Praha - Obyvatelům České republiky se žije nejlépe v Praze. Ukázala to analýza online deníku Aktuálně.cz, která porovnala kvalitu života v jednotlivých krajích České republiky.
Náš index hodnotil čtyřiadvacet kritérií rozdělených do tří skupin. Jde například o průměrný věk dožití, kriminalitu, dostupnost lékařské péče, situaci na trhu práce, znečištění ovzduší či aktivní zájem obyvatel o dění v kraji.
Vycházeli jsme z dat za rok 2014, některá z nich jsou dostupná teprve pár týdnů. Řada potřebných ukazatelů za loňský rok bude k dispozici až příští zimu.
Praha získala na škále od nuly do jedné 0,726 bodu. Na druhém místě je Královéhradecký kraj (0,548 bodu), třetí Středočeský kraj (0,547 bodu). Konec žebříčku patří Moravskoslezskému kraji (0,31 bodu).
Žebříček krajů podle kvality života - celkové pořadí:
| Kraj | Hodnocení |
| 1. Hl. m. Praha | 0,726 bodu |
| 2. Královéhradecký | 0,548 bodu |
| 3. Středočeský | 0,547 bodu |
| 4. Jihomoravský | 0,545 bodu |
| 5. Pardubický | 0,536 bodu |
| 6. Vysočina | 0,536 bodu |
| 7. Liberecký | 0,522 bodu |
| 8. Plzeňský | 0,511 bodu |
| 9. Jihočeský | 0,508 bodu |
| 10. Zlínský | 0,494 bodu |
| 11. Karlovarský | 0,481 bodu |
| 12. Olomoucký | 0,417 bodu |
| 13. Ústecký | 0,347 bodu |
| 14. Moravskoslezský | 0,31 bodu |
Kompletní výsledky analýzy včetně jednotlivých dílčích kritérií najdete v této samostatné grafice.
V Praze je blaze
Za první místo vděčí Pražané hlavně vynikající ekonomické situaci. Hrubý domácí produkt na osobu (tedy zjednodušeně řečeno hodnota vyrobeného zboží a poskytnutých služeb na území kraje) tu významně převyšuje zbytek republiky. K tomu Praze pomáhá i fakt, že zde má sídlo velký počet tuzemských i nadnárodních společností, přestože často působí po celé republice.
Výkon pražské ekonomiky zvyšuje také to, že do hlavního města dojíždějí pracovat a podnikat lidé z okolních krajů - hlavně Středočeského. Mezi tahouny patří i cestovní ruch, díky němuž se rozvíjí obchod, ubytování a pohostinství.
Vyšší produkce pak logicky vede k růstu mezd - jejich medián neboli prostřední hodnota všech výdělků v Praze dosahoval předloni 27 901 korun. Ve druhém Středočeském kraji to bylo jen 23 785 korun a v posledním Karlovarském 19 512 korun.
Podle Ivana Šotkovského z ostravské Vysoké školy báňské pomáhá Praze i to, že jsou zde výrazně méně zastoupeny rodiny s dětmi do 14 let, které patří k ekonomicky nejohroženějším skupinám.
Obyvatelé hlavního města se také dožívají v průměru nejvyššího věku. Kromě toho ve srovnání se zbytkem republiky nejméně trpí nemocemi z povolání a na neschopence stráví v průměru jen 40 dní ročně, zatímco ve Zlínském kraji je to 56 dní. To je dané hlavně vysokým podílem služeb. Lidé, kteří nemusí pracovat fyzicky, jsou ve srovnání se zaměstnanci v průmyslu mnohem méně náchylní k nejčastějším nemocím z povolání, jimiž jsou syndrom karpálního tunelu a zaprášení plic. Pracovat u počítače lze navíc často i v době nemoci.
Zároveň je v Praze nejdostupnější lékařská péče - na tisíc obyvatel připadá téměř osm lékařů. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v hlavním městě nachází 28 nemocnic ze 188 v Česku.
"Pro Prahu je oproti ostatním krajům charakteristický vysoký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Lidé mají vyšší platy, mohou více investovat do svého zdraví a způsobu života," dodává Petr Hlaváček, který se věnuje regionální ekonomii na univerzitě v Ústí nad Labem.
