakonec i sám ministr Hamáček (oba ČSSD). 

Zdroj: Domácí
před 1 hodinou

Hradozámecké noci se účastní 76 památek, hlavní je hrad Pernštejn

Letošní ročník Hradozámecké noci, kdy je na památkách připraven večerní program, se uskuteční na 76 památkách po celé České republice. Hlavním centrem je letos jihomoravský hrad Pernštejn s nově rekonstruovanou osvícenskou vrchnostenskou zahradou.

Program na Pernštejně začíná v 18:00 a jeho první část je nazvaná Zahradní slavnost. Lidé mohou přicházet netypicky spodním vchodem do zahrady od hlavního parkoviště. Připraveny jsou přehlídky dobového oblečení, hudební i divadelní vystoupení. Od 21:00 se začne zahrada postupně rozsvěcet - ale pouze za využití loučí a svíček. Na hladinu hlavního bazénu budou vypuštěny svítící lampiony.

Hradozámecká noc se letos koná na 76 památkách, 14 z nich není ve správě Národního památkového ústavu. Podrobný seznam a program na jednotlivých památkách je k dispozici na stránkách NPÚ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy