"Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval," řekl premiér. V souvislosti s možnou stavbou nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany se dosud převážně hovořilo o "tradičních" blocích s výkonem kolem tisíce megawattů (MW). Babiš dále uvedl, že věří tomu, že se Česku podaří projekt rozšíření této elektrárny uskutečnit hladce, a to navzdory tomu, že všechny jaderné bloky, které se teď v Evropě staví, mají zpoždění.
Babiš na dotaz uvedl, že myšlenka o malých reaktorech nemá žádnou souvislosti s plánovaným tendrem pro stavbu novému bloku v Dukovanech. Vyplývá podle něj z trendu nových technologií. Vládní zmocněnec pro výstavbu nových jaderných zdrojů v Česku Jaroslav Míl dříve uvedl, že dukovanský tendr by mohl být zahájen koncem roku 2020, případně v roce 2021, a měl by trvat nejdéle tři roky. "Myslím, že v čase vypsání tendru je celkem možné, že někteří výrobci už tyto technologie budou mít k dispozici," dodal Babiš.
Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů (SMR) velmi aktivní USA, Kanada a Británie. "V těchto zemích probíhá předlicenční hodnocení, licencování některých typů, vláda pomocí půjček nebo grantů tyto projekty podporuje, ve výstavbě ovšem ještě žádný není," uvedl tehdy web.
Dodal, že podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je v provozu pouze jeden typ SMR. "Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jedná se o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce," dodal server.
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku už několik let brzdí nejasnosti o způsobu financování. Babiš loni v listopadu uvedl, že stavbu nového bloku Dukovan by měla zajistit dceřiná firma ČEZ. Stát je připraven podpořit investici tím, že ji bude garantovat jako druhý v pořadí, dodal.
Letos v únoru uvedl, že stát chce kvůli plánované stavbě nového jaderného bloku uzavřít s ČEZ smlouvu. Míl v polovině března upřesnil, že stát letos uzavře v záležitosti s ČEZ smlouvy dvě. První - rámcová - by podle něj mohla být připravena k podpisu v létě, druhá - řešící první etapu přípravy stavby bloku včetně tendru - pak do konce roku.
Zkušenosti své země v jaderné energetice nabídl na úterním fóru ostatním zemím slovenský premiér Peter Pellegrini. "Obzvlášť v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu," uvedl. Odmítl také kritiku rakouských protiatomových organizací ohledně bezpečnosti dostavovaných bloků v elektrárně Mochovce.
"Budou splňovat nejvyšší bezpečnostní standardy. V této souvislosti chci vyjádřit znepokojení nad charakterem diskuse, která se vede v sousedním Rakousku," řekl. Debaty se podle něj vedou na úrovni neprokázaných informací a iracionálních faktů.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a severoamerický Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v Česku se dlouhodobě staví ekologové.
Úložiště by mohli řešit Češi dohromady se Slováky
Česko a Slovensko podle slovenského premiéra Pellegriniho zvažují, že by mohly vyřešit společně otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Pellegrini novinářům řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko i Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně.
Rozhovory ČR a SR by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství. "Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy," konstatoval. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. "Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit," konstatoval.
