


Slovensko od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou na 2,012 eura (49,17 Kč) z nynějších 1,826 eura (44,62 Kč) za litr. Ministerstvo financí to uvedlo v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise, zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.

Slovensko cenu nafty pro vozidla ze zahraničí stanovuje u čerpacích stanic jako průměr cen tohoto paliva v Česku, Polsku a v Rakousku, a to na základě údajů od EK. Podle slovenského ministerstva financí se uvedená cena vztahuje pouze na takzvanou běžnou naftu, nikoliv na prémiové palivo, o jehož ceně rozhodují provozovatelé čerpacích stanic.
Podle nejnovějších dat Evropské komise litr nafty například v Česku v pondělí stál v přepočtu 1,934 eura (47,26 Kč), zatímco na Slovensku 1,573 eura (38,44 Kč).
Dražší nafta pro auta registrovaná mimo Slovenska se vztahuje nejenom například na české řidiče, kteří plánují cestovat pracovně nebo na dovolenou na Slovensko, ale také na Ukrajince, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu pobývají se svým vozem s ukrajinskou poznávací značkou na Slovensku.
Po prudkém zdražení ropy v reakci na válku na Blízkém východě se Slovensko zařadilo v EU k zemím s nejlevnějšími palivy. Dříve přitom byly pohonné hmoty u čerpacích stanic na Slovensku dražší než v Česku.
Levnější nafta na Slovensku pak podle slovenské vlády způsobila, že ji začali vykupovat zejména polští motoristé. Ještě před zavedením dvojích cen, které podle EK odporuje unijnímu právu a je diskriminační, Slovensko minulý týden zavedlo objemové a finanční limity při tankování nafty až na výjimky pro řidiče všech vozidel.
Slovenský premiér Robert Fico v reakci na výtky EK ohledně dvojích cen tento týden řekl, že komise by měla mít pro tento krok Bratislavy větší pochopení. Ve středu pak slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková uvedla, že vláda požádala bratislavskou rafinerii Slovnaft, aby bezprostředně nereagovala na cenové výkyvy na trzích. Důvodem je, že kabinet tomuto producentovi a největšímu prodejci paliv v zemi poskytl ropu ze státních rezerv.
Vláda k tomuto kroku přistoupila po lednovém přerušení dodávek suroviny na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, kvůli kterému Bratislava zhruba v polovině února také vyhlásila stav ropné nouze.



Spojené státy zahájily středeční druhou vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) s tím, že útoky začaly v 15:00 amerického východního času (21:00 SELČ) a cílem jsou vojenské kapacity, které Teherán využívá k ohrožování lodí plujících Hormuzským průlivem.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje šéfa společnosti Naftohaz Serhije Koreckého za nejvíce připraveného kandidáta na premiéra vzhledem k nadcházející zimě, na kterou se Ukrajina čelící ruské invazi musí připravit. Uvedl to ve středu portál Cenzor.net, zatímco s Koreckým jednali poslanci ukrajinského parlamentu za vládní stranu Sluha národa.



Americká Sněmovna reprezentantů dnes zamítla návrh na zastavení finanční pomoci pro Izrael. Pro jeho přijetí ale hlasovala téměř polovina demokratických kongresmanů, což je známkou zásadní změny v postoji k dlouholetému spojenci Spojených států.



Počet obětí dvou zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, vzrostl na nejméně 4829. Počet zraněných zůstává na 16.740, stejně jako počet lidí bez domova, kterých je 17 907, napsala dnes s odkazem na předsedu tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze agentura Reuters. Úterní bilance uváděla 4734 mrtvých.



Když Anthony Gordon v 55. minutě zápasu bez velkých šancí otevřel skóre, chtělo se věřit tomu, že Anglie si na úkor Argentiny po 60 letech zahraje finále fotbalového mistrovství světa. Co ale následovalo, zarazilo i pesimisty. Po prohře 1:2 je trenér Albionu Thomas Tuchel pod drtivou palbou.