


Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více.

Produkci táhla tradičně těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku na začátku února definitivně skončila.
Hnědého uhlí se loni vytěžilo 24,3 milionu tun, meziročně o 2,5 procenta více. Produkce rostla především v první polovině roku. Většina se využila jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
V posledním tuzemském černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci v loňském roce vyrubali 1,28 milionu tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o pět procent méně. Většinu, konkrétně 781.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. Výrazně ubylo uhlí pro energetické účely.
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Loni činila zhruba 1,36 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o zhruba 1,5 procenta méně.
Těžba černého uhlí se v Česku v minulých týdnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Symbolický poslední vozík s uhlím z hloubky 1300 metrů dolu ČSM vyjel 4. února.
I po ukončení těžby zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.
V současné době se tak v ČR těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za pár let měla rovněž skončit.
Loni se tak přerušil dlouhodobý propad tuzemské těžby uhlí. V předchozích letech těžba prudce klesala, například předloni těžaři zaznamenali meziroční pokles produkce o 17 procent. Těžba dlouhodobě klesala v souvislosti s plánem státu na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Energetické firmy počítají s ještě dřívějším termínem.



Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA. Trumpův emisar naopak uvedl, že Írán hledá cestu k ukončení války.



Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila při mimořádné kontrolní akci nebezpečnou kojeneckou výživu, obsahovala toxin cereulid. Jde o výrobek s názvem Nutrilon PRO futura DUO BIOTIK 1, zemí původu je Nizozemsko. O výsledku kontroly informoval v tiskové zprávě mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.



Za projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti a schizofrenie ve středu označil Senát rozhodnutí vlády neručit za půjčku, kterou se rozhodla většina zemí EU poskytnout Ukrajině pro obranu před ruskou agresí. Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci EU. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje.



Premiér Andrej Babiš po návštěvě Karlovarského kraje vyzval hlavní distributory pohonných hmot k okamžitému snížení cen paliv. Kritizoval firmy za vysoké ceny nafty a podle něj nepřiměřené marže.



Americký soudce ve čtvrtek odmítl zrušit obvinění z drogové trestné činnosti proti sesazenému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho ženě Cilii Floresové kvůli sporu o právní poplatky, píší agentury. Obhájci zamítnutí případu požadovali s odůvodněním, že americká vláda dvojici znemožňuje využít peníze venezuelské vlády na obhajobu.