Život v Praze má samozřejmě i své nevýhody. Například emise polétavého prachu jsou tu (podle porovnání krajů) čtvrté nejvyšší v republice. Zároveň zde dochází k nejvyššímu počtu trestných činů na tisíc obyvatel - kolem 57, zatímco ve Zlínském kraji jich je pouze 15. Hůře dostupné jsou v hlavním městě i domovy pro seniory - se žádostí neuspějí tři ze čtyř zájemců.
Stabilní a bez extrémů
Na druhém místě žebříčku kvality života skončil Královéhradecký kraj. Střední délka života je zde čtvrtá nejvyšší v Česku - u žen 81,8 roku a u mužů 76,2 roku.
Pomáhá mu relativně menší znečištění životního prostředí (do kraje patří i velká část Krkonoš), zdejší firmy také vyprodukují druhé nejmenší množství odpadů v Česku. Místo "velkého" průmyslu tu navíc dominují služby, ve kterých vzniká téměř polovina hrubé přidané hodnoty v kraji (tedy celkové hodnoty vyrobeného zboží a služeb po odečtení všech použitých polotovarů a spotřebovaných materiálů).
Nechte si porovnat životní pojištění a vyberte nejvýhodnější
Královéhradecký kraj sice v žádné z 24 sledovaných oblastí nevykazuje úplně nejlepší hodnotu, ale současně ani netrpí extrémy jako například Liberecký kraj. Ten má sice nejnižší hodnotou emisí v Česku a druhý nejvyšší počet podnikatelů, ale zároveň tu například dochází k třetímu nejvyššímu počtu dopravních nehod.
Stabilní prostředí, kde neprobíhají žádné ekonomické, ekologické ani sociální výkyvy, považuje za hlavní výhodu Královéhradeckého kraje i Hlaváček.
Ostravsku škodí i špatná životospráva
Na opačném konci žebříčku kvality života skončily Moravskoslezský, Ústecký a Olomoucký kraj.
Vůbec nejhůře se ve všech třech srovnávaných oblastech daří Moravskoslezskému kraji. Mimo jiné trpí největším úbytkem obyvatel v Česku i největším výskytem nemocí z povolání (téměř 83 nemocí na 100 tisíc obyvatel). Podle Státního zdravotního ústavu tu bylo diagnostikováno 31 procent všech onemocnění.
Emise polétavého prachu, který vzniká v rámci těžkého průmyslu nebo při silniční dopravě a může vést například k poškození plic, jsou v Moravskoslezském kraji nejvyšší v Česku.
Střední délku života mají obyvatelé kraje nejnižší ze všech krajů. "Na vině není jen poškozené životní prostředí, ale i horší životospráva, kterou lidé kvůli nízkým příjmům často zanedbávají. Příkladem je alkoholismus, kouření nebo horší zdravotní prevence," říká Ivan Šotkovský z ostravské Vysoké školy báňské.
Moravskoslezský kraj trápí i třetí nejvyšší výskyt trestných činů, celkově jich tu v roce 2014 bylo spáchaných 37 233. Podle Hlaváčka může být příčinou i koncentrace velkých měst v kraji. Kriminální činnost totiž přitahují spíše velká města než venkovské regiony.
Za špatné umístění Ústeckého kraje pak může hlavně jeho slabá ekonomika - tamní domácnosti pobírají kvůli nedostatečným příjmům nejvíce sociálních dávek a o každé volné místo na úřadech práce se "pere" více než 21 zájemců, což je rovněž nejvíce v Česku.
Olomoucký kraj doplácí na špatnou polohu
Zatímco špatné umístění Moravskoslezského a Ústeckého kraje není zřejmě překvapením, třetí místo Olomouckého kraje už pro mnohé ano.
I tento kraj se vyznačuje podprůměrným ekonomickým výkonem. S vysokou nezaměstnaností mají problém hlavně obyvatelé špatně dopravně dostupného okresu Jeseník.
Právě Jesenicko navíc podle Hlaváčka ukazuje, že kvalitní životní prostředí nemusí nutně zajistit delší život - jeho průměrná očekávaná délka je tu až devátá nejvyšší v republice. Důvodem může být opět špatná životospráva obyvatel a hůře dostupná zdravotní péče.
Olomoucký kraj má podle Šotkovského nevýhodnou polohu. "Jde o zemědělskou oblast, která nemohla na rozdíl od Moravskoslezského a Ústeckého kraje profitovat ani z období průmyslové či socialistické industrializace," vysvětluje.
Kompletní výsledky analýzy včetně jednotlivých dílčích kritérií najdete v této samostatné grafice.
