Nejmenší kupní sílu mají lidé z Bruntálu. Projděte si porovnání regionů

Petr Kučera Ekonomika Petr Kučera, Ekonomika
17. 12. 2015 14:00
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru zhruba 200 tisíc korun ročně a patří na 26. místo mezi 42 evropskými státy. Ukazuje to studie společnosti Gfk. Největší kupní sílu v Česku mají lidé v Praze. Nejslabší naopak v Bruntále - o téměř pětinu nižší, než je celostátní průměr.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Největší kupní sílu v Česku mají Pražané, ročně je to v průměru 9598 eur (zhruba 260 000 korun). Praha se pohybuje 31 procent nad celostátním průměrem, který dosahuje v průměru 7313 eur ročně (zhruba 200 tisíc korun). Vyplývá to ze studie společnosti GfK

Tuzemskému průměru se nejvíc blíží okres Plzeň-sever, jehož obyvatelé mají k dispozici 7927 eur (210 000 korun) na osobu. Nejslabší nákupní síla je v okrese Bruntál - dosahuje pouze 6 006 eur (160 000 korun) na obyvatele. Za celostátním průměrem zaostává o 18 procent a zároveň přibližně odpovídá kupní síle na osobu v Chorvatsku.

Největší nákupní síla v Česku:

Okres Kupní síla na obyvatele za rok Index ČR Evropský index
1. Hlavní město Praha 9598 eur 131,3 70,4
2. Praha-západ 8655 eur 118,3 63,5
3. Praha-východ 8563 eur 117,1 62,6
4. Brno-město 7983 eur 109,2 58,5
5. Plzeň-město 7914 eur 108,2 58
6. Mladá Boleslav 7790 eur 106,5 57,1
7. Beroun 7694 eur 105,2 56,4
8. Kladno 7683 eur 105,1 56,3
9. Benešov 7641 eur 104,5 56
10. Příbram 7573 eur 103,6 55,5

Zdroj: GfK Purchasing Power 2015

Kupní síla je ukazatelem disponibilního příjmu na jednoho obyvatele (včetně jakýchkoli státních dávek) po odpočtu daní a příspěvků na charitu. Studie vyjadřuje disponibilní příjmy na jednoho obyvatele v eurech, a to nominálně – bez započtení inflace.

Největší kupní sílu v Evropě mají obyvatelé Lichtenštejnska, Švýcarska a Norska. Česká republika dosahuje 53,6 procenta evropského průměru a patří jí 26. místo v žebříčku zahrnujícím 42 států.

Česko si udrželo 26. místo z loňského roku, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Před pěti lety dosahovala tuzemská hodnota 57,7 procenta evropského průměru.

O jednu příčku lépe skončili v žebříčku Slováci s kupní silou 7769 eur (210 tisíc korun) na osobu. Těsně před Slováky skončili Estonci. Evropský průměr činí 13 636 eur (370 tisíc korun).

Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr. Opačný konec žebříčku, tedy státy s nejnižší kupní silou, společnost GfK nezveřejnila – detaily jsou dostupné pouze v placené studii.

Stát Kupní síla na obyvatele za rok Evropský index
1. Lichtenštejnsko 64 900 eur 475,9
2. Švýcarsko 43 514 eur 319,1
3. Norsko 30 265 eur 221,9
4. Lucembursko 28 775 eur 211
5. Dánsko 22 794 eur 167,2
6. Velká Británie 22 289 eur 163,5
7. Rakousko 22 067 eur 161,8
8. Německo 21 449 eur 157,3
9. Island 21 259 eur 155,9
10. Švédsko 21 246 eur 155,8
Evropa (průměr 42 zemí) 13 636 eur 100
25. Slovensko 7 769 eur 57
26. Česká republika 7 313 eur 53,6

Zdroj: GfK Purchasing Power 2015

Kupní síla v celé Evropě letos podle GfK stoupla o 4,2 procenta, přičemž inflace v Evropě letos podle odhadů Evropské centrální banky dosáhne jen 0,2 procenta.

Autoři studie upozorňují, že je nutné brát v potaz směnný kurz mezi eurem a dalšími měnami, zejména v případě Švýcarska a Velké Británie. V případě zemí, které neplatí eurem, vychází směnný kurz z prognóz Evropské komise zveřejněných 5. května 2015. Zdrojem dat jsou statistiky o příjmech, úrovních zdanění a státních dávkách a předpovědi ekonomických institucí.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Maďarská opozice míří k vítězství v Budapešti, ve volbách zřejmě porazila Orbánovu stranu

V nedělních volbách starosty maďarské metropole Budapešti podle předběžných výsledků míří za vítězstvím kandidát sjednocené opozice Gergely Karácsony. S lehce nadpolovičním ziskem hlasů (50,1 procenta) poráží po sečtení bezmála tří čtvrtin hlasů kandidáta vládní strany Fidesz Istvána Tarlóse, jemuž vyjádřilo podporu 44,8 procenta budapešťských voličů. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž by se jednalo o největší vítězství maďarské opozice za posledních deset let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy