Máme se lépe, ale cítíme se hůř. Čechům vadí, že ještě nedohnali Západ, tvrdí experti

Tereza Holanová Tereza Holanová
21. 1. 2016 11:14
Přestože se reálná mzda od vzniku samostatné České republiky zvýšila téměř na dvojnásobek a dvě třetiny domácností vlastní majetek, který má hodnotu přes milion korun, cítí se lidé hůře než v roce 1990. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Podle expertů za to může hlavně frustrace, že doháníme příliš pomalu Západ, a rostoucí nejistota.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Češi jsou bohatší a daří se jim lépe než před 25 lety, zároveň se ale cítí hůře. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Analyzovala průzkumy agentury STEM a statistická data od roku 1990.

"Máme téměř dvojnásobné reálné mzdy, to znamená, že se máme dvojnásobně dobře," uvádí Jan Žůrek, řídící partner KPMG v Česku. Už deset let se navíc nemění relativní rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem, který vyjadřuje prostřední hodnotu v souboru všech mezd. "To naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami," dodává.

Majetek, který má vyšší hodnotu než jeden milion, vlastní 62 procent všech tuzemských domácností. V roce 1995 mělo jmění odpovídající dnešnímu milionu jen 42 procent Čechů. Finance se nicméně na celku podílí jen asi ze třetiny, zbylé dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek.

Roste také vybavení domácností. Zatímco v roce 1991 mělo automatickou pračku 46 procent z nich, o dvacet let později ji už vlastnilo 97 procent domácností. Podíl domácností, které mají osobní automobil, vzrostl ve stejné době z 46 na 67 procent.

Tři z deseti čekají, že bude hůř

Podle průzkumu STEM si ale 27 procent Čechů myslí, že za pět let bude hospodářská situace horší než dnes. Podle 42 procent bude stejná a jen 30 procent obyvatel věří, že bude lepší. Jsme tedy větší pesimisté než v roce 1990 - tehdy čekalo lepší vývoj 46 procent lidí, zhoršení 26 procent.

"Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá. 25 let jsme žili v naprostém bezpečí. Teď mají lidé pocit, že je veřejné instituce dostatečně nechrání," vysvětluje Žůrek. Nejde přitom jen o aktuální hrozby spojené s teroristickými útoky, ale například o pocit, že nebude dostupná zdravotní péče nebo ochrana před exekutory.

Jen to, že máme víc, nestačí

Kromě toho Čechy frustruje, že se jim ani po 25 letech nepodařilo dohnat Západ. V roce 2014 činil hrubý domácí produkt (HDP) na osobu po přepočtení na společnou měnovou jednotku 85 procent průměru Evropské unie.

"Měli jsme velmi dobrá období, jako byla minulá dekáda. Krizí jsme nějak prošli, ale to dohánění se v některých okamžicích úplně zastavilo," připomíná Zdeněk Tůma, partner odpovědný za služby pro finanční sektor v KPMG.

"V řadě žebříčků si nestojíme úplně špatně, máme větší byty, větší auta, jsme bohatší. Pro lidi ale není podstatné jen to, že toho mají víc, ale také to, co dělá soused," dodává Tůma.

K rychlému tempu, kterým se dařilo dohánět Evropu do roku 2007, se přitom Česko podle něj nemůže vrátit. "Prostor, který tu byl v devadesátých letech, se vytěžil, vyčerpal a je třeba překlopit se na jiný model růstu," tvrdí.

Hlavně v devadesátých letech byl "tahounem" příliv zahraničního kapitálu a know-how. "Bylo možné obrovským způsobem vytěžit produktivitu. Dnes je už český trh poměrně vyspělý, investoři, kteří očekávají výnosy okolo 20 až 30 procent, už tu nemají tolik prostoru," předpokládá Tůma.

Aby pokračovalo dohánění Evropy, bude muset česká ekonomika podle něj více stát na výzkumu a vývoji a výrobě zboží s vyšší přidanou hodnotou.

Podobně na tom ale není jen Česko, sbližování s Evropou se podle Tůmy z podobných důvodů zastavilo i v ostatních zemích - a jejich HDP zůstal mezi 70 až 80 procenty evropského průměru. "Podařilo se to snad jen Irsku," dodává Tůma.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 1 hodinou

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

Další zprávy