Patnáct let od vstupu do Evropské unie mají být státy visegrádské čtyřky na co pyšné. Zemím se podle The Economist podařilo i díky tučným evropským dotacím nastartovat ekonomiku a tu přizpůsobit obřímu německému trhu, který se také stal důležitým investorem.
K růstu navíc přispěly miliony Poláků a dalších obyvatel V4, kteří po roce 2004 odešli za prací do bohatších států Evropské unie a odsud pravidelně posílají zpátky domů obří částky.
Tyto aspekty ovšem postupně ztrácí na účinnosti. Česku například klesají příjmy z Evropské unie a v současnosti hrozí, že se tok peněz po brexitu ještě sníží. Londýn totiž patří mezi největší přispěvatele do společné kasy EU a peníze z unijního rozpočtu by tak zřejmě putovaly především k ekonomicky ještě slabším regionům na východě Evropy.
Do chudších států EU míří navíc peníze z takzvaných Norských fondů. Norsko si tak kupuje možnost využívat výhod unie, aniž by bylo jejím členem. Příspěvky dostávají státy, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU.
V případě růstu tuzemské ekonomiky by se Česko muselo rozloučit i s touto finanční injekcí. Od roku 2004 tímto způsobem země získala přes 6 miliard Kč, do roku 2024 to má být dalších 5 miliard.
V případě brexitu či ochlazení německé ekonomiky se podniky budou navíc zbavovat jako prvních právě zaměstnanců ze střední Evropy, mnohdy pracujících přes agentury.
V případě ochlazení ekonomiky však bude brexit hrát jen podružnou roli ve srovnání s jiným faktorem: Je jím německá ekonomika a její problémy, na které stále více upozorňují evropské banky.
Konec zlatých časů
"Je populární říkat, že pokud Německo kýchne, menší blízké země dostanou rýmu, ale je to pravda," uvedl maďarský ministr financí Mihály Varga na nedávné konferenci podporující investice v jeho zemi.
Propojení středoevropských ekonomik s Německem bylo jedním z klíčových faktorů rychlého růstu regionu v posledních třech desetiletích. Německé automobilky, maloobchodníky, banky a výrobce přitahovala levná, ale kvalifikovaná pracovní síla. Ve velkých počtech proto pronikali do tohoto regionu, zřizovali zde tisíce továren a kanceláří a pomáhali lokálním podnikům plnit zakázkové knihy, uvádí Financial Times.
Výsledkem je, že celá visegrádská čtyřka - tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko - posílá 20 až 30 procent svého exportu do Německa. Ale zatímco v roce 2018 všichni zažívali silný růst, nyní vedoucí představitelé podniků říkají, že zpomalení největší ekonomiky Evropské unie se začíná projevovat také v jejím dodavatelském řetězci.
Krize na obzoru
Analytici upozorňují, že trvá několik čtvrtletí, než zpomalení v Německu pocítí střední a východní Evropa. A nyní vedoucí představitelé průmyslu dopady pociťují.
"Před třemi měsíci jsme zpomalení neviděli," uvedl Michal Krupinski, generální ředitel společnosti Bank Pekao, která je třetí největší polskou bankou. "Nyní je to však vidět v datech i při rozhovorech s klienty. Ti už to také vidí: pomalejší příliv zakázek, růst zásob neprodaného zboží," dodal.
"Zpomalení vidíme, ale ještě ho nepociťujeme," řekl Richard Jankovits, ředitel maďarské strojírenské společnosti Jankovits Engineering, která dodává své produkty německým automobilovým podnikům, jako jsou Continental a Audi, a ve své továrně v Rábu zaměstnává 13 000 lidí.
Automobilový průmysl již dlouhou dobu tvoří základ ekonomických vztahů mezi Německem a střední Evropou. Během uplynulých 30 let firmy jako Volkswagen, Audi, Daimler a BMW ve středoevropském regionu otevřely síť továren a učinily z něj jedno z nejdůležitějších center automobilového průmyslu.
Automobilky jsou však nyní obzvlášť výrazně vystaveny rizikům plynoucím z politických tahanic poškozujících světový obchod a z nejistoty kolem brexitu. Podle ekonomů tak toto odvětví pravděpodobně bude jedním z hlavních kanálů, kterým se zpomalení německé ekonomiky rozšíří na východ.
"Pokud se letos podíváme na průmyslové údaje, (německé zpomalení) je tím největším faktorem (ve zpomalení na Slovensku)," uvedla ekonomka Katarina Muchová ze společnosti Slovenská sporiteľňa. "Automobilový sektor je klíčový, ale zasaženi byli rovněž ti, kteří jsou jeho dodavateli, například sektor zpracování kovů," dodala.
Visegrádu dochází pracovníci
Zpomalení německé ekonomiky přichází v době, kdy střední Evropa čelí také dalším problémům. V regionu se začíná projevovat nedostatek pracovních sil a ekonomiky visegrádské čtyřky zřejmě obdrží menší podporu z fondů EU v rámci příštího víceletého rozpočtu unie, o jehož podobě se nyní jedná.
Šéf institutu pro hospodářský výzkum GKI Andras Vertes uvedl, že region v předchozích letech zažíval "nádhernou situaci" díky penězům z EU, globálnímu hospodářskému růstu a zvyšování mezd, které vedlo k růstu spotřeby. "Nyní se všechno změnilo," dodal.
Nynější zpomalení přichází v době širší debaty o tom, jak se ekonomiky střední Evropy mohou odpoutat od modelu poskytování levné pracovní síly zahraničním investorům, který v uplynulých 30 letech poháněl hospodářský růst. "Časy levné pracovní síly jsou pryč a my musíme najít program, který dokáže zajistit pomoc a podporu odvětvím s přidanou hodnotou," uvedl Varga.
Podle ekonomů by region mohl rovněž posílit svou odolnost vůči vnějším šokům nalezením nových obchodních partnerů a zdrojů investic. "Zamířit mimo eurozónu je přirozenou reakcí (na zpomalení německé ekonomiky)," uvedl Krupinski. "V současnosti je náš export příliš zaměřen na EU," dodal.